Čáslav (Kutnohorsko) - Na leteckou základnu v Čáslavi na Kutnohorsku se dnes dopoledne vrátily čtyři letouny JAS-39 Gripen, které byly nasazeny od začátku dubna v Litvě. Čeští stíhači střežili vzdušný prostor pobaltských zemí. Mise měla původně skončit v červenci, na žádost Litvy ale byla prodloužena, protože české stroje neměl kdo vystřídat. V Pobaltí bylo zpočátku nasazeno pět letounů, kvůli ochraně slovenského vzdušného prostoru od září ale byla jedna stíhačka už dříve stažena, řekl novinářům velitel čáslavské základy Jaroslav Míka.
Fotogalerie
Čeští piloti a personál mají za sebou více než čtyři desítky ostrých startů, podle Míky splnili úkoly, které se od nich očekávaly. Vzlétali k nekomunikujícím ruským letounům nebo strojům, které neplnily pravidla mezinárodního provozu ve vzdušném prostoru.
Vzhledem k válce na Ukrajině museli dbát všech pravidel zasahování, aby se vyhnuli zbytečnému vyvolání konfliktu. Jejich úkolem byla vizuální identifikace a monitorování provozu letadla, aby byla jistota, že nenaruší vzdušný prostor aliance nebo mezinárodní vzdušný prostor s civilním provozem. Motivem takových letů ruských letadel podle Míky určitě nebyla neznalost, spíš šlo o aroganci.
Po anexi Krymu v roce 2014 je podle velitele aktivita ruských letadel v Pobaltí přibližně stejná. "Mějme v patrnosti, že vojenské letectvo Ruské federace je teď zavázáno v jiných částech Ruské federace než v Pobaltí, takže ta aktivita nebyla výraznější než od roku 2014," dodal Míka.
"Ke všem zákrokům, k nimž jsme startovali, jsme vždy doletěli," řekl novinářům jeden z pilotů Ivo Kardoš. Hlavním úkolem byla podle něj identifikace nebo doprovod letadel, k čemuž je poslalo nadřízené velitelství. Znamenalo to například i pořídit fotodokumentaci, případně nahlásit, jak je letoun vysoko a kam má namířeno. Domů už se Kardoš stejně jako řada dalších pilotů velmi těšil, protože působení českých stíhačů v Pobaltí se nakonec protáhlo ze čtyř měsíců na půl roku. "Byla to dlouhá mise," dodal Kardoš.
Čeští piloti se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojují od roku 2009. Nyní šlo o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států aliance, v Pobaltí hlídali počtvrté. Vždy šlo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a letouny Gripen. Příští mise by mohla být podle Míky v roce 2025, a to opět v Pobaltí.
Od září české letectvo pomáhá také s ochranou slovenského vzdušného prostoru, proto podle Míky jeden gripenů z Litvy odletěl dříve než ostatní. "Abychom měli dostatečnou kapacitu letounů i pro plnění tohoto úkolu, tak jsme museli jeden letoun z Pobaltí stáhnout," dodal velitel.
