Strach z klimatické krize poznamenal i letošní sjezd Světové rady církví
Světová rada církví je největší ekumenickou organizací světa. Zahrnuje přes 350 členských křesťanských církví s více než půl miliardou věřících. Jde o církve různých tradic jako například východní pravoslaví, asyrská, etiopská či koptská církev, baptisté, letniční, anglikánská církev nebo evangelická církev. V Hergot!u o jejím posledním valném shromáždění mluvil Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice.
„Mluvili jsme o klimatických změnách, situaci na Blízkém východě a pochopitelně se diskuze nevyhnula ani válce na Ukrajině,“ popisuje letošní program shromáždění, které se koná jednou za osm let, Vinš. Zmíněná témata se podle generálního sekretáře prolínají s těmi teologickými.
Například dokumenty Světové rady týkající se klimatické krize jsou založeny na Bibli a, jak pokračuje Vinš, „na teologickém uchopení toho, že nám Bůh dává svoje stvoření, o kterém věděl, že je dobré, a my bychom se o něj měli dobře starat“. Součástí dobré správy stvoření patří to, že nedopustíme, aby bylo zničeno.
A jak se letos debatovalo o klimatických změnách? Podle Vinše to lépe než citování dokumentů vystihuje jeho osobní historka. „Na valném shromáždění jsou přítomní lidé z celého světa, včetně Oceánie. Vybavuju si mladou dámu, která tak mimo řečí uvedla, že reprezentuje svou církev z malého ostrova a neví, zda vůbec bude za osm let její ostrov existovat,“ popisuje Vinš.
Vyplynuly z valného shromáždění nějaké konkrétní závazky? Jaké byly třecí plochy? A jak funguje hlasování? Poslechněte si nový Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
