Přestože na fotkách 24 hodin před odchodem z tohoto světa je Jaroslav strašně vyhublý a málokdo by v něm poznal slavnou »Slepici«, Oldřich je svědek, že mu do posledních chvil chutnalo.

Poslední večeře

„Donesl jsem mu také jogurty a Birell s příchutí, ten měl moc rád. Myslím, že by to normální člověk do sebe v takové kombinaci a množství nedostal, ale on měl pořád apetit!“ svědčí kamarád Olda.

On byl Jaroslavovou »dobrou vílou«. Předčítal mu a byl hlavním pojítkem se světem. „Když to všechno snědl, zdál se mi divný, jiný než jindy. Mluvil trochu z cesty. Když jsme se loučili, zeptal jsem se jako vždycky, zda mám zase přijít,“ vzpomíná na poslední setkání dojatě muzikant. „Ano, přijď, ahoj,“ odpověděl mi.

Podle oznámení rodiny poslední rozloučení proběhne na Městském hřbitově v Opavě, kde bude Jaroslav Čejka rovněž pohřben.

Slepice mu záviděly

Slavný mim přišel ke své nejznámější scénce o slepici trochu jako slepý k houslím. „Zkusil jsem ji jen pro pobavení kamarádů. Jenže měla takový úspěch, že jsem se naučil i kvokat. Ten zvuk jsem dlouho vylepšoval. Myslím, že by mi ho i samy slepice záviděly,“ smával se. Jeho práce pro něj byla vším.

Video
Video se připravuje ...

Jaroslav Čejka: Nejen mim a "pan slepice"! Chaplin ho proslavil ve světě! Videohub

Jen on a maminka

Soukromý život obětoval své mamince Marii Kohoutové, kterou opatroval až do jejích 104 let. Když mu v roce 2008 odešla, Jaroslav chřadl. Už nemohl bydlet sám, bojoval s alzheimerem. Když našel odpovídající domov s pečovatelskou službou, udeřily další zdravotní problémy jako mrtvice a Parkinsonova choroba. „Připravily ho o zrak a stal se z něj ležák,“ dodává Oldřich Bašus. „Ale byl stále zvídavý, chtěl, abych mu předčítal, zajímalo ho, co se děje,“ dodal muzikant. 

Fotogalerie
27 fotografií