Orat s krávou ve vinohradu? To bude asi premiéra. Naturální vinaři se soustředí na vinici

4. říjen 2022

Naturální vína čeří vodu ve vinařské obci i mezi milovníky vína řadu let. Někdy divoká, nefiltrovaná, oranžová, perlivá a jinak nestandardní produkce se postupně vyvíjí a zabírá čím dál větší podíl na trhu. Zatímco vášně kolem přirozených procesů a boj o chuťový profil stále vřou, mě zajímá, co se děje před tím, než se víno dostane do lahve. Vlastně ještě před tím, než se hrozny sesbírají z keřů. Proto jsem se vydal na Moravu za Kájou Zborovskou a Jakubem Herzánem.

Kdy jindy vyrazit za vinaři než na vinobraní, kdy se hodí každá ruka. Kája Zborovská se svým mužem Jakubem dělají naturální vinařství Syfany, Kája sama pak v malém experimentuje s ještě přímějším přístupem. Kromě vína dělá bylinkové tinktury a mýdla, zkouší biodynamiku a momentálně vydupává několik řádků vinice na kraji vsi Vrbice doslova ze zapomnění.

„Jednou jsem si řekla, co kdybychom vinohrad obnovili a zpracovali z toho ty hrozny. Já má ráda výzvy a staré vinohrady, tak to do sebe pěkně zapadá,“ vypráví Karla, když mě provází po svažitém sadu starých stromů s několika řádky révy, kterou obrostl a přidusil šípek a bez. Během covidového zklidnění se Karla pustila i do chovu zvířat a kromě přeštíka a ovcí si pořídila mladou kravku Lauru. „Potřebuju pohnout s tou půdou, chci to probudit, vysét květiny. Nechci sem jezdit s traktorem, chci půdu co nejmíň zatížit. Kravka mi to prokypří a kolem těch hlav se to zkultivuje. Ale neznám nikoho, kdo orá ve vinohradu s krávou, možná to je premiéra,“ směje se Karla.

Do skupiny naturálních vinařů na Moravě patří i Jakub Herzán. Se sestrou Zuzanou a manželkou Sandrou v Kobylí na čtyřech hektarech vinic pěstují révu bez chemických postřiků a žádají o certifikaci ekologického zemědělství. „I vína jsme přiblížili k větší přirozenosti, používáme pro zrání víc dřeva. Do tvorby vína se snažíme minimálně zasahovat, péče o vinohrady je ale zásadní,“ říká o svém přístupu Jakub Herzán, který vnímá révu jako velmi odolnou rostlinu, která do konce při mírném stresu dává nejlepší plody, takže klimatická změna na ní nemá zatím dramatický vliv. „Důležité je pro nás ozelenění celé plochy. Náš vinohrad vypadá, jako kdyby rostl na louce. Snažíme se ji co nejméně síct a tím ovlažovat mikroklima,“ naráží na problémy se suchými obdobími na jižní Moravě Jakub.

Jak moc je vinná réva náchylná na klimatické změny a bude se s oteplením měnit skladba odrůd? Proč mají naturální vinaři vinohrady porostlé trávou a bylinami? Snížila se Jakubovi produkce, když přecházel z konvenčního na ekologické zemědělství? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.