Brno - Vláda Petra Fialy (ODS) by měla zajistit energetickou bezpečnost a stabilitu nejen obyvatelům a malým a středním podnikům, ale také velkým podnikům, řekl na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně jeho prezident Jaroslav Hanák. Ve své projevu vyjmenoval sedm úkolů, kterým by se vláda měla věnovat, a předal je premiérovi Fialovi. Sněm se pravidelně koná v první den Mezinárodního strojírenského veletrhu.
"V tuto chvíli je klíčové, aby stát pomohl nejen obyvatelům a malým a středním firmám, ale i velkým firmám. Pro příští rok má zafixované ceny elektřiny jen 20 procent podniků, u plynu je to 22 procent. Pokud firmy nebudou mít energie, hrozí, že svou výrobu přesunou jinam a státní pokladna přijde o příjmy z jejich daní," řekl Hanák na sněmu.
Jedním z úkolů, které Hanák vládě adresoval, byla reforma školství, která by podpořila technické vzdělávání, digitální znalosti i finanční způsobilost. "Důležité je uzákonit dobrovolné duální vzdělávání ve středním školství, modely jsme zvládli velmi dobře, potřebujeme, aby systém začal fungovat," uvedl Hanák. V systému duálního vzdělávání uzavírá škola s firmou smlouvu o tom, že vybrané praktické dovednosti se žáci naučí přímo ve firmě pod dozorem podnikových instruktorů. Podnik zároveň garantuje, že žáci budou umět vše, co po nich školní vzdělávací program v dohodnuté oblasti vyžaduje.
V dalších bodech Svaz průmyslu a dopravy vládu žádá, aby se zasadila o dynamický trh práce, který by umožňoval rychleji zaměstnat pracovníky ze zahraničí, rozvoj digitální ekonomiky. Usilovat by měla i o větší podporu exportu.
V posledních dvou bodech Hanák žádal o podporu průmyslového výzkumu, vývoje a inovací například nastavením lepších podmínek pro využívání daňových odpočtů a zlepšením podnikatelského prostředí snížením administrativní zátěže. Stavební řízení by podle prezidenta svazu nemělo trvat déle než rok.
"Obecně vás prosíme, abyste za každý nový předpis dva předpisy zrušili," podotkl Hanák.
V projevu ocenil dosavadní průběh evropského předsednictví ale upozornil, že Česko by se mělo snažit dostat mezi 20 nejvyspělejších zemí světa ze současné 36. příčky.
"Čeká nás těžké období, ale přežili jsme fašisty, přežili jsme komunisty, světovou krizi, covid i Babiše a chceme dál přežívat i s vládou Petra Fialy," zakončil svůj projev Hanák, pro něhož je letošní sněm Svazu průmyslu a dopravy poslední ve funkci prezidenta.
Vývoz i dovoz tvářecích i obráběcích strojů letos v prvním čtvrtletí rostl
Po několika letech, kdy objem dovozu i vývozu obráběcích a tvářecích strojů do a z Česka klesal, se trend obrátil a produkce, dovoz i vývoz ve strojírenství začaly růst. Za letošní první čtvrtletí se vývoz strojů zvýšil o 31 procent, dovoz rostl o 24 procent. Objem vývozu dosáhl 2,3 miliardy korun, dovoz 2,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných Svazem strojírenské technologie. Pozitivní trend ale není tak výrazný jako v jiných zemích, řekl ČTK na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) ředitel svazu Oldřich Paclík.
"Situace se sice mírně lepší, ale byli bychom rádi, kdyby se lepšila více. Obecně v letošním roce očekáváme lepší výsledky než v roce 2021, ale bohužel pokračuje kumulace nepříznivých vlivů, která začala transformací německého průmyslu a obchodní válkou mezi Spojenými státy a Čínou. Nyní se přidala válka na Ukrajině a energetická krize. Ta nejvíc dopadne na firmy, které mají například vlastní slévárnu, ve slévárenství je velkým konkurentem Čína a tam jsou energie mnohem levnější," uvedl Paclík.
Ve vývoji oboru budou hrát roli i sankce uvalené po invazi na Ukrajinu na Rusko, které bylo loni druhým nejčastějším cílem vývozu obráběcích a tvářecích strojů z Česka, v letošním prvním čtvrtletí bylo na třetím místě za Německem a Čínou. Největší objem strojírenských produktů tradičně míří do Německa, za rok 2021 dosáhl objem vývozu do této země téměř 2,5 miliardy korun, do Ruska to bylo 1,1 miliardy a do Číny rovná miliarda korun. V letošním prvním čtvrtletí dosáhl objem vývozu do Německa 461 milionů korun, do Číny to bylo 240 milionů a do Ruska 201 milionů korun. Firmy, pro které bylo Rusko významným obchodním partnerem, si nyní budou muset hledat nové zákazníky.
"Celková produkce obráběcích a tvářecích strojů v Česku za rok 2021 dosáhla 9,576 miliardy korun, což je oproti zpřesněné hodnotě za rok 2020 nárůst o téměř deset procent. Export však poklesl o dvě procenta na 9,957 miliardy korun, což je úroveň roku 2006. Česká republika se tak ve světovém srovnání produkce propadla z loňského 17. místa na 19. místo, v exportu jsme se posunuli ze 16. na 18. místo," uvedl Paclík.
Doplnil, že lépe si vedou firmy vyrábějící zboží s vysokou přidanou hodnotou, jako je například příslušenství obráběcích a tvářecích strojů. Produkce v této kategorii vzrostla v roce 2021 o 30 procent na 7,398 miliardy korun.
Svaz strojírenské technologie sdružuje téměř 50 firem. V České republice pokrývají podniky sdružené ve svazu více než 70 procent výroby obráběcích a tvářecích strojů. Mezi členské firmy patří například TOS Varnsdorf, Tajmac-ZPS Zlín, TOS Hulín nebo Žďas.
