Těsně před vánočními svátky jsem byl v knihovně, kde v oddělení novinek byla umístěná tlustá kniha s názvem Krvavý podzim 1938. Rychle jsem si tuto knihu prohlédl, ale trošku zalekl jejího rozsahu, protože je to v podstatě podrobná encyklopedie a tak jsem odešel bez této knížky. Druhý den jsem se ale vrátil, kniha tam naštěstí byla, a tak jsem si jí půjčil, jako „vánoční čtení“. Udělal jsem rozhodně dobře…Proto vám její recenzi dnes překládám.

 

Kniha je rozdělena na jednotlivé kraje bývalého Československa, tzn. třináct krajů českých a moravských, sedm krajů slovenských a Podkarpatskou Rus.

Těch mimořádných událostí na Slovensku a na Podkarpatské Rusi nebylo mnoho, ale kapitoly o dění v Čechách a na Moravě na podzim 1938 jsou opravdu rozsáhlé. 

Každý kraj začíná mapkou, kde je vyznačena demarkační linie a pod názvem obce nebo města jsou uvedeny veškeré události, které se tam udály. Bylo to především řádění henleinovců, Freikorpsu a Ordnerů, kteří napadali jednotky československých  bezpečnostních  složek, celníky, pošty a úřady i  české civilisty.  Jejich činnost byla v dnešní i tehdejší terminologii – teroristická: Výpad na nějaké území, odpálení  trhaviny, přepadení,  zabití, založení požáru, odvlečení přes hranice do Německa.

Potom to byly hromadné projevy sudetských Němců. To byly obrovské shromáždění mnoha tisícovek Němců, především v městech a větších obcích, kdy průvody šly a rabovaly české a židovské obchody, vyvlékaly Židy ven na ulici, kde je mučily, aby je pak většinou odvlékli do Německa. Při této příležitosti byly vypalovány všechny synagogy, vždy je v knize uveřejněna fotografie konkrétní synagogy a pak jak hoří, nebo spáleniště.

Musím ale také upozornit, že sudetští Němci bezohledně likvidovali i svoje vlastní lidi a to z řad antifašistů, komunistů a sociálních demokratů. Buď byli tito lidé Ordnery a jednotky Freikorpsu (vznikly na rozkaz samotného Adolfa Hitlera) zabiti, nebo odvlečeni do Německa, kde skončili v koncentračních táborech.

Kniha neobsahuje komentáře ani politické proklamace, ale pouze suše uvádí fakta z policejních a vojenských archívů, spoustu fotografií a dobových článků.

U skoro každé obce je také původní fotografie a je velmi zajímavé vidět, jak se za posledních osmdesát roků dramaticky proměnila zástavba i krajina.

Každý, kdo chce skutečně vědět, co se dělo v pohraničí od 12 září, kdy Hitler pronesl projev k sudetským Němcům, má možnost se seznámit s fakty, doloženými a zdokumentovanými.

Asi nejznámější incident z té doby se odehrál v Karlovarském kraji v obci Habartov. Proto jsem jej vybral do ukázky z knížky, je doplněn bohatou kolekcí fotografii  zabitých českých četníků a zničené policejní stanice.

Velmi mne překvapil obrovský počet zločinů, kterých se dopustili sudetští Němci. Když vezmu v potaz, že v té době bylo vyhlášeno na území Sudet stanné právo, které ještě násobí tresty za zločiny, nedovedu si představit, že by státní aparát po ukončení války měl začít vyšetřovat každý jednotlivý zločin sudetských Němců. Pokud by tomu tak skutečně bylo, desítky, ale spíše stovky tisíc Němců by museli skončit v kriminále a stovky, ale spíše tisíce Němců by muselo dostat trest smrti.

Tuto knihu, v podstatě encyklopedii doporučuji všem, kteří chtějí opravdu vědět, co s dělo v pohraničí na podzim 1938, speciálně pak paní Lídě Rakušanové a dalším z dobře placených politických neziskovek, jež čerpají zdroje především z Bavorska. Nedělám si ale iluze, že tito se pohrouží do četby, tak jako já  o vánocích 2021…

Pro tyto lidi začíná historie až v květnu 1945, co bylo před tím je vůbec nezajímá.

 

Uvažuji  o tom, jestli  na Kos e neuspořádat sbírku na  zakoupení  několika  exemplářů této knihy, která určitě nebude levná. Následně  do ní  dopsat  věnování za  celou Kosu a její autorský a čtenářský kmen a  tyto výtisky  osobně věnovat  

-Petru Fialovi

-Janu  Lipavskému

-Danielu  Hermanovi

-už zmíněné Lídě  Rakušanové

-pražskému zastupiteli Janu Čižinskému

-poslanci Janu Bartoškovi

-olomouckému arcibiskupovi Graubnerovi

a  dalším  nejznámějším  vciťovačům  se  do nelehké  situace  milých krajanů.

Ale nejspíš  to není úplně dobrý nápad. Oni by ji  nejspíše hodili do nejbližšího  kontejneru na  tříděný odpad.