Roboty a roboti (3). Umělá inteligence nad člověka

← 2. díl

Soucitná Anna Pammrová (*1860) cítila odpor k velkým kovovým strojům.

Ani kulturní památky nezůstaly v její optice ušetřeny kritiky: „Cítím v nich pot a krev těch, kteří je vytvořili.“ Pohled pokorné Pammrové je obecně v přímém kontrastu s vědeckotechnickým nadšením a optimismem přelomu století, kdy byl průmysl na vzestupu, města se nebývale rozrůstala a pohlcovala okolní vesnice i krajinu. V civilizačních výdobytcích vidí opačnou stránku pokroku, jeho povýšenost a touhu pokořit přírodu a přirozenost. Křemenová popisuje, jak Pammrová při návštěvě strojnického pavilonu na světové výstavě ve Vídni roku 1873 pociťovala „hrůzu a odpor z pohledu na kovové nestvůry“. Dělníci, kteří stroje obsluhují, přitom podle Pammrové „ztrácejí smysl pro vše jemné, instinkty a intuici - vlastní podstatu.“ [1]

Počítač předstihuje člověka

Před desítkami let se šachistům nelíbilo, že stroj – počítač by měl předčít člověka. Ale ono to nastalo. Počítač rychle prošel tolik moc postupů, až vyhledal nejvhodnější řešení ze všech uložených - s ohledem na další tahy. Ani nejlepší šachista se mu nevyrovnal.

Žárlit na počítač je legrační. Tak jako běžec nestačí motocyklu, ba i pouhému bicyklu, tak jako jeřáb zvedá do výšky těžší břemena rychleji než lidé, tak i přístroj – počítač netřeba porovnávat s člověkem. Kdežto problém bývá s šachistou, který si odskočí; co když má potřebu potají hledat řešení na kapesním počítači? [2]

Po prvním přiblížení pokračují stále dokonalejší konstrukce počítačů, ale i promyšlenější programy:

Velmistr Garry Kasparov kdysi podlehl šachovému programu Deep Blue. Avšak později byl ten program sám předběhnutý, a to důkladně. Nevyhrál ani v jedné partii ze sta proti lepšímu programu Alpha Zero. Tomu se zadají pouze pravidla hry. Program své postupy ve hře určuje sám, tak jak si předtím několik hodin trénoval tuto hru. [3]

Různá využití

Umělá inteligence dovede vyhledávat zadaná témata z obrovského počtu kusých odstavců všemožných témat a propojovat je. Může odhalovat podvody. Vést stíhačku v souboji; s rychlejšími reakcemi i s předvídáním dalších situací – účinněji než pilot. Takže má Česko pořizovat dnešní stíhačky, které by byly dodány mnohem později? Tuším, že zanedlouho bude výrobce stavět letadla o generaci modernější, ovšem pro vyzbrojení svého státu.

Kvalita umělé inteligence souvisí s vloženými daty - budou-li nedostatečná, pak výsledky nebudou výstižné.

Google například vybavil umělou inteligencí jeden ze svých fotoaparátů - dokáže z fotky pořízené v noci odstranit zrnitost, nebo ji dokonce změnit tak, aby vypadala, jako by byla vyfocená ve dne. Natrénovali to tak, že nechali umělou inteligenci zanalyzovat velké množství fotek vyfocených ve dne a v noci.[4]

Jistou ošemetností, s umělou inteligencí, je naše neznalost jejích postupů. Výsledek vydává, ale jak se k němu dostala? Avšak jsou jiné, nebezpečnější souvislosti informatického vývoje před námi, než je neznalost výběru postupů programu, který lidé vyrobili. [5]

Je umělá inteligence nebezpečná lidskému rodu už dnes, když o to víc v budoucnosti? Dosud nás nejvýš zavádí tam, kam jiný člověk určí. Například samočinný vyhledávač poskytne z obrovského množství vyhledaných informací tazateli tu, kterou nám pan google preventivně nezakázal. Máme víc věřit jinému, podobnému? Toto však není záludnost, kterou by určil počítač. Programátor zapracoval programu to, co mu jeho zaměstnavatel určil.

Nebezpečí z ubývání a přibývání svobody

Občanské chování sledují pouliční kamery. Ulehčují práci policie při pronásledování pachatele ve velkých městech, s pohledy do stále dalších ulic. Smyslem policejní práce bývá snižovat zločinnost. Jenže osazování kamer na náměstích městeček, kde zločin se stěží kdy odehraje - tam lze posuzovat málo potřebné slídění.

Důvod nesprávnosti přehnaného hlídání – je dvojnost našeho stvořeného světa. Vybíráme si dobro či zlo: sobě – a druhým – a sobě a –… To bývá prospěšnou výchovou lidskému Duchu. Kdežto nebylo by správné spoutat lidi, v jejich každodenním životě, lstivým dozorem – jen si každý vybírejme, co chceme mít. Omezování – ano, ale odsud až posud. Někdo třeba i do vězení, aby už neškodil druhým a tím i sobě. Ale bez poprav.

Rozpoznání obličeje

Nástroj ClearView umožnil vyhledávat obličeje ve fotografiích na internetu. I to je dalším výdobytkem, který zasahuje do lidské svobody.

PimEyes začínal jako program, který mapuje rysy obličeje a přiřazuje k nim shodu z internetu. --- nástroj dokáže najít shodné snímky i v případě, že má osoba na vložené fotografii zakrytou část obličeje, například slunečními brýlemi nebo hygienickou rouškou. --- navíc už teď stačí k identifikaci pouze část obličeje. Řešením není ani rozostření fotek – už dnes existují nástroje, které slibují, že váš softwarově rozmazaný obličej doostří. [6]

K úplnému okopírování člověka, k napodobení jeho jednání dnešní technikou, by bylo potřeba dlouhodobě zachycovat jeho každodenní jednání – obrazem, zvukem a třeba i jeho náladu. Pak by se záznamy převáděly do neuronové sítě. Takové vytvoření šedého člověka, ve všem všudy, je naší informatice hodně vzdálené.

Ale přesto se nám blíží navazující nebezpečí! Méně záleží na tom, co je kolem nás, ale víc na tom, jaké kvality jsou v nás. Například slovenské nadšení ze samostatného nevelkého státu připomíná české pocity od roku 1918. Následně by šlo nalézat, v čem proto bylo Slovensko od roku 1993 úspěšnější než Česko. A v čem ne. Brzo, po osamostatnění, si obě země vydávaly vlastní měnu. Slovenský padesátihaléř byl vyráběný z dražšího žlutého kovu, který patří na mince vyšších hodnot. Zřejmě nedomysleli přibližující se inflaci.

Napojení na člověka

Pro zajímavost vložím dávnou mimořádnost, ta však byla nezáměrná. Člověk byl kontaktován bezdrátově – dálkově – a ne přímo přes oči nebo uši. Přes zuby. Byly popsané případy, kdy člověk nepochopitelně slyšel hlasy, i hudbu – a způsobila to kovová zubní plomba. Tvořila jednoduchý krystalový radiopřijímač. Ovšem dnešnímu vysílání FM by příjem nevznikl.

Horší případy popisují stěží kdy zveřejněné zprávy. Jde o záměrné, nepříjemné škodlivé napojení na člověka – zdálky, zločinně.

Osoby z kybernetiky Akademie věd dnes umějí udělat to, že vám na dálku skenují mozek a spatřují na monitoru to, co vidíte vy. Jde o to, kdo to dělá a proč. V USA tuto techniku zvládali již v roce 1974.

Zneužili to vlastně ještě k jedné věci, utvořili agenturu na stěhování regulovaných nájemníků! Tedy lidé, kteří se věnovali ovlivňování mozku počítačem (BCI; Brain Computer Interacting; Brain Computing) se začali věnovat, kromě činnosti pro farmaceutické firmy, i stěhování regulovaných nájemníků. Takže lidé odcházeli z domů, aniž věděli proč. Patrně byli podprahově ovlivněni. [7]

Kdysi, před desetiletími, jsem na lavičce mluvil s bezdomovcem. Starší muž mně vykládal, jak přišel o pražský byt. Opakovaně mu přicházely upomínky o zaplacení nájemného - tehdy za velmi ceněný státní byt, s nízkým nájmem. Ale on je ignoroval. Až ho nuceně vystěhovali. Zdůvodňoval svůj smutný příběh – že musel být zhypnotizovaný.
Jiným nevyzkoušeným postupem budou pokusy uměle tvořit živočichy. Zatím jen několik buněk. Jenže hodně vadí, že ve stavu materialismu dosud víme o světě málo.

Populární zombie strojky, poskládané ze živých žabích buněk, čili xenoboti, dostali od svých stvořitelů další dovednost. Teď se dovedou sami replikovat. Dospělí xenoboti sbírají jednotlivé žabí buňky a skládají z nich zárodky nových xenobotů. Ideální tvar xenobotů pro replikaci spočítala umělá inteligence. [8.a]

Minimozky na Petrisce dělají mozkové vlny jako předčasné narozené děti. [8.b]

- pokračování -

Odkazy:

[1] Procházeti se bez vzpomínek liduprázdným lesem – 7. Generace, r.2013/č.3/s.18-22

[2] Šachista podváděl - ČTK, 13. 7. 2019

[3] Alpha Zero: soumrak slabých umělých inteligencí - Jan Turoň, 23.12.2017

Před 20 lety se lidé začali děsit, že počítače začínají být chytřejší než člověk. Garry Kasparov tehdy podlehl Deep Blue. Letos nás ten stroj už děsit nemusí. Nevyhraje ani jedinou ze sta partií proti Alpha Zero. ---

Alpha Zero je ale jiná než AlphaGo: Zero znamená, že člověk nedodává žádnou doménovou adaptaci, pouze pravidla hry. Vyhodnocovací funkci si síť vytvoří na základě her sama se sebou a zpětnovazebného učení (reinforcement learning) pomocí nelineární vyhodnocovací funkce aplikující obecný MCTS algoritmus v hlubokých neuronových sítích (DNN). [-]

Univerzalita učení byla otestována ve třech různých hrách: šachy, shogi a go. Ve všech byla Alpha Zero s to porazit nejsilnější stroje, přestože dokázala vyhodnocovat řádově desetitisíce tahů za sekundu (tisícinový výkon oproti umělým protivníkům). Alpha Zero také hraje Atari hry, kde na vstup dostává pouze obraz. Nejenže se velmi brzy naučí hrát nadlidsky, ale dokáže si vytvořit i to, co chápeme jako strategii (např. u hry Breakout "přišla" na to, že cihličky se efektivněji likvidují, když si míčkem prorazí tunel na kraji do prostoru nad ním, viz video [-]).

U šachů bylo vítězství Alpha Zero nejpřesvědčivější: se známým algoritmem Stockfish využívajícím prořezávání stromu měla skóre (25-25-0) na pozici bílého a (3-47-0) na pozici černého, a to pouze po čtyřhodinovém předchozím trénování. Autoři zveřejnili 10 z těchto partií [-], které se oproti lidským vyznačují délkou (60, 80, 100 a více tahů), překvapivě poziční hrou Alpha Zero [-][-] a častými příležitostmi k remíze opakováním [-][-].

Jsme na prahu silné umělé inteligence?

[4] Vyvíjet univerzální umělou inteligenci je podobné jako vychovávat dítě, říká osobnost roku v AI Marek Rosa – ihned-cz, 5.2019 - placený článek

[5] Šance, že lidstvo vyhyne, není malá. Nebezpečím je umělá inteligence, říká vědec - Ondřej Bajgar, 23. února 2022 20:00 idnes-cz

[6] Vyhledávače obličejů čelí masivním pokutám. Pověst si snaží vylepšit pomocí na Ukrajině - a2larm-cz, 20.07.2022

[7] Ovládání mysli v ČR - Ing. F. Korecký, vojenský chemik

[8.a] Pokrok syntetického života - Stanislav Mihulka, 30.11.2021, osel-cz

[8.b] Minimozky na Petrisce dělají mozkové vlny jako předčasné narozené děti - Stanislav Mihulka, 31.08.2019, osel-cz

Orgánoví inženýři si už nějaký čas hrají s mozkovými organoidy, kterým láskyplně říkají minimozky. Pěstují je z lidských kmenových buněk a jsou velmi slibné, pro výzkum mozku jako takového, také pro výzkum a sledování projevů infekcí či genetických poruch, i pro praktické testy účinků léků či léčebných postupů. V současné době bývají minimozky velké asi jako hrášek, zahrnují několik typů mozkových buněk a vytvářejí 3D strukturu, která připomíná vyvíjející se lidský mozek.

Když byly minimozkům asi 2 měsíce, tak u nich Muotri a spol. začali detekovat výtrysky mozkových vln. Tyto signály se svojí strukturou velmi podobají neurální aktivitě nezralých mozků předčasně narozených dětí. Mozkové vlny minimozků se nejprve objevovaly řídce. Jak minimozky zrály, tak se jejich mozkové vlny objevovaly pravidelněji a na jiných frekvencích než zpočátku. To svědčí o postupném vývoji a propojování neurálních sítí minimozků.

Pro porovnání neurální aktivity těchto minimozků a mozků lidských dětí badatelé použili umělou inteligenci. Trénovali ji na záznamech mozkové aktivity od celkem 39 předčasně narozených dětí ve věku od 6 do 9,5 měsíců. Umělá inteligence dospěla k závěru, že se tyto organoidy vyvíjejí a rostou v zásadě velmi podobně jako lidské mozky.

Pozorování mozkové aktivity minimozků opět vyneslo na světlo pochyby, jestli náhodou minimozky nemají duševní schopnosti, nebo jestli si, nedej bože, neuvědomují samy sebe. Muotri není blázen ani sebevrah, tak je pochopitelně přesvědčený, že jejich minimozky žádné mentální schopnosti nemají. A má samozřejmě pravdu, jsou to přece jenom takové plivance na Petrisce.

— blog —