Vyhlášená pochoutka plná vitaminů: Kolik bude stát zelí?
6 fotografií
Už více než 100 let dbají na tradici! Zelináři v Křimicích u Plzně zároveň jako jediní v Evropě šlapou zelí do modřínových kádí, kde kvasí. Výroba oblíbené pochutiny je tak stejná jako za dob našich prababiček.
Podzim pro zaměstnance zelárny každoročně znamená, že si v práci pořádně protáhnou nohy. Nazují gumové holínky a hurá do obřích modřínových kádí. Tam se sype nakrouhané zelí zbavené košťálů. „Důležité je každou vrstvu prosolit, přidat kmín a dobře ušlapat,“ řekl majitel zelárny Vladimír Lobkowicz (49). Fígl je podle něj v tom, že voda z dřevěných kádí může unikat, a zelí je tak sušší a křehčí. „Z laminátových nádob přebytečná voda neprosákne, a zelí je blátivější,“ vysvětlil zelinář.
Letos podražilo
Ještě začátkem února stálo zelí stejně jako loni. „Cenu jsme zvýšili už před válkou na Ukrajině. Tehdy energie začaly růst. Zatím počítám s tím, že dál zdražovat nebudeme. Pokud ano, tak až po Novém roce. Záleží na cenách energií,“ uvedl šéf firmy.
Vyzrálo na režim
Zelárnu založil dědeček současného majitele v roce 1920. Za socialismu byla součástí podniku Liko Nýřany a zelí neslo název Křimické. „Kdyby se před rokem 1948 jmenovalo Lobkowiczké, tak by komunisty určitě nepřečkalo,“ usmál se Lobkowicz. Jeho rodina dostala zelárnu zpět v restituci roku 1994.
Sůl, kmín a...
Jen pár zasvěcených zná přesnou recepturu výroby křimického zelí. Tajemství se ve šlechtické rodině předává z generace na generaci. „Mohu prozradit, že základem všeho je sůl, kmín, modřínové kádě, ve kterých zelí kvasí, a také půda na polích v okolí Křimic u řeky Mže, kde hlávky zelí rostou,“ uvedl Lobkowicz.
6 fotografií
