Kostel v Neratově dostane nová okna do nebe. Prosklenou střechou zatékalo

  9:44
Poutnímu kostelu v Neratově v Orlických horách vymění střešní okna. Prosklenou střechou dovnitř zatékalo. Neratovskou farnost vyjde oprava na 19 milionů korun, vyjednává proto půjčku, dotaci a vyhlásila také veřejnou sbírku.

Práce na slavném poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v Orlických horách potrvají několik týdnů i s ohledem na počasí. Nová skla jsou už na místě a k nebi je zvedne autojeřáb. Dělníci ve středu začali s montáží zasklívacích lišt, které budou objemné skleněné tabule držet na dřevěných krovech.

„Kvůli počasí jsme nabrali asi tři týdny zpoždění. Původní skla se snášela od 5. září,“ říká mluvčí Sdružení Neratov Antonín Nekvinda.

Výměnu skel si vynutilo zatékání do kostela, který získal částečně prosklenou střechu v roce 2007. Problém s netěsností oken se naplno projevil před třemi lety.

Kvůli přísnějším normám však muselo dojít kromě výměny skel také k vyztužení celé střešní konstrukce. Statické posudky si někde vyžádaly zdvojení krovů, jinde rozšíření nosníků. Ze střechy musela zmizet ocelová lana, která měla zabraňovat rozpínání střechy. Ta se totiž časem začala prověšovat.

„Mysleli jsme, že střecha se bude spíše roztahovat, takže tam byla pouze lana, ale kvůli teplu a vlhkosti se časem ukázalo, že tam vzniká spíše podtlak. Lana se proto musela vyměnit za ocelové nosníky. Střecha se tak už nehne ani ven, ani dovnitř,“ vysvětluje Nekvinda.

Neratovská farnost, která je investorem oprav, stihla smlouvy podepsat ještě před válkou na Ukrajině a následným nárůstem cen. I tak se práce vyšplhají na 19 milionů korun včetně daně. Farnosti by mělo na investici půjčit královéhradecké biskupství, vyjednává však i o dotaci z kraje a vyhlásila veřejnou sbírku, do které putují i výtěžky z letošních akcí v Neratově.

„V tuto chvíli se nám podařilo vybrat asi 1,5 milionu korun. O financování akce dál jednáme,“ říká Nekvinda.

Pracovní pódium pod střechou

Kvůli pracím na střešní konstrukci začala už v březnu růst uvnitř kostela ohromná konstrukce. Stavaři postavili po obou stranách chrámu lešení, které propojili, aby vytvořili provizorní půdu.

„Lešení jsou propojena systémovými příhradovými vazníky, na kterých je položena celoplošná podlaha. Na ní jsme ještě stavěli věže, abychom dosáhli až k hřebeni,“ popisuje 12metrovou konstrukci hlavní stavbyvedoucí Martin Vítek ze společnosti Agrostav Ústí nad Orlicí.

Firma nejprve vyztužila jednu polovinu střechy, v červenci celou konstrukci přesunula do druhé části kostela.

„Určitě jde o atypickou zakázku, ale činnosti s lešením, tesařské a truhlářské konstrukce, ty naše firma běžně provádí. To, co používáme, jsme však museli za pochodu modifikovat pro tento specifický účel,“ dodává Vítek.

Práce narušily deště

Přestože vyztužení krovu bylo hotovo na konci prázdnin, konstrukce v kostele i nadále zůstává. Pomáhá totiž ochránit vnitřek kostela před povětrnostními vlivy a především před pádem předmětů při montáži zasklení. Dělníci by ji měli rozebírat od příštího týdne. Původně se přitom očekávalo, že touto dobou budou už práce hotové. Do cesty se však stavařům připletlo počasí.

„Co se stane, když je kostel bez střechy? .... přijde průtrž mračen... Tak prosím myslete na Neratov, ať je počasí v příštích dnech rozumnější,“ napsalo sdružení na neratovský facebookový profil 8. září.

Pouhé tři dny po demontáži skel se totiž do hor přihnal prudký déšť a kostel zcela vyplavil. Přímo uprostřed se vytvořila obrovská kaluž a další voda se valila po příjezdové cestě. Vnitřní vybavení naštěstí bylo zakryté plachtami.

22. listopadu 2018

„Část skel jsme tam nechali, především nad presbytářem a na bočních lodích, ale odkryto bylo asi 75 procent prosklené plochy. Kostel je naštěstí na vodu stavěný, ale když jí tam naprší hodně, je riziko, kdyby brzy přišel mráz. Jsme rádi, že teď už vysychá, ale možná mu budeme muset pomoci nějakými vysoušeči, aby v zimě nepopraskala podlaha. Uvidíme na počasí, ale je to řešitelné,“ soudí Antonín Nekvinda.

Že zrovna do neratovského kostela prší, není až takovou novinkou. Svatostánek byl po druhé světové válce, když ho zasáhla střela sovětské armády, určen k demolici. Bez střechy byl dlouhá desetiletí. Ochranu před povětrností získal až v roce 2007. Původně chtěla farnost na kostelní lodi umístit plochou prosklenou střechu, památkáři si však vymínili, že tvar střechy bude kopírovat původní podobu barokního chrámu. Prosklený tak je pouze hřeben a část nad presbytáři.