Nečekáme, že nás někdo zachrání. Přežijeme. Silná slova plná naděje zazněla z úst hostů čtvrteční Forbes konference Lepší Česko. I když je současná ekonomická situace pro řadu firem neúnosná, nevzdávají se. Na krize jsou zvyklé, v minulosti jich ostatně zažily už několik. Přesto by jim pomohlo trochu víc jistoty a důvěry ze strany státu. V Centru současného moderního umění Dox se na tom shodli podnikatelé napříč různými obory.

Pro sklárnu Moser jsou současné ceny energií vražedné. Pokud jde o spotřebu plynu, patří mezi velké odběratele a ze tří pecí je v současné době v provozu jen jedna – sedm dní v týdnu. „Já jsem sportovec, vím, že ty podmínky jsou těžké a jsou těžké pro všechny. Nefňukáme. Za 165letou historii Moseru jsme překonali dvě války, hospodářské krize, přežijeme i teď,“ řekla spolumajitelka Moseru Kateřina Zapletalová.

Lépe by se jim ale prý pracovalo, kdyby měli alespoň trochu představu o tom, jak chce vláda současnou situaci řešit. „My známe nějaký krátkodobý výhled, pokud jde o elektřinu, ale co se týče plynu, který je pro nás klíčový, vůbec netušíme, jaký má vláda plán,“ dodala spolumajitelka. Podle ní by měl stát na sklářství nahlížet jako na unikátní průmysl s dlouhou tradicí, který zemi úspěšně reprezentuje po celém světě. „Má velkou přidanou hodnotu a je to oblast, která si zaslouží cílenou podporu. Bohužel ji nevidím,“ doplnil.

Ani Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která patří k největším výrobcům nemocničních lůžek na světě, není příliš nadšený z toho, že vláda dosud nezastropovala ceny energií u velkých podniků, navíc v kontextu toho, kdy to udělalo sousední Německo. „My jsme v konkurenci s ostatními státy Evropské unie, do Německa vyvážíme a pro nás je to zásadní handicap. Také si myslím, že vláda by měla využít toho, že naše země předsedá Radě Evropy, a může tak některé věci lépe komunikovat,“ řekl podnikatel.

Frolík růst energií předpokládal už na jaře, a přestože měla společnost ceny plynu a elektřiny částečně zafixované, pojistil se. Lakovny předělal na lehký topný olej a spotřebu plynu se tím podařilo snížit o devadesát procent. Investice byla přitom kolem dvou milionů.

„Navíc se nám podařilo předělat veškeré osvětlení na LEDkové a snížili jsme teploty v kancelářích na osmnáct stupňů, na dílnách na šestnáct stupňů. Překvapilo mě, že proti tomu naši lidé neprotestují. Naopak vnímají, jaká situace je. Už před covidem jsme zažili velký nárůst cen u vstupních materiálů, pak přišla pandemie, na krizové scénáře jsme zvyklí,“ vysvětloval Frolík, aktuálně 43. nejbohatší muž Česka.

V Moseru sice na lehké topné oleje přejít nemohou, protože jimi pece nevytopí, i tady se ale snaží sázet částečně na alternativní zdroje. Dokončili například projekt solární elektrárny a i během pandemie covidu udělali mnoho změn. Dostali se například významně do online prostředí a dokázali, že i na internetu lze dobře prodat luxusní a jedinečné zboží. „Čtvrtina našich prodejů se děje online,“ řekla Zapletalová.

I když se firmy snaží na současnou situaci nahlížet co nejoptimističtěji, přesto na ně dopad mít bude. Hlavně na plány do budoucna. „Firmy omezí své investice, to je jasné. Čekají, jak se bude vyvíjet situace do budoucna a zatím tam pro ně žádná dobrá zpráva není,“ upozornil Frolík, který se nejvíc obává toho, že nebude poptávka od zákazníků.

A přidává i konkrétní případ. „Pro nás byla ještě donedávna nejvíce rozvíjejícím se regionem Afrika. Jenže tam teď řeší obilí a vybavení nemocnic šlo stranou. Náš byznys se odvíjí od toho, že v listopadu a prosinci vymetou firmy šuplíky a nakoupí zboží, teď ale v těch šuplících nic nemají,“ přiblížil zakladatel Linetu.

I Štěpán Ašer, generální ředitel J&T banky, vidí v rozvoji firem jisté zpomalení. „Teď ty investice budou hodně tažené, řada firem musí přistoupit ke změnám. A některé to možná neunesou,“ řekl. K tomu ještě nahrává nejistota, kterou se jim dostává ze strany státu. Nikdo teď podle něj neví, jaké jsou vlastně podmínky. „Přispívá k tomu i častá změna názorů ve vládě. Není tak čitelné, s čím mohou firmy počítat a co je čeká.“

Kromě vysokých cen energií a surovin musejí podnikatelé čelit i tlakům na zvyšování platů ze stran svých zaměstnanců, hlavně kvůli inflaci. I tady se ale prý chování Čechů mění, jak přiznal Ašer.

„Už to není tak, že uplácíte zaměstnance, aby od vás neodešli. Tenhle tlak z jejich strany polevil,“ řekl. A jeho slova potvrdil i Frolík. „Máme tisíc zaměstnanců a lidé se o zaměstnání bojí. Nikdo si o zvýšení platu neřekl. Máme nižší objem výroby a to má své dopady, a ti naši lidé to vidí a jsou rozumní.“

Stejná situace je i v Moseru, kde je vztah se zaměstnanci založený na vzájemné důvěře. „Lidé vědí, že uděláme vše pro to, abychom jejich místa zachovali a chápou, že si teď nemůžeme dovolit jim přidávat. Pomáhá nám v tom trochu i naše historie. I v minulosti byla období, kdy museli zaměstnanci na výplatu čekat, než se firma vyhrabe z nejhoršího. A ona se vždycky vyhrabala. I teď věříme, že bude zase líp, nečekáme, že nás někdo spasí a zachrání,“ uzavřela Kateřina Zapletalová.