napsal Geordyn

Nemohu jinak, sledujíc ty hrozby z východu – čínského, ukrajinského i ruského – mainstrémové hrozby, a uslyšíc po delším čase ve své době velmi známou píseň z tvorby Jirky Suchého – takto stále čilého devadesátníka ( ve stylu oné písně, celkem zajímavý název případné vojenské hodnosti – v porovnání s pouhým desátníkem. Samozřejmě v této situaci legraci stranou). Jenže jsem ji slyšel z gramodesky. A zjistil jsem, že je v černobílém provedení i na Jutubce. Se zpívajícím autorem z dob onoho černobíla. Zda-li si hlavně čtenářky Kosy – už zajisté se skrývanými vlasy už stříbrem pokrytých – vzpomenou na pana Jiřího, kterého jsem už dávno zařadil mezi tehdy nejlepší básníky. Nezapomínám ani na doprovod klavíru – autora hudby, pana Jiřího Šlitra.

Z gramo i Jutub si tu píseň poslechnout, nyní tak ostře dobovou – vlastně přes staletí ( lipanská bitva, končící bitvy tragickě i slavné – byly rozmetány čtyři křižácké výpravy do Čech – čtrnáct let válek a takto bratrovražedně pro české země – hřměla při tom jen krátce před pět sty osmdesáti osmi lety. V neděli, mezi šestnáctou až dvacátou hodinou odpolední. Slované proti Slovanům, nepřipomíná to něco velmi blízkého?).

Ale proč ji zvukoví mistři v rozhlasových studiích dnes vůbec do studiových aparatur nezařazují, nevím – i když tuším. Možná Vy též.

Často po nocích poslech radia mi ulehčuje tu nemilou nespavost nás starších, ale ještě jsem tuto významnou píseň, o které má být tento článek, v rozhlase nezaslechl. Přes den mám jiné zájmy. Ale již výše jsem naznačil něco o tom tušení – Proč ? Text následující nebude zajisté přesně odpovídat páně Suchého přednesu i textu, budu se ale snažit paměť vybudit co nejdokonaleji.

Přišel mi k svátku gratulovat Olda,

a přinesl mi žlutý tulipán.

A taky reprodukci od Marolda

 je na něm bitva u Lipan.

Pověsil jsem si bitvu do pokoj

e a tulipán jsem pod ní postavil 

jó kultura a kytky – to je moje.

Pak jsem to s Oldou řádně oslavil.

Proč jsem tulipán postavil pod obrazem

Proč ? Proč jsem ho radši nepostavil na zem – Proč ?

Voják se kácí, tulipán vadne, barva se ztrácí ,

i kytka pozná, že bitva hrozná

životu nesvědčí – í !

To když se kvůli pánům,

lidi musí zase mezi sebou prát

– nesvědčí to ani trochu tulipánům,

a nezlobte se – já mám kytky rád.

Už jsem několikrát psal v textech, že válka je vůl. Velký umělec pan Jiří Suchý si to nepochybně myslí také. Bude-li se snad cítit dotčen, že cituji tak nedokonale jeho verše, tak se mu hluboce omlouvám. I když bych tedy nepřísahal, že si nemyslí totéž co já. Ta jeho píseň z roku 1968 hovoří naprosto zřetelně. Viz