LGBTQ+ lidé jsou více ohroženi duševními potížemi
Častější výskyt úzkostných a depresivních symptomů souvisí mj. s menšinovým stresem, kterému LGBTQ+ lidé musejí čelit. Situaci mohou paradoxně zhoršovat i vlastní diskuze o zrovnoprávnění s většinovou společností, jakkoliv jsou důležité, neboť z jinakosti dělají téma.
Za zdroje menšinového stresu a stigmatizace, kterému čelí lidé LGBTQ+, považuje výzkumník Národního ústavu duševního zdraví Michal Pitoňák mj. absenci legislativy, která by umožňovala jejich rovnoprávnost s většinovou společností, skutečnost, že jsou tito lidé vnímaní ve své jinakosti jako lidé s nižší hodnotou, ale i potřebu coming-outu, při němž se mají vymezit a zároveň obhájit vůči heteronormativní realitě současné společnosti.
„Je tu samozřejmě i celá řada dalších skupin, které čelí menšinovému stresu, ale LGBTQ+ lidé jsou specifičtí tím, že vyrůstají v prostředí rodiny, která nepočítá s tou jejich rozmanitostí a může být stejně heteronormativní jako většina společnosti. Lidé tak těmto stresorům mohou čelit a čelí i ze strany rodičů,“ vysvětluje Pitoňák. Téma LGBTQ+ lidí je podle něj i tématem politizovaným a navzdory tomu, jak je společnost v řadě věcí otevřená, zde má stále značné rezervy, což mj. ukázal nedávný incident před bratislavským klubem Tepľáreň.
Michal Pitoňák je také členem kolektivu autorů, kteří stojí za vyhledávačem péče pro LGBTQ+ komunitu.
Jaký dopad mají jednotlivá, ale davová setkání s xenofobií? Jak by bylo možné situaci ve společnosti změnit? A co může jedinec udělat proto, aby zmírnil vliv menšinového stresu, který působí „tak trochu navíc“? Poslechněte si rozhovor s Michalem Pitoňákem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
