Díky přečtení DNA předchůdců člověka, za které byl včera oceněn Nobelovou cenou za medicínu a fyziologii švédský expert na evoluční genetiku biolog Svante Pääbo, vidíme do historie mnohem lépe než dřív, myslí si molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Podobně jako oceněný Švéd rekonstruovali čeští vědci nejstarší genom moderních lidí z více než 45 000 let staré lebky ze sbírky Národního muzea. Jeden z nich, antropolog Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) řekl, že Pääbův vědecký přínos je revoluční. Podle antropologa Vladimíra Sládka z téže fakulty otevřel laureát dveře do nových výzkumných témat.
Udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2022 oznámil včera ve Stockholmu švédský Karolinský institut. Ocenění biologovi náleží za objevy, které se týkají genomů předchůdců člověka a evoluce člověka, uvedl institut.
Pääbovi se podle akademie mimo jiné podařila sekvenace genomu neandertálce, který žil před až 300 000 lety. »Moderní DNA umíme poměrně dobře číst, ale ze starých vzorků je to netriviální,« uved Pačes.
Podle něj vidí vědci v evoluci jenom přítomnost, archeologie pak z historie přináší jenom úlomky. Díky tomu, že dokáží přečíst genetickou informaci, zjistili, jak se předchůdci člověka lišili, jaké od té doby probíhaly změny i to, že se mezi sebou křížili.
Pääbo byl průkopníkem výzkumu, jenž porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů, tedy předků pojmenovaných podle fosilního nálezu z roku 2010 objeveného v jeskyni Denisova v sibiřském pohoří Altaj.
»Díky jeho objevu vidíme do historie mnohem lépe, než jsme viděli dřív,« ujistil Pačes.
»Jeho (Pääboův) přínos byl vskutku revoluční, co se týče metod studia DNA, starobylé DNA našich nejbližších příbuzných,« řekl Jaroslav Brůžek z katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK. Brůžka překvapilo, že si Nobelův výbor »vzpomněl« na badatele zkoumajícího moderními metodami lidskou minulost.
»Je to famózní pro (..) obor, protože Pääbo udělal skutečně pionýrskou práci,« doplnil Vladimír Sládek, vedoucí katedry antropologie a genetiky člověka. Podle Sládka Pääbo »otevřel dveře« do dalších výzkumných témat propojujících paleoantropologii a evoluci člověka se současností.
»Odhalením genetických rozdílů, které odlišují všechny žijící lidi od vyhynulých hominidů, poskytly tyto objevy základ pro zkoumání toho, co činí nás lidí tak jedinečnými bytostmi,« uvedl Nobelův výbor.
»Pääbo nabídl možnosti, jak začít rozvíjet nové obory typu evoluční medicíny, které nám ukazují a pomáhají chápat některá současná globální civilizační onemocnění v evolučním kontextu a umožňují nám hledat lepší řešení,« vysvětlil Sládek. »My jsme se díky němu dostali do struktury populací, do hledání některých genetických vztahů mezi onemocněním a evolucí,« popsal. Zároveň podle Sládka ale platí, že i když Pääbo dostal Nobelovu cenu jako jeden člověk, za výsledky jeho práce stojí obrovské úsilí celého oboru.
»Genetické rozdíly mezi Homo sapiens a našimi nejbližšími dnes už vyhynulými příbuznými byly neznámé, dokud nebyly identifikovány díky Pääboovým pracím,« sdělil výbor ve zdůvodnění svého rozhodnutí.
Geny přenesené od předchůdců mají na dnešního člověka fyziologický dopad. Ovlivňují například způsob, jakým náš imunitní systém reaguje na infekce atd.
Podle tajemníka Nobelova výboru Thomase Perlmanna byl nový laureát Nobelovy ceny zprávou o jejím získání ohromen a byl velmi šťastný. »Byl z tohoto ocenění neuvěřitelně nadšený,« dodal Perlmann.
Pääbo plave ve vodě poté, co ho do něj hodili jeho kolegové, po tiskové konferenci v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.
Podle AFP byl Pääbo dlouho považován za jednoho z možných kandidátů na Nobelovu cenu, ale v posledních letech se ze seznamů favoritů vytratil. Nobelovu cenu přitom dostal v roce 1982 také jeho otec, biochemik Sune Bergström, jehož je nemanželským synem.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Loni dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/AP/Matthias Schrader a Thomas Dietze a Henrik Montgomery