Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Od roku 2014 vyhlašuje a uděluje NPÚ ceny Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe. Cílem této aktivity je zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o dílo přičinili.

Odborná porota vybírá v 9. ročníku soutěže vítěze v kategoriích Obnova památky; Restaurování; Památková konverze; Objev, nález roku; Prezentace a popularizace; Záchrana památky; Příkladná správa a Osobnost památkové péče. Široká veřejnost vybírá vítěze z 35 nominací napříč všemi kategoriemi. 

Hlasuje se od poloviny června na stránkách NPÚ. Vítěz kategorie Památky děkují bude spolu s výherci ostatních kategorií vyhlášen na slavnostním galavečeru 15. listopadu na Nové scéně Národního divadla. Moderovat bude Daniel Stach, slavnost bude přenášet program ČT Art.

Za Kraj Vysočina byly nominovány tři počiny. Do soutěže je navrhlo územní odborné pracoviště NPÚ v Telči. Jde o Obnovu zámecké kaple, Objev rudního mlýna ze 13. století a Tavbu skla v replice středověké sklářské pece.

 Obnova zámecké kaple v Budišově – podle památkářů je kaple významná rozsáhlou vrcholně barokní výzdobou z 18. století. Po zestátnění chátrala, zatékalo do ní. Situaci zachránila až velmi odvážná oprava konstrukce stropu a střechy nad kaplí a loni byly restaurované malby zpřístupněny veřejnosti.

Kaple ve druhém poschodí severozápadního křídla zámku vznikla pravděpodobně při renesanční přestavbě v 16. století, avšak převaha současné nástěnné výzdoby pochází až z 80. let 18. století. Vrcholně barokní fáze maleb bývá spojována s malířem Johannem Antonem Prennerem, mladší vrstva s osobou Fridricha Heinricha Fügera.

Odvrácení havarijního stavu stropu kaple by se neuskutečnilo bez přijetí osobního rizika zúčastněných plynoucího z užití nekonvenčních metod sanace, časových, technických i finančních podmínek přípravy a realizace.

Na cenu NPÚ v kategorii I. Obnova památky jsou nominováni Městys Budišov, Milan Boček, bývalý místostarosta městyse Budišov in memoriam a Petr Piňos, starosta městyse Budišov.

 Objev rudního mlýna z druhé poloviny 13. století - relikt rudního mlýna byl objeven při archeologickém výzkumu na východním břehu Stříbrného potoka, který předcházel stavbě silničního obchvatu Havlíčkova Brodu. Jde o teprve druhý evropský přímý archeologický doklad vodního kola ve středověkém hornictví a hutnictví.

Mezi dochovanými dřevy vyniká segment vodního kola (korečník poháněný stabilní asymetrickou vodní zátěží v korcích). Výpočet i grafické modelování průměru kola došly k výsledku 5 m.

Zřízení středověké stříbrné hutě předcházelo vykácení lesa, jehož pozůstatky zde byly rovněž objeveny a zkoumány. Podle dendrodat byl smýcen ve 30. až 40. letech 13. století, což je i doba transformace osady Brod na město.

Nalezeny byly též organické artefakty - části bot a útržky oděvů, zdobená kožená pochva na nůž, zlomek soustružené misky, lýková lana. Nález svědčí o technické úrovni produkce stříbra ve středověkém českém státě na sklonku přemyslovského období. Ve všech oblastech má celoevropský význam.

Na cenu NPÚ v kategorii IV. Objev, nález roku jsou navrženi Archaia Brno, z. ú., zastoupená Jakubem Těsnohlídkem a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, zastoupený doc. Petrem Hrubým.

 Tavba skla v replice středověké sklářské pece – Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod postavilo sklářskou pec pod vedením tehdejšího ředitele muzea Jiřího Jedličky a archeologa Aleše Knápka. Kromě popularizace regionální sklářské tradice bylo cílem ověřit středověké technologie pomocí surovin a materiálů, které jsou místně běžně dostupné.

Zaměření, stavba přístřešku a zdění topného kanálu proběhlo na podzim 2015, na ně navázala na jaře 2016 jílová část pece, kterou tvoří kopule a chladicí část. V roce 2016 také proběhla první experimentální tavba sklářského kmene a tavba skla v peci. Původní projekt počítal s pětiletým provozem pece, nicméně na naléhání sklářů a veřejnosti bylo rozhodnuto o jeho pokračování.

V roce 2021 se akce mohla konat pošesté. Byl to specifický ročník, jednak byla prezentace ztížena pandemií covidu a jednak se po zimě propadla chladící část pece a uvolnila se část klenby. Z toho důvodu musela být chladicí část nově postavena.

Tavba probíhala 27.–29. srpna 2021. Návštěvníci si mohli sami vyrazit skleněnou medaili a zblízka pozorovat s odborným výkladem skláře Františka Nováka tavbu skla a výrobu replik historických číší z různých období.

Nejstarší doložené sklářské hutě jsou na Vysočině zatím datovány do 16. století, lze ale předpokládat i středověké počátky sklářské výroby. 

Protože v novověku existovaly silné vztahy mezi českomoravským a dolnorakouským sklářstvím, byla navázána spolupráce s Freilichtmuseum Germanisches Gehöft Elsarn v dolnorakouském Elsarn im Straßertal a v roce 2022 na dosavadní snahy naváže nový jednoroční projekt Sklářská tradice nezná hranic.

Na cenu NPÚ v kategorii V. Prezentace a popularizace jsou nominováni Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, p. o., zastoupené kurátorkou Alenou Jindrovou, a sklář František Novák.

              Zdroj: NPÚ Telč

Diskuze k článku