Plzeň - V Západočeském muzeu v Plzni dnes začala výstava připomínající 100 let od založení první ryze české plzeňské zednářské lóže nazvané Josef Dobrovský a také 130 let od narození loutkoherce Josefa Skupy. Zatímco o zednářích toho lidé většinou mnoho nevědí a jejich činnost je často obestřena tajemstvím, mýty a konspiracemi, o životě loutkáře Skupy vznikla v Plzni řada výstav či publikací. Muzejníci nyní obě témata propojili, Skupa byl totiž za první republiky významným a poměrně aktivním svobodným zednářem, řekl dnes ČTK kurátor výstavy Michal Chmelenský.
Fotogalerie
"Jsme zvědavi jak to návštěvníci přijmou, je to poměrně odvážný koncept představit Josefa Skupu právě v kontextu svobodného zednářství, ale muzea by měla představovat realitu a Skupa působil v těchto kruzích," řekl Chmelenský. Badatel a spoluautor výstavy Tomáš Rybáček řekl, že Skupa byl aktivním členem lóže. Na dobových zápisech se dochovalo i několik jeho kreseb a filosofických textů. Po setkání zednářů a po takzvané bílé tabuli, tedy občerstvení, dokonce prý Skupa se svou ženou hráli bratrům zednářům etudy Spejbla a Hurvínka. Skupa se podle Rybáčka zapojil i do zednářského odboje a odesílal do Anglie šifrované zprávy vládě Edvarda Beneše, na odboji se podíleli i další zednáři Jindřich Čadík nebo pozdější ministr zahraničí Kamil Krofta, řekl Rybáček.
Zednáři se podle něj věnují filantropii a charitě, jen se jako mecenáši veřejně neprezentují. Zabývají se i filosofií a duchovním rozvojem. "Oni nejsou tajemní, jsou jenom neveřejní. Tu tajemnost jim připisují lidé, kteří čtou na internetu různé konspirační teorie a přisuzují zednářům hodně věcí, které by ani nedokázali zvládnout," uvedl Rybáček. Ani zednářské rituály nejsou podle něj zas tak tajemné. "Je to tajné, ale kdo chce, najde si o tom v knihách nebo na internetu, a kdo nechce, ten se drží konspiračních teorií," dodal.
Lóže Josef Dobrovský vznikla 25. června 1922 v hotelu Continental. Výstava přibližuje historii lóže, mezi jejíž čestné členy patřil například malíř Alfons Mucha nebo divadelník Jaroslav Kvapil, a také ukazuje předměty spojené se zednářstvím. Lidé tu uvidí pohárky, pamětní medaile a plakety, zástěry, plamenné meče, mistrovské kladivo, obřadní hůl nebo tradiční symboly - bibli, úhelnici a kružidlo.
V českých zemích se zednářství objevilo v polovině 18. století, v roce 1879 byla v Plzni založena česko–německá lóže Harmonie. Z ní pak vznikla ryze česká lóže Josef Dobrovský. Od založení v roce 1922 do roku 1950 Rybáček zdokumentoval zhruba 100 lidí, kteří lóží prošli, část z nich byli čestní členové. Přímo plzeňských členů s hlasovacím právem bylo podle něj 45 až 65. Jejich současný počet není veřejně znám.
Po prvorepublikovém nadšení následná německá okupace zednářství nepřála a po krátké poválečné snaze o oživení znamenal pak komunistický režim pro zednáře dobu temna. Lóže se obnovila po roce 1989. Kromě Skupy patřili k plzeňským zednářům například František Křižík, ředitel muzea Jindřich Čadík, skladatel Bohdan Gselhofer, malíř František Václav Eisenreith a řada významných podnikatelů, průmyslníků i představitelů kulturního života, řekl Tomáš Bernhardt z muzea.
