Následky požáru, všudypřítomné saze, špína a zápach, se ale objevují v celém objektu. Ten čeká náročná sanace.
„Podle dosavadního vedení města však nešlo o havárii. Teprve minulý týden se mi podařilo názor města zvrátit, knihovna konečně může zahájit řízení s přímým oslovením sanační firmy. Radní odsouhlasili posílení našeho rozpočtu, abychom na rozjezd zakázky vůbec měli. Obnovila jsem hned jednání s firmou, s kterou jsme chystali rychlý zákrok krátce po požáru. Domluvili jsme se, že připraví zaktualizovaný rozpočet prací. Tento týden snad vše vypukne,“ věří ředitelka knihovny Martina Kuželová.
Doplnila, že knihovníci se museli z kontaminovaných prostor sestěhovat do takzvané malé knihovny u Komerční banky s oddělením pro děti, studovnou a čítárnou, kde od 17. října připravují provizorní půjčovnu pro dospělé.
„Zlikvidován bude celý knihovní fond. K tomu už má knihovna od radních souhlas. Bude to pro nás i čtenáře velmi bolestné, ale nelze jinak. Saze jsou navíc korozetvorné. Zatím nevíme, co vše od požáru ještě stihly zničit,“ předestírá nejbližší scénář ředitelka Kuželová, kterou mrzí, že se s likvidací následků požáru nezačalo okamžitě.
Při prodlevě totiž hrozí další škody. Původní představy o tom, kolik knih, audioknih či společenských her snad půjde zachránit, se také postupně měnily. Podle ředitelky bylo v budově v době požáru bezmála 83 tisíc knihovních jednotek, z toho je téměř 76 tisíc knih na skladech a v půjčovně, 406 knih je nových, dosud nezapsaných.
„Ruční sanace knih zasažených zplodinami nebývá levná. Má smysl jen u vzácnějších knih, které zpravidla mají ve fondech větší knihovny. Sanační firmy ovšem ani pak nejsou schopny garantovat jejich zdravotní nezávadnost. Neměla bych odvahu,“ navazuje Martina Kuželová, „půjčovat uživatelům naší knihovny cokoli, co by mohlo ohrozit jejich zdraví i zdraví personálu knihovny a co ještě více či méně zapáchá.“
Podle odborníků z Národní knihovny přitom není jisté, za jak dlouho knihy vyvanou a zda vůbec se dokážou nepříjemného odéru zbavit.
„K sanaci zadáme alespoň 420 našich vzácnějších knih, které byly vydány do roku 1945. Veřejnosti je zapůjčujeme již pouze prezenčně, nikoli domů,“ konstatuje ředitelka s tím, že při stejném rozpočtu jako dosud nahradí knihovna stávající knižní fond asi za 10 let.
Doplňuje, že podle zkušeností podobně postižených knihoven lze ale počítat také s určitým množstvím darů od občanů, kteří se ostatně hlásí již nyní, a s pomocí z ostatních knihoven.
Hořelo kvůli vysoušeči vzduchu
„Kdy otevřeme? To lze těžko odhadovat. V podobně postižené knihovně v Novém Jičíně, kde v roce 2016 shořel automat na vodu a zárubně dveří, měli zavřeno přes tři měsíce. Sanace zde přitom začaly dva dny po požáru. Nevíme, v jakém stavu jsou nyní naše elektrorozvody, počítače a vše ostatní,“ uzavírá ředitelka chebské knihovny.
K pojistné události došlo v knihovně 8. září. Kolem jedné hodiny ráno zahořel v suterénním skladu elektrický vysoušeč vlhkosti vzduchu. Oheň se kromě elektroinstalace nad přístrojem nerozšířil, velké škody ale způsobil průnik oblaku sazí a spalin do celého objektu. Tři podlaží skladů jsou totiž propojeny schodištěm pro personál od suterénu po půjčovnu v prvním patře, kde je stupeň kontaminace nejnižší.
V provizorní půjčovně pro dospělé v budově u Komerční banky bude knihovna od 17. října nabízet pouze požárem nedotčený fond, tedy vše z toho, co má aktuálně mezi čtenáři, a nachystané novinky. Výpůjčky již lze vracet na stejné místo, a to ve všedních dnech od 12 do 17 hodin.
