Mexiko/Washington - U amerických hranic v Mexiku jsou stovky Venezuelanů, které Spojené státy deportovaly od minulého týdne, kdy slíbily vydat víza pro 24.000 Venezuelanů, ale zároveň navracení těch, kteří do země vstoupí ilegálně. Mnozí z migrantů, někteří s celými rodinami, spí v hraničním městě Ciudad Juárez na ulici a nemají dostatek potravin ani teplého oblečení před blížící se zimou, informovala agentura EFE.
"Přišel jsem se svými dětmi ve věku čtyři a devět let, vrátili mě, ale zkusím se do USA dostat znovu, pokud nebudu mít možnost zůstat v Mexiku," řekl EFE jeden z deportovaných Frankin Osemaro, který už byl v texaském El Pasu, když ho americké úřady vrátily. Uvedl, že je prakticky na ulici, a apeloval přímo na amerického prezidenta Joea Bidena, aby pomohl lidem, co přicházejí z extrémní chudoby, získat pouze pracovní příležitost.
Spojené státy a Mexiko minulý týden uzavřely dohodu, v níž americká vláda slíbila udělit víza 24.000 Venezuelanům, kteří do země přiletí. Washington ale zároveň uvedl, že ti, kteří se pokusí do země dostat nelegálně, budou vráceni do Mexika a přijdou o možnost žádat o azyl v USA.
Mnozí Venezuelané tuto dohodu ale považují na nespravedlivou. Řada z nich absolvovala strastiplnou cestu řadou zemí, než se do USA dostala, a Washington je nyní vrací po stovkách, uvedl v neděli server televize Euronews. Přijetí 24.000 Venezuelanů se totiž týká jen těch, kteří o azyl zažádají předem a dorazí do USA letecky.
Americké úřady také k vracení migrantů stále využívají takzvané nařízení 42 (Title 42), jež zavedla bývalá vláda od března 2020 a na jehož základě lze okamžitě vracet migranty z americko-mexické hranice se zdůvodněním ochrany zdraví. Opatření bylo zavedeno kvůli šíření koronaviru na začátku pandemie covidu-19.
V posledním roce počty Venezuelanů i dalších migrantů mířících do Spojených států výrazně vzrostly. Od října 2021 zadržely americké úřady u svých jižních hranic přes 150.000 Venezuelanů, zatímco za předchozí stejné období jich bylo na 50.500.
Z Venezuely sužované několik let hlubokou ekonomickou krizí uteklo od roku 2015 podle OSN na sedm milionů lidí, napsal tento týden server BBC. Mnozí opustili vlast nejen kvůli nedostatku základního zboží či léků, ale také kvůli represím autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Podle OSN je venezuelská migrační krize druhou nejhorší po syrské. Asi 80 procent Venezuelanů zůstává v zemích Latinské Ameriky, z nichž některé mají samy ekonomické problémy.
