Vyučování v kostele není běžné, jak jste se tady ocitla?
Původně jsme měli pronajaté prostory na gymnáziu, ale hledali jsme něco, kde by mohla výuka probíhat i v dopoledních hodinách. Vyšel nám vstříc litoměřický evangelický sbor, který nám poskytl prostory.

Kolik studentů učíte?
Počet studentů se neustále mění. Někteří během léta, když se situace v jejich bydlištích trochu uklidnila, odešli zpátky na Ukrajinu. Ale naopak z jiných míst, kde se situace zhoršila, zase jiní přicházejí. A přicházejí neustále, i nyní. V jednom kurzu mám 20 studentů a ve druhém 15, což je na výuku optimální počet. Ale vypadá to, že další ještě přijdou.

Jak se vyrovnáváte s tím, když do rozjetého kurzu přicházejí nováčci?
Začínat stále od začátku nelze. To bychom se nikam nedostali. Řada uchazečů však má za sebou už nějaký online kurz, protože jsou hodně motivovaní. Studenti od nás navíc dostávají zcela zdarma učební materiály, takže si mohou znalosti poměrně rychle doplnit. Učebnice jsou v ukrajinské mutaci, takže si veškerou gramatiku mohou nastudovat ve své mateřštině.

Mohla byste přiblížit, jaké studenty učíte?
Převážně se jedná o ženy, mnohdy to jsou i tři generace, například tchyně se snachou, popřípadě i s vnučkou. Profesně to jsou velmi různorodí lidé, nejedná se jenom o intelektuály. Většinou jde o lidi, kteří chtějí získat zaměstnání. Zejména u starších studentek však pozoruji, že chtějí nejen porozumět situacím v běžném životě, ale chtějí být zapojeny do nějakého kolektivu a nesedět jen doma.

Jak probíhá vaše výuka?
Vždycky začínáme nějakou hrou, která má zopakovat minulou látku. Pak kontrolujeme domácí úkoly. Poté přichází na řadu nové téma, například text s porozuměním, na kterém si ukazujeme nové gramatické jevy. Velmi důležité jsou aktivity a procvičování, kdy spolu studenti musí komunikovat. Pracujeme s jednoduchými frázemi, které si musí mnohokrát zopakovat. Tím, že se zeptají patnácti lidí, si frázi zafixují.

Máte klasické vyučovací hodiny?
Ne, učím ve dvouhodinových blocích a musím říct, že délka 120 minut se mi osvědčila. Potřebujeme dostatek času na procvičování. Také hodně trénujeme komunikační situace. Například tento víkend mají studenti za úkol dojít si do restaurace nebo alespoň do kavárny a zkusit si česky něco objednat.

V čem je odlišná výuka Ukrajinců oproti jiným cizincům?
Největší rozdíl je mezi výukou češtiny pro slovanské a neslovanské národy. U studentů ze slovanských zemí odpadá složité vysvětlování gramatiky, protože systém jazyka je podobný, mají vid, pády a časování sloves. Při výuce Angličanů nebo Japonců narazíte na obrovskou bariéru. Například vid je pro ně velice těžko pochopitelný, protože si myslí, že se to nějak váže s časem.

Mají Ukrajinci problém s latinkou?
U mých studentů to vůbec problém není, protože se jedná o dospělé lidi. Latinku znají díky angličtině. Většina z nich anglicky umí, někteří navíc velmi dobře. Dokonce i mnozí senioři umějí anglicky, což pro mě bylo velké překvapení. Problém s latinkou mají jen děti, které k nám přišly a ještě angličtinu ve škole neměly.

Při výuce určitě zažíváte i nějaké veselé momenty, vzpomenete si na některé?
Nejčastěji nás pobaví nebo také zarazí takzvaní falešní přátelé, tedy slova, která v češtině znamenají něco jiného než v ukrajinštině. Studenti se vždycky zhrozí, když řeknou nějaké takovéto slovo, které se v jejich jazyku běžně používá, ale v češtině má vulgární význam.

Takovým slovem je například výraz šukat. V polštině a ukrajinštině znamená hledat. Totéž se dříve vyjadřovalo i v češtině, například Božena Němcová toto slovo v Babičce používá běžně. Šukat tehdy znamenalo chodit rychle po světnici, něco uklízet a těkat. Když jedna studentka při nácviku komunikace řekla: V obchodě jsem šukala smetanu, byla docela zaražená, když jsem jí vysvětlila, co to znamená v češtině. Všichni se pak drželi za pusu a říkali, že tento výraz už nebudou používat. Dalším takovým slovem je termín nevěstka, který v ukrajinštině znamená nevěsta.