Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Regiony a města v Evropě si napříč hranicemi pomáhají už po desetiletí, ale ještě nikdy nebyla vzájemná solidarita tak naléhavá jako po ruské invazi na Ukrajinu. Právě města a regiony stály v popředí úplně první pomoci, kterou Ukrajinci prchající před válkou potřebovali.
„Chci vám všem moc poděkovat. Vím, že jste se postarali o mnoho uprchlíků. Bez vaší pomoci nemůžeme přežít,“ prohlásil starosta Kyjeva Vitalij Kličko na zasedání Evropského výboru regionů v Praze 16. září, kde se diskutovalo o důsledcích války.
Nejde ale pouze o okamžitou humanitární a materiální pomoc. „V budoucnu by naše spolupráce s vámi měla být systematičtější, efektivnější – zejména v pomoci při obnově ukrajinských měst a obcí, domů a infrastruktury,“ doplnil Kličko, který zároveň předsedá Asociaci ukrajinských měst.
Vzpamatovat se z války bude Ukrajinu podle odhadů vlády stát přibližně 750 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Země tedy bude potřebovat opravdu každou korunu, euro, dolar či hřivnu, stejně jako mezinárodní spolupráci a spolehlivou strategii.
„Úplná obnova potrvá generace,“ upozornil místopředseda české vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který hostil pražské jednání. Výchozím bodem je podle něj plán obnovy Ukrajiny, který vypracovala tamní vláda, a česká ministerstva ho už mají k dispozici.
Ministr připomněl, že mezinárodní dárcovská konference o obnově a rekonstrukci Ukrajiny se uskuteční 25. října v Berlíně.
Pomocná ruka z regionů
Zásadní roli musí v dalších měsících a letech sehrát kromě států právě regiony a města. Výbor regionů proto už v červnu na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského založil Evropskou alianci měst a regionů pro obnovu Ukrajiny, která zapadá do vznikající Platformy pro obnovu Ukrajiny.
Aliance slouží k systematické pomoci lokálním a regionálním orgánům Ukrajiny s obnovou budov, škol, infrastruktury a služeb zničených Ruskem od začátku invaze. Pomoct má mimo jiné s nasměrováním financí a know-how nebo se snížením byrokratických překážek, které se mohou objevit.
Na pražském jednání 16. září do aliance oficiálně vstoupil také Pakt svobodných měst, který v roce 2020 vytvořili primátoři Prahy, Bratislavy, Budapešti a Varšavy. Pomoc metropolí ale funguje už delší dobu, a to nejen při zvládání uprchlické vlny.
„Praha daruje Charkovu 20 tramvají, darovali jsme záchranná vozidla. Další forma podpory je plánování obnovy Ukrajiny. Evropská města a regiony jsou velmi důležitými aktéry, kteří mají odborné znalosti, o něž se mohou podělit s ukrajinskými partnery,“ řekl Zdeněk Hřib (Piráti), primátor Prahy a člen Výboru regionů.
Tímto způsobem se podle Hřiba dá pomoct také samotným uprchlíkům v Evropě. „Průzkumy v Praze ukazují, že velká část z nich by se ráda vrátila domů. Tato obnova se tedy týká také obnovy vzdělávání a demokratických institucí, aby mladí Ukrajinci měli naději do budoucna. To, co se nyní děje v ukrajinských městech, je noční můrou starostů a nejvyšší zkouškou pro místní správu,“ doplnil primátor.
Historické zkušenosti polských měst
Jednou z největších opor se Ukrajině stalo Polsko, což bude platit i nadále.
„Mnoho našich polských měst bylo srovnáno se zemí. Varšava byla zcela zničena, vymazána z mapy. Totéž se stalo Gdaňsku. Víme, jaké to je povstat jako fénix z plamenů. Máme to v DNA. Budeme pomáhat. Ukážeme všem despotům, že pokud si s námi zahrávají, zahrávají si s komunitou, která je silná a odhodlaná,“ nechal se v Praze slyšet primátor Varšavy Rafał Trzaskowski (Občanská platforma).
Efektivnější pomoc Ukrajině ze strany regionálních a lokálních aktérů by podle Trzaskowskiho mohl zajistit větší objem evropských financí, které by šly přímo regionům a městům. Téměř v každé nedávné krizi včetně koronavirové pandemie totiž platilo, že města a regiony byly v první linii a přenesla se na ně velká část odpovědnosti.
Podpora přichází i od dalších polských měst. Například zmíněný Gdaňsk nyní pomáhá ukrajinskému městu Buča, poznamenanému genocidou civilistů, se zásobováním vodou.
Jeho primátorka, Aleksandra Dulkiewiczová (Občanská platforma), vede pracovní pracovní skupinu Výboru regionů k Ukrajině, která se spustila už v dubnu 2020. To dokazuje, že současná pomoc nevzniká na zelené louce. Hlavním úkolem pracovní skupiny je asistovat ukrajinským regionům, městům a obcím s modernizací systému vládnutí a se zkvalitněním demokracie.
„Hovořili jsme o zavádění decentralizace. Město Mariupol funguje jako příklad, kde se investice daří velmi dobře a kde transparentnost opravdu funguje. Situace se změnila, ale vidíme, že decentralizace fungovala. Ukázalo se, jak jsou místní a regionální samosprávy důležité,“ uvedla primátorka Gdaňsku.
Jedno je jasné – rekonstrukce a „poevropštění“ ukrajinských samospráv se neobejde bez ukončení války. Evropská pomoc ze všech různých úrovní proto musí pokračovat.
„Rusko nikdy nepřijalo Ukrajinu jako člena evropské rodiny, vidí ji jako člena ruského impéria. Nechceme se vrátit do SSSR, tečka. Budoucnost naší země vidíme jako součást evropské rodiny,“ uzavřel Kličko.