Podvedla stát téměř o 100 milionů. Elektrárna, kterou rozjížděl Alexandr Novák, musí zastavit výrobu

  • Fotovoltaická elektrárna na Moldavě v Krušných horách by mohla přijít o licenci. Energetický regulační úřad s ní před pár dny zahájil řízení.
  • Do doby, než úřad rozhodne, musí elektrárna zastavit výrobu.
  • Firma Talwin, která elektrárnu provozuje, podle soudů podváděla, když před 12 roky získala licenci na její provoz. Stát připravila o více než 97 milionů korun. Nezákonné bylo i stavební povolení.
  • Většinovým vlastníkem firmy byl tehdy bývalý senátor a někdejší vlivný člen ODS Alexandr Novák. Verdikty soudů jsou podle něj nespravedlivé.

Moldava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotovoltaická elektrárna na Moldavě

Fotovoltaická elektrárna na Moldavě | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

Když ke konci roku 2010 dělníci na svahu v krušnohorské Moldavě montovali kovové konstrukce a na ně upevňovali solární panely, měli pořádně naspěch. Firma Talwin potřebovala zprovoznit fotovoltaickou elektrárnu do silvestra. 

Počty byly jednoduché. Když to stihne, bude inkasovat za každou vyrobenou megawatthodinu přes 12 tisíc korun díky štědré podpoře státu. Když zprovozní elektrárnu až v roce 2011, nebude brát ani polovinu.

Jenže firmě Talwin se plán nedařil a termín nestíhala. Přesto v listopadu 2010 předložila Energetickému regulačnímu úřadu dokumenty, podle kterých byla elektrárna plně připravená k provozu.

Díky tomu jí úřad udělil licenci a firma mohla prodávat elektřinu za vyšší výkupní ceny. Jak ale později zjistila policie a rozhodly soudy, dokumenty nebyly pravdivé. Elektrárna v roce 2010 ve skutečnosti ještě celá nestála, dokončená byla až v následujícím roce. Energetický regulační úřad proto nyní rozjel nové řízení o licenci.

Rozestavěná fotovoltaická elektrárna na Moldavě v září roku 2010 | Zdroj: Profimedia

„Když se dozvíme, že licence byla získaná podvodem za užití nepravých podkladů a je to pravomocné rozhodnutí soudu, celé řízení o licenci se lidově řečeno anuluje a zahajuje od začátku,“ řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.

Úřad rozhodl o zahájení řízení předminulý týden a do uplynulého víkendu čekal, až si zprávu o zahájení řízení převezmou zástupci firmy Talwin.

Už samotné zahájení řízení má ale pro elektrárnu vážné důsledky. Podle Keborta by totiž měla přestat vyrábět energii až do doby, než úřad o licenci rozhodne. „Ve chvíli, kdy je řízení zahájeno, elektrárna by neměla vyrábět elektřinu, protože je prakticky ve stejném stavu, jako kdyby o licenci teprve požádala. A vyrábět smí pouze elektrárna s licencí,“ řekl Kebort.

Výhodný byznys do roku 2010

Investorům, kteří zprovoznili fotovoltaické elektrárny do konce roku 2010, stát zajišťoval vyšší výkupní ceny elektřiny díky tomu, že k tržním cenám doplácel podporu. Tím jim chtěl garantovat zákonnou 15letou návratnost investice. Jenže jak klesala pořizovací cena elektráren a státu se podařilo splnit evropské kvóty na výrobu energií z obnovitelných zdrojů, snižovala se i jeho štědrost. Elektrárny zprovozněné od roku 2011 nedostávaly ani polovinu toho, co ty spuštěné do roku 2010. A od roku 2014 už stát přestal novým elektrárnám podporu vyplácet úplně.

Elektrárna přitom majitelům vydělává na základě podvržených dokumentů už dvanáct let. Proč úřad nezasáhl dříve? „Úřad není detektiv, takže nemůže sám odhalovat trestnou činnost. Až nyní po dvanácti letech soudy pravomocně konstatovaly, že došlo k podvodu,“ řekl Kebort. Nejprve to byl Krajský soud v Brně, který v roce 2019 rozhodl o podvodu, loni v srpnu verdikt potvrdil Vrchní soud v Olomouci.

Podvod za půl miliardy

V době, kdy se elektrárna stavěla, držel většinu akcií firmy exsenátor a vlivný člen ODS Alexandr Novák. Ve výroční zprávě za rok 2010 firma uvádí, že jich měl přesně 51 procent.

Soud potrestal čtyři lidi, včetně dvou členů představenstva firmy. A konstatoval, že firma způsobila státu škodu přes 97 milionů korun, což je rozdíl mezi tím, kolik firma inkasovala kvůli podvodu, a tím, kolik měla inkasovat, kdyby přiznala, že elektrárna byla hotová až v roce 2011. A za celou dobu 20leté životnosti elektrárny by škoda podle soudu činila skoro půl miliardy.

Novák ale z ničeho obviněn nebyl. Zrovna v roce 2010 stál před soudem kvůli jinému případu. Okresní soud v Chomutově mu tehdy dal dvouletou podmínku za to, že jako starosta Chomutova přijal úplatek přes 40 milionů korun.

Fotovoltaická elektrárna stojí na Moldavě nezákonně, rozhodl soud

Číst článek

Odvolací senát Krajského soudu v Ústí nad Labem ho pak poslal na čtyři roky za mříže a ve vězení byl Novák od roku 2013 do května 2015, kdy ho soud podmíněně pustil na svobodu. Právě z této doby, konkrétně z května 2014, pochází další dokument založený v obchodním rejstříku, podle něhož se hlavním akcionářem Talwinu stala společnost Lombaroy Limited ze sídlem na Kypru.

Nespravedlivý proces‘ 

Novák odmítl nynější krok ERÚ komentovat. „Já se s vámi o tom bavit nebudu,“ reagoval na žádost Radiožurnálu o rozhovor. Reportér ho minulý týden oslovil ve chvíli, kdy Novák vycházel z jednací síně soudu v Litoměřicích, kde byl jako jeden z obžalovaných v kauze rozsáhlých machinací s evropskými dotacemi. „Já jsem firmu prodal a tím to pro mě skončilo,“ podotkl Novák.

Pak ale postup firmy Talwin hájil. „My jsme na všechno měli odborné firmy,“ řekl. O tom, že dokumenty o připravenosti elektrárny k provozu jsou nepravdivé, prý nevěděl. „A jak jsem to měl vědět? Já jsem na té elektrárně nikdy nebyl,“ prohlásil a dodal, že s tím, jak rozhodly soudy, nesouhlasí: „Já jsem přesvědčen o tom, že to je nespravedlivý proces, že se nevyšetřil správně tak, jak se měl vyšetřit.“

Kdo vlastní elektrárnu nyní, říct odmítl a jen opakoval, že s Talwinem už nemá nic společného. Požádal o písemné otázky, na ty ale dosud nereagoval, přestože mu je Radiožurnál zaslal už minulý týden v úterý.

Dnes je v „evidenci skutečných majitelů“ zapsán jako vlastník Talwinu dvaatřicetiletý Tunisan Sami Azaouzi a jedinou členkou představenstva je nyní Monika Hájková. Ta sedí ve statutárních orgánech většiny firem, ve kterých figurují Novákovi nejbližší příbuzní.

Bydlí v nenápadném domku na okraji Jirkova u Chomutova. Reportér Radiožurnálu doma zastihl jen jejího manžela. Ten slíbil, že jí předá vzkaz. Dopředu ale pochyboval, že Monika Hájková na otázku – co říká na nové řízení o licenci? – zareaguje. „Myslím, že vám odpovídat nebude,“ řekl. Hájková se do vydání textu neozvala.

Úřad licenci odebere

Energetický regulační úřad má nyní dvě možnosti, jak o licenci rozhodne. „Výsledkem řízení může být to, že elektrárna přijde o licenci úplně, že jí nebude udělena znovu, nebo jí bude udělena, ale od nového data, a to nejpozději od data, kdy bylo řízení obnoveno, to znamená, že již nebude mít nárok na podporu,“ říká mluvčí úřadu Kebort.

Pokud elektrárna dostane novou licenci, podle Keborta by to znamenalo, že už nebude dostávat státem dotované výkupní ceny, jak tomu bylo podle pravidel z roku 2010, ale bude se řídit současnými podmínkami. A Česko už přestalo elektrárnám zprovozněným po roce 2014 přiznávat státní podporu. Kebort však podotýká, že i bez ní je solární byznys lukrativní díky současným vysokým výkupní cenám elektřiny stanoveným trhem.

Jak šel čas s elektrárnou Moldava

  • V srpnu 2009 získal investor územní rozhodnutí a stavební povolení pro stavbu fotovoltaické elektrárny na Moldavě v Krušných horách. Jenže nezákonně. Moldava totiž v té době ani neměla platný územní plán, bez něhož nelze územní rozhodnutí vydat.
  • V červenci 2010 začala stavba.
  • V říjnu 2010 vypracoval revizní technik zprávu, podle které elektrárna o výkonu 4,4 MW obsahuje 22 797 fotovoltaických panelů a je zcela schopná bezpečného provozu. Ve skutečnosti však chyběly konstrukce, panely, kabely a elektrárna byla dokončená až v roce 2011.
  • V listopadu 2010 Městský úřad v Duchcově povolil zkušební provoz a Energetický regulační úřad vydal licenci na výboru elektřiny.
  • V roce 2011 proběhla kolaudace.
  • V roce 2014 Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil územní rozhodnutí i stavební povolení. Kasační stížnost firmy Talwin v roce 2016 zamítl Nejvyšší správní soud.
  • V roce 2015 potrestal ústecký krajský soud dvě úřednice Stavebního úřadu v Duchcově za to, že nezákonně vydaly územní rozhodnutí i stavební povolení. Dostaly podmínku a dvouletý zákaz pracovat ve státní správě a samosprávě na pozici pojené s rozhodovací činností.
  • V roce 2019 Krajský soud v Brně rozhodl, že firma získala licenci podvodem. Na sedm let poslal do vězení členy představenstva Vladimíra Čermáka a Ahmada Raada. Revizní technik dostal pětiletý trest a úřednice Městského úřadu v Duchcově podmínku. Škodu způsobenou státu soud stanovil na více než 97 milionů korun, což je rozdíl mezi tím, kolik firma inkasovala kvůli podvodu, a tím, kolik měla inkasovat, kdyby přiznala, že elektrárna byla hotová až v roce 2011. A za celou dobu 20leté životnosti elektrárny by škoda podle soudu činila skoro půl miliardy.
  • V srpnu 2021 verdikt potvrdil Vrchní soud v Olomouci. Raad podle Aktuálně.cz ještě před pravomocným rozhodnutím zemřel.
  • V květnu 2022 Stavební úřad v Teplicích zahájil řízení o odstranění stavby. Firma Talwin požádala o dodatečné povolení.
  • V říjnu 2022 zahájil Energetický regulační úřad řízení o licenci.

Jaká z variant převáží, není jasné. Podle Keborta totiž nejde jen o to, jestli je elektrárna připravená k provozu, úřad zjišťuje i to, zda splňuje všechny podmínky k užívání a má potřebná povolení. A tady nastává další potíž.

Elektrárna totiž momentálně stojí načerno. Získala sice územní rozhodnutí a stavební povolení už v srpnu 2009, jenže to podle soudů Stavební úřad v Duchcově vůbec neměl udělit, protože v té době Moldava neměla platný územní plán a bez něho podle zákona nelze územní rozhodnutí vydat.

Investor navíc neměl ani potřebné podklady a výjimky pro stavbu v Ptačí oblasti Východní Krušné hory, kterou se Česko zavázalo chránit jako součást území Natura 2000.

Ústecký krajský soud proto už v roce 2014 povolení zrušil a dvěma úřednicím Stavebního úřadu v Duchcově, které ho vydaly, dal za zneužití pravomoci podmínku a zakázal jim pracovat pro státní správu nebo samosprávu.

Úřad nesměl případ řešit

Od té doby elektrárna stojí načerno. Duchcovský stavební úřad se měl případem zabývat znovu, jenže napodruhé už nerozhodl. A nepomohly ani výzvy krajského úřadu k urychlenému rozhodnutí.

Vedoucí Stavebního úřadu v Duchcově Dita Marešová podle zjištění Radiožurnálu koupila parcelu těsně přiléhající k pozemku, na němž stojí solární elektrárna. A tím se celý duchcovský stavební úřad stal rázem podjatý.

„Ano, je to pravda,“ potvrdila Marešová informaci o koupi pozemku i podjatosti úřadu. Zpochybnila ale, že by část louky u elektrárny koupila právě proto, aby její úřad nemusel případ řešit. „To se vám může nabízet, ale nemusí to být pravda,“ prohlásila.

Proč pozemek koupila, však říct nechtěla: „Nezlobte se, ale nevím, proč bych vám na to odpovídala.“ Nicméně dodala, že úředníci nemohou odmítnout případ jen proto, že ho nechtějí řešit. A že jediným důvodem může být právě podjatost.

Marešová koupila pozemek v listopadu 2020 za pět tisíc korun, metr čtvereční jí vyšel na dvě koruny. Koupila ho od Michala Krajhanzla, který vlastnil pozemek i pod elektrárnou, než ho v srpnu 2020 prodal švagrové Alexandra Nováka a synovi Novákova blízkého obchodního partnera a dřívějšího vlivného zákulisního hráče ODS Daniela Ježka. Krajhanzl dříve býval i ve vedení firmy Talwin, která solární elektrárnu postavila.

Kvůli podjatosti duchcovského úřadu musel ústecký krajský úřad poslat případ jinam. Přidělil ho do Teplic, kde se nyní řeší, co s černou stavbou bude dál. Stavební úřad v Teplicích 4. května zahájil řízení o odstranění stavby, jestli se bude opravdu bourat, ale není jasné.

„Firma podala žádost o dodatečné povolení stavby a teď je na ní, aby předložila potřebné dokumenty,“ řekl mluvčí teplického magistrátu Robin Röhrich. Řízení o odstranění stavby proto stavební úřad přerušil do doby, než posoudí žádost o dodatečné povolení. Kdy to bude, nechtěl Röhrich odhadovat. „Nejsou na to žádné závazné lhůty,“ dodal.

Křišťálová Lupa 2022

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme