Minulý týden oznámil Google, dobře to známý zabiják služeb, konec Stadie, cloud gamingové platformy s velkými ambicemi a ještě většími problémy. Tím největším byl podle šéfa služby Phila Harrisona malý zájem uživatelů, za čímž podle mého názoru stála tristní nabídka her.
Google se ze začátku velice snažil a minimálně v prvním roce ho nikdo nemohl osočit z šetření. Za porty některých velkých titulů údajně platil sotva uvěřitelné desítky milionů dolarů. To bylo pozitivní nejen pro studia, která si na tom relativně jednoduše namastila kapsy, ale i pro hráče. Právě na Stadii totiž byla k dispozici výborná cloudová verze Cyberpunku 2077 i Red Dead Redemption II, které byste třeba na konkurenčním Xcloudu či Luně hledali marně.
Jenže ochota Googlu sypat ze své zdánlivě bezedné kapsy desítky milionů za porty her bohužel dlouho nevydržela a přísun velkých titulů ustal poměrně brzy. Na Stadii sice hry pořád vycházely a tu a tam vystrčil růžky i nějaký velký titul, ale bylo jich zoufale málo a absenci nových her doplňovaly porty starších titulů jen zřídka.
Přidejte k tomu poměrně velkou náročnost na internet, který sice může být ve větších městech solidní, ale většinově u nás (a v Americe už vůbec) nijak oslnivý není. Hřebíčkem do rakve pak byl už od začátku tragický marketing, neschopný potenciálním uživatelům efektivně vysvětlit, jak že to vlastně celé funguje.
Výhody cloud gamingu jsou přitom očividné a Google se navíc trefil do perfektní doby. Grafické karty byly šíleně drahé nebo rovnou nedostupné, současná generace konzolí taky nešla (a v případě PS5 pořád nejde) normálně sehnat a pandemie načas přikurtovala lidi k obrazovkám víc než za normálních okolností. Ale ani takhle pohádkových podmínek nedokázal Google využít a smečovat. Byl to právě on, kdo mohl herní průmysl trochu kopnout do zadku. A nenamlouvejme si, že by takový kopanec nebyl potřeba!
Budoucí minulost
Pro mě osobně byla Stadia, respektive to, co reprezentovala, budoucností hraní. Za „novou generaci“ se mi moc nechce považovat jen o něco lepší grafiku a zajímavě vibrující ovladač. Tyhle mírné evoluční krůčky jsou skoro každou konzolovou generaci velice podobné a většinou to moc vzrušující není. Tuhle generaci je to obzvlášť velká nuda, neboť těch opravdu špičkových, exkluzivních (tedy ne mezigeneračních) a žánr/grafiku/animace/AI významně posouvajících her, které dokážou ze současných strojů vymáčknout, co to jde, je žalostně málo.
Každý rozjezd nové konzolové generace je logicky pomalejší, nicméně tentokrát je situace obzvlášť tristní, především s přihlédnutím k tomu, jak se spousta vydavatelů snaží zuby nehty držet deset let starého hardwaru. A ten chtě nechtě omezuje vývojářskou kreativitu.
Ta skutečně nová generace, opravdový posun zajímavým směrem, pro mě byla v cloudu. Neviděl jsem ji v Luně, GeForce Now nebo Xcloudu, ale právě Stadii, technicky parádně fungující službě, kde jsem nic neřešil, kliknul a hrál. Takže zatímco svého času plnily každých pár týdnů titulky herních webů zprávy o desítkách GB toho kterého patche pro Cyberpunk, já nic takového neřešil. Nikdy jsem do něj žádný patch nestahoval, nikdy jsem na nic nečekal, prostě jsem jen kliknul a za pár vteřin jsem byl v Night City.
Nevím, jak vy, ale takhle nějak si tu proklamovanou budoucnost hraní představuju já. Jako čiré a ničím nerušené hraní. Žádné časté stahování desítek GB patchů nebo aktualizací firmwaru, žádné řešení (ne)dostatku místa na disku, čekání, než se mi stáhne hra a podobně. Všechny tyhle nepříjemné „věci okolo“ za mě řeší někdo jiný v serverovně a já mám nerušený prostor na hraní.
X-Force
Jakkoliv mě chystané zrušení Stadie mrzí, nemá smysl předstírat, že jde o konec cloudového hraní. Máme tu minimálně další tři výše zmíněné služby a já se rozhodl, že dám konečně šanci Xcloudu.
Coby budoucí přeběhlík jsem si tuhle streamovací službu Microsoftu vyzkoušel poprvé na vlastní kůži, a jakkoliv jsem zatím docela spokojen, nemůžu si jistého kvalitativního sešupu nevšimnout. Zatímco odezva ovládání je srovnatelná se Stadií (tedy z 99 procent bezproblémová), kvalita obrazu mi tu přijde znatelně horší. Několikrát se mi obraz dokonce vyloženě rozpixeloval daleko za hranici použitelnosti, což se mi na Stadii snad nikdy nestalo. Nakonec to ale mohou být jen specifika mého internetu, kdo ví.
Ovšem fakt, že k hraní na Xcloudu nemůžu využívat klávesnici a myš, mi přijde naprosto nepochopitelný. Jistě, celá služba je zatím pořád v beta verzi, ale no tak… Na Stadii můžu střídat klávesnici a myš s gamepadem kdykoliv během hraní a jak hra, tak uživatelské rozhraní se tomu okamžitě přizpůsobí.
Herní nabídka Xcloudu je ale rozhodně zajímavější a subjektivně mnohem pestřejší než u Stadie, byť několik kousků typu Assassin’s Creed Valhalla, Far Cry 6, Riders Republic, Red Dead Redemption II nebo Cyberpunk 2077 mi tu chybí. Xcloud má ale na druhou stranu výhodu ve vlastních hrách Microsoftu, a tak je tu zase Halo, Forza, Gears a další kousky, které by se na žádné jiné streamovací službě nikdy objevit nemohly. Velice příjemná je i přítomnost EA Play, o čemž si mohla Stadia nechat taky jen zdát.
S Xcloudem jsem tak zatím opatrně spokojen, ale doufám, opravdu upřímně doufám, že Microsoft teď neusne na vavřínech a bude do služby pořád dál pumpovat peníze, servery a člověkohodiny tak, jako by mu dýchal na krk dravý konkurent. Kterým Stadia v prvních měsících svého života rozhodně byla.
Jakkoliv tedy cloudové hraní jako takové ani náhodou nekončí, budoucnost hraní dostala velkou ránu. Google mohl ze své pozice zazobané nadnárodní korporace s pohádkovou serverovou infrastrukturou a takřka neomezenými prostředky herní průmysl solidně provětrat jako téměř nikdo jiný. Bohužel, vzdal to příliš brzy. Proto jsem v tomhle případě rád, že tu máme další dvě zazobané nadnárodní korporace s pohádkovou serverovou infrastrukturou a takřka neomezenými prostředky, které mohou do budoucnosti hraní promluvit nakonec mnohem víc než Google.
Cloudové hraní dominantním způsobem konzumace her samozřejmě hned tak nebude. V rámci jednotek let by ale mohlo jít o slušnou a vyhledávanou alternativu. A kdo ví, třeba už během příští generace konzolí se začne tradiční digitální distribuce dostávat do stejné pozice, v jaké jsou dnes krabicové verze her a cloudové hraní převezme štafetu právě po digitální distribuci.
A mám to zadarmo!
Je na tom všem vůbec něco pozitivního? Jistě! Coby realistický optimista se snažím dívat alespoň na nějaké věci skrz růžové brýle a tady je úhel, kterým vidím tu sklenici napůl plnou, jasný: Google oznámil, že všem hráčům Stadie vrátí peníze. A to nejen za hardware (který samozřejmě vracet nemusíte), ale i za hry, DLC a mikrotransakce. V podstatě jsem tak poslední rok a půl hrál zadarmo…
