První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Není pochyb o tom, že Česko se ujalo předsednictví Rady EU ve velmi náročném momentu, kdy se Evropa sotva dostala z pandemie a hned musí řešit válku na svých hranicích, stejně jako všechny její dopady.
Jak potvrzují odborníci z bruselského think-tanku European Policy Centre (EPC), očekávání od Čechů byla v Bruselu už od začátku vysoká, EU totiž zkrátka musela společně zareagovat na několik krizí, které se na ni valily.
„V tomto pro Evropu klíčovém období a tři měsíce po zahájení předsednictví je Česká republika vnímána jako země, která správně určuje své priority a zaměřuje se na klíčové otázky, které jsou pro Evropu v sázce: reakce na válku, energetická bezpečnost a hrozící hospodářská recese,“ zhodnotili za EPC přidružená ředitelka (Associate Director) Elizabeth Kuiperová a analytik Johannes Greubel.
Odborníci připomněli, že Praha si na druhou stranu vysloužila kritiku za to, že ve svých prioritách opomíjí sociální rozměr, stejně jako zelenou agendu, kde má nedostatečné ambice zejména v balíčku Fit for 55.
Europoslanec z opozičního hnutí ANO a liberální frakce Renew Europe Ondřej Kovařík pro redakci uvedl, že i když Evropský parlament vnímá českou pozici směrem k probíhající ruské válce na Ukrajině pozitivně, ve stanovených prioritách Češi podle něj zatím moc nepokročili.
„Českému předsednictví se nepodařilo rychle a adekvátně reagovat na skokově rostoucí ceny energií, což začínají pociťovat firmy i občané. Energetická bezpečnost a strategická odolnost evropské ekonomiky jsou jedny z priorit českého předsednictví, a proto jsem očekával, že bude sociálním a ekonomickým dopadům energetické krize věnována mnohem větší pozornost již od počátku předsednictví, a nikoliv až v září,“ kritizoval europoslanec.
V tomto kontextu je důležité připomenout, že úkolem Čechů je najít shodu mezi 27 státy a domluvit se s dalšími hráči, dosáhnout kompromisu tedy často trvá poměrně dlouho. S konkrétními návrhy navíc musí vždy přijít Evropská komise, která k tomu má jako jediná instituce oficální pravomoc.
Kritika českého řešení energetických problémů se ale objevuje i odjinud. Energetické společnosti, pozorovatelé energetického trhu i Evropská komise se obávají, že Českem čerstvě dojednaný kompromis mezi státy dává prostor kontraproduktivním výjimkám a příliš velké flexibilitě. Až následující měsíce ale ukáží, jestli „český recept“ zafunguje.
Narušitel jménem Maďarsko
Jednou z největších výzev pro každé předsednictví je podle think-tanku EPC udržet jednotu 27 členských států, o to víc v době, kdy EU čelí vnějším hrozbám a permanentní krizi, a tato jednota je opakovaně zpochybňována.
V tomto ohledu šlo částečně o Německo, ale především o Maďarsko. EU se v současné době nachází uprostřed sporu s Budapeští kvůli nedodržování zásad právního státu, a Komise nedávno oznámila, že kvůli obavám z korupce zastaví proud evropských finančních prostředků do Maďarska.
„I když se konflikt mezi Maďarskem a EU týká soudního a rozpočtového rozměru, přenesl se i do dalších oblastí, kdy tato země v současné době blokuje ráznější postoje vůči Rusku, a v oblasti dodávek ruských energií a sankcí jde vlastní cestou,“ připomněli Kuiperová a Greubel.
Vidět je to i v případě připravovaného sedmého balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součásti narážejí právě na odpor Maďarska, jak v pondělí (26. září) informovala ČTK.
„Zdroje v Bruselu přiznávají, že toto by byla velká výzva pro každé předsednictví v čele Rady EU, a celkově se hodnotí, že si české předsednictví při řešení těchto palčivých otázek vede poměrně dobře,“ dodali zástupci EPC.
„Vybruslit“ z tohoto komplikovaného sporu bude pro Prahu vzhledem k vazbám na Budapešť v rámci Visegrádské čtyřky obzvlášť náročné.
Běžné povinnosti Češi zvládají
V této neklidné době není překvapením, že agendě předsednictví dominuje současná geopolitická krize. Podobný vývoj platil již během předchozích předsednictví, včetně toho německého v roce 2020, které se muselo vypořádat s pandemií Covid-19, nebo francouzského, které už řešilo válku a podporu Ukrajiny. Na „běžnou agendu“ tak nezbývá tolik času.
„Zdroje z Bruselu však uznávají, že české předsednictví odvádí slušnou práci, i když je zvenčí méně viditelné, pokud jde o běžnější legislativní záležitosti. Zatímco francouzské předsednictví bylo vnímáno spíše jako ,hierarchické‘ a procesy byly vzhledem k zapojení Paříže vnímány jako časově náročné, český přístup se zdá být ,ten správný‘,“ popsali náladu v Bruselu Kuiperová a Greubel.
Také Ondřej Kovařík si v Bruselu všímá, že organizaci a vedení vyjednávání zatím zvládají Češi bez větších problémů, což je dle europoslance především zásluhou dobré a obětavé práce úředníků a diplomatů, kteří se starají o chod předsednictví.
Dosavadní výkon diplomatů pozitivně hodnotí i další čeští europoslanci, kteří často zmiňují především velké schopnosti a zkušenosti velvyslance Jaroslava Zajíčka. Například europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL) ho pochvalně označila za „národní zlato“.
Ačkoli je podle EPC na hodnocení příliš brzy, protože české předsednictví se nachází teprve v polovině, zdá se, že se Čechům daří dobře posunovat dopředu techničtější legislativu, mezi kterou patří i tzv. Evropský prostor pro zdravotní data (European Health Data Space).
„U političtějších dokumentů, jako je balík Fit for 55, se teprve ukáže, jak velký pokrok bude předsednictví schopno učinit – dohoda o tomto důležitém dokumentu pravděpodobně nebude do konce českého předsednictví hotova,“ upozornil think-tank EPC.
Kovařík vidí další úspěchy i neúspěchy.
„V rámci oblastí, kterým se v Evropském parlamentu věnuji, registruji pokrok například v otázkách finanční agendy. K avizované prioritě řešení migrace zatím české předsednictví přistupuje celkem vlažně,“ zmínil příklady europoslanec.
Šance se ukázat?
Za slabší stránku českého předsednictví se často označuje komunikace, a to především směrem k českým občanům. I vláda sama od začátku upozorňuje, že na tuto „kapitolu“ nemá moc peněz.
„Předsednictví v Radě EU je jedinečná příležitost a nástroj, jak občanům vysvětlit fungování a přínos unijních institucí, a také možnost ukázat, že český hlas má v EU svou váhu, a že i jako relativně malá země dokážeme v jednáních dosáhnout výsledku, který ostatní členské státy přijmou, a který zároveň reflektuje naše vlastní zájmy,“ podotkl Ondřej Kovařík.
Pokud jde o prosazování národních zájmů, od předsednické země se očekává, že bude plnit roli nestranného vyjednavače mezi jednotlivými členskými státy a bude domlouvat kompromisy. Tuto roli zatím ČR podle Kovaříka hraje.
„Naopak, na rozdíl od předchozích předsednictví, se ČR příliš neangažuje v prosazování vlastních priorit. To pochopitelně může vyhovovat bruselským institucím či dalším členským zemím, ale může to být na škodu českým zájmům,“ myslí si europoslanec
Také analytik výzkumného centra AMO Ondřej Mocek si všímá, že Češi tentokrát nepojali předsednictví jako „šanci se ukázat“, ale spíše jako příležitost dokázat, že i oni umí přispět svojí troškou do mlýna, což se zatím daří.
„Za mě osobně je výkon českého předsednictví poměrně slušný. Ačkoliv přípravy na něj byly rozpačité, ještě za vlády Andreje Babiše, a aktuální vláda neměla moc času se na agendu připravit, úřednický aparát rozhodně celé fungování podržel. Organizačně tak vše funguje, politicky také nedošlo zatím k žádnému většímu přešlapu. Takže si myslím, že je na místě Česko za předsednictví prozatím pochválit,“ napsal redakci analytik.
Pachuť z roku 2009
Pohled z médií nabídl jeden z editorů bruselského EURACTIV.com, Georgi Gotev, který výkony jednotlivých předsednictví sleduje dlouhodobě. Hlavním úspěchem druhého českého předsednictví podle něj je, že Češi „ještě neměli žádný průšvih“.
„Lidé v Bruselu si ještě pamatují první předsednictví a mnoho podivných věcí, počínaje uměleckým dílem Davida Černého ,Entropa‘, které pohoršilo několik zemí EU. Vzpomínáme na podivné výroky tehdejšího premiéra (Mirka) Topolánka, který mluvil o ,cestě do pekel‘ (vysvětloval to tím, že je pod vlivem AC/DC), a dokonce jsme viděli jeho nahou fotografii na bunga-bunga party pořádané (Silviem) Berlusconim,“ zavzpomínal Gotev.
Novinář také připomněl, že Topolánek během předsednictví ztratil moc, což „nebylo ideální“, a to také kvůli tomu, že v době před Lisabonskou smlouvou byl význam předsednictví a příslušného premiéra větší.
„Vzpomínám si, jak si všichni v Bruselu oddechli, když předsednictví přešlo na Švédsko. Neříkám, že všechno bylo špatné nebo skandální, ale první předsednictví rozhodně zanechalo zvláštní pachuť. Tentokrát předsednictví vypadá profesionálněji,“ zhodnotil Gotev.
Pokud jde o průšvihy, jeden menší diplomatický přešlap se už přece jen objevil. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) do médií prohlásil, že říjnového summitu EU v Praze se zúčastní také Izrael. Později se ukázalo, že to není pravda a země ani nedostala pozvánku.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.