Za plavání i odpočinek ve wellness zóně si od příštího roku připlatí návštěvníci Relaxačního centra ve Žďáře nad Sázavou. „Na energetickou krizi není možné nereagovat. Proto jsme v radě města přistoupili ke změně ceníku vstupného a služeb. V průměru jde o navýšení o cirka 10 procent s platností od 1. ledna 2023,“ konstatoval žďárský starosta Martin Mrkos.
Například 90 minut ve wellness vychází teď návštěvníka na 170 korun, nově si bude muset připravit dvacetikorunu navíc. Rodinné vstupné do bazénu s atrakcemi stojí dnes 640 korun na 195 minut, od ledna to bude rovných sedm stovek.
„Dojde zároveň k omezení některých služeb. Jedná se o doprovodné zábavní atrakce mimo plavecký bazén, jako je vířivka, zábavní bazén, tobogan. Jsou ostatně dost nákladné, spotřebovávají kolem 28 kW za hodinu provozu,“ vysvětlil Mrkos.
Tyto doplňkové prvky budou v určité časy, kdy nebývají tolik vytížené, mimo provoz. Tedy ve všední dny dopoledne, později večer či o víkendových ránech.
„Ve hře ale byly i mnohem drastičtější scénáře s nárůstem vstupného v řádech desítek procent i větším omezením provozu,“ zdůraznil Mrkos s tím, že zdražení se nedotklo jen relaxačního centra, ale i ostatních sportovišť.
Aby zdražení neodradilo návštěvníky
K obdobnému scénáři přistoupily už nyní Technické služby (TS) Havlíčkův Brod, jež provozují i bazén. Od 1. října tam vstupné šlo nahoru o 15 procent. A mohlo být i hůř. „Ceny jsme sice zvedli, ale zároveň se snažíme, abychom výší těch částek úplně neodradili návštěvníky,“ objasnil Ondřej Kotěra, vedoucí provozního úseku TS.
Zda bude opatření stačit, se ukáže na přelomu roku. „Budeme soutěžit nového dodavatele elektřiny a plynu, což jsou dva základní vstupy, které s cenou vstupného mohou ještě pohnout,“ dodal Kotěra.
Hned několik variant, jak se poprat se skokovým růstem nákladů za energie, mají připraveno ve Vodním ráji Jihlava. „Vstupné jsme už letos zdražovali, a to o 20 procent v kryté i venkovní části. Takže tady cestu moc nevidíme, byť je to jedna z variant,“ vyjádřil se Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy, jež největší akvacentrum v kraji provozují.
Další možností je podle něj snížení teploty vody či zkrácení otevírací doby. „To ale může vést k poklesu počtu návštěvníků, což by bylo kontraproduktivní,“ upozornil na úskalí těchto řešení Málek.
„Nejhorší možná varianta, s níž jsme už i seznamovali naše zaměstnance, je dočasné uzavření akvaparku k 1. lednu 2023, protože nebude provozuschopný. A mělo by to ekonomický dopad na naši společnost,“ uvedl mluvčí.
Doplácet další miliony na provoz není možné
Vstupy nutné na provoz Vodního ráje - plyn, elektřina, vodné a stočné - podle něj ročně vyjdou na asi osm milionů korun. Pro příští rok však zatím není ještě jasné, za jaké ceny se budou energie nakupovat.
„Záleží na tom, jaké nakonec bude navýšení cen plynu ze strany Jihlavských kotelen. Kdyby skutečně bylo dvoj až trojnásobné, jak se původně avizovalo, dostáváme se k neúnosným částkám,“ konstatoval Málek.
I za běžné situace, bez zdražování, je třeba doplácet na provoz areálu milion měsíčně, tedy 12 milionů ročně. „Kdyby k tomu naskočilo třeba dalších 16 nebo 24 milionů za energie, bylo by to pro nás neudržitelné,“ míní mluvčí.
Otázka podle něj také je, jak na tom bude Bazén Rošického Jihlava. „Zatím město deklaruje, že ztráty bude dokrývat z rozpočtu. Ale nové vedení Jihlavy ještě není známo, takže se vývoj dá jen těžko předvídat,“ uzavřel Málek.
Řešením může být i vyšší dotace
V Aquaparku Laguna Třebíč zatím vyhodnocují současnou situaci. „Musíme pečlivě zvážit jednotlivé kroky, které by mohly mít negativní vliv na návštěvnost. Ale nejspíš žádný akvapark se nejpozději od začátku příštího roku zdražení nevyhne. U nás by se však nemělo jednat o velké zatížení peněženek návštěvníků,“ sdělil ředitel Laguny Jiří Novák.
Ve hře podle jeho slov aktuálně není ani snížení teploty vody, jež by s největší pravděpodobností vedlo k poklesu návštěvnosti, tudíž by se úspora nemusela dostavit. Řešením tak může být třeba navýšení provozní dotace od města.
Úsporné mechanismy má akvapark nastaveny již od svého otevření. „Jde například o automatické zapínání atrakcí dle počtu návštěvníků v zábavní zóně,“ uvedl Novák.
K nárůstu režijních nákladů sice došlo i v pelhřimovském bazénu, ale nikoli skokově. „Hlavní zásluhu na tom má to, že využíváme centrálního vytápění. Iromez, který nám energii na vytápění bazénu zajišťuje, vyrábí teplo z biomasy. Neříkám, že nás v budoucnu nemůže potkat zdražení, ale jsme přece jen více chráněni před turbulencemi na trhu s energiemi,“ informoval za provozovatele Martin Mareš, jednatel městské společnosti Pelhřimovská sportovní.
V plánu podle něj není ani snižování teploty vody. „Vycházíme z hygienických norem, snižovat se ji nechystáme,“ podotkl Mareš.
Recyklaci vody doplní solární energie O čištění vody se starají speciální membrány. Na snímku technologii představuje obchodní ředitel dodavatelské firmy Jan Němeček. Sérii úsporných opatření zahájili ve žďárském relaxačním centru již letos na jaře, kdy zařízení začalo s recyklací vody. Do té doby totiž končilo denně zhruba 50 kubíků použité „koupací“ vody o teplotě 28 stupňů Celsia v kanalizaci. Díky nové technologii je nyní část této vody vyčištěna a vracena zpět do bazénů. Nový systém ušetří 35 kubíků vody za den. „Zároveň se snižují i náklady na její ohřev,“ zdůraznil žďárský starosta Martin Mrkos. Město aktuálně zvažuje i osazení střechy areálu fotovoltaickými panely. „U relaxačního centra připadají v úvahu dva scénáře - buď běžné fotovoltaické panely, které mají většinou účinnost kolem 20 procent. Nebo se nabízí i technické řešení nazývané solar-thermal. To vyrábí elektřinu a zároveň i ohřívá vodu. Tam je účinnost zhruba 80 procent,“ popsal Mrkos. V Česku však podle něj není na trhu dost firem, jež by specifickým požadavkům města dokázaly vyhovět. „Jsme tedy v kontaktu se společnostmi z Rakouska a Itálie, kde už mají zkušenosti větší. Nechceme nic uspěchat, ale byl bych rád, kdybychom si během října vyjasnili, kterou cestou v případě bazénu půjdeme,“ dodal Mrkos. Na provoz relaxačního centra město ročně doplácí kolem pěti milionů korun. |
