Energetická krize tvrdě dopadá na český sport, jenž se nachází v bezprecedentní situaci. Skokové navýšení cen elektřiny a plynu dostává kluby do existenčních problémů a hrozí zavírání hokejových hal i plaveckých bazénů. „Obávám se, že by mohlo nastat ukončení provozu zimních stadionů,“ varuje Milan Vacke, člen výkonného výboru Českého hokeje.
Zima se blíží. Pro český sport může být bída po pádu Sazky selankou ve srovnání s tím, co ho čeká v příštích měsících.
„Český sport se řítí do největší krize od pádu Sazky, ta ale nebyla tak velká, protože se týkala provozních peněz pro svazy. Tady se to týká celého sportu,“ říká Miroslav Jansta, předseda České unie sportu. „Nárůst energií je zničující pro sporty, které se provozují v halách. Nejsme schopni s tím nic udělat. Všechny spolky jsou neziskovky a jsou závislé na dotacích. To znamená, že musíme radikálně navýšit dotace, tak jak radikálně narostly energie.“
Sportovní kluby se s novou realitou natvrdo seznámily už během léta. V tíživé situaci jsou zejména hokejové oddíly, jelikož průměrná cena jedné kilowatthodiny narostla z méně než dvou korun na víc než dvanáct korun.
„To je téměř desetinásobek. Pokavaď se to nebude řešit ze strany státu, hrozí zavírání sportovních hal všech halových sportů,“ říká Milan Vacke, jenž je kromě angažmá v hokejovém svazu také provozovatelem sportovního areálu v Klášterci nad Ohří. „Máme spočítané peníze zhruba na měsíc něco provozu. Pak, pokud nepřijde pomoc státu, to vypadá černě.“
Hokejový svaz oslovil provozovatele 170 zimních stadionů v republice a dostal odpovědi z devadesáti z nich.
„Patnáct z nich nemá fixaci. Za srpen zaplatily více než za celý minulý rok. Dalších šedesát stadionů má zafixované ceny jen do konce roku,“ říká Vacke. „Vedení města přislíbilo pomoc, ale nemůže financovat všechno. Pomoc státu je naprosto zásadní.“
Problém je, že státní podpora sportu dlouhodobě nedosahuje parametrů ze schválené koncepce do roku 2025. Letos ani v příštím roce zřejmě nepřesáhne pěti miliard.
„Podpora sportu ze státního rozpočtu je méně než čtvrtina toho, co se stát zavázal v koncepci. Sport by měl mít mezi 19 – 20 miliardami korun, skutečnost je necelých pět,“ upozorňuje Jan Boháč, generální sekretář ČUS.
Podle průzkumu České unie sportu se dostává 61 procent jejích klubů do existenčních problémů a 58 procent může v příštím roce ukončit činnost. Zatím narostly klubům náklady na energie o 135 procent, přibližně o 300 000 korun na jednoho provozovatele.
„Tyto kluby se bez státních dotací neobejdou. Jsou to nevýdělečné spolky. Proto je strašně důležitý postoj státu. Já doufám, že to neskončí tak, že tady budou poprvé v historii demonstrovat fanoušci s hokejkami před úřadem vlády,“ říká Jansta.
Vláda minulý týden rozhodla o zastropování maximálních cen elektřiny a plynu včetně DPH na šesti, resp. třech korunách. Zákon v pátek schválila poslanecká sněmovna a v pondělí i Senát. Domácnosti a malí podnikatelé by tak měli platit konečnou cenu v rozmezí 7 – 9 korun za kilowatthodinu.
ČUS by ale i tak měla náklady v příštím roce vyšší přibližně o padesát milionů korun. Navíc má obavy, že se na ni jako na velký podnik zastropování nebude vztahovat a bude se muset spoléhat na dotační programy ministerstva průmyslu a obchodu.
„A máme obavu, že ani tam se nevejdeme,“ řekl Boháč.
Boháč: Zavřeme podolí klidně na pět měsíců
Největším problémem sportu jsou teď peníze na údržbu a provoz. Dlouhodobě podfinancovanou oblast má posílit nouzová částka 385 milionů korun. Podporu však musí nejdřív schválit parlament, což by se mělo stát v říjnu. Tím se ale situace zdaleka nevyřeší.
„V potřebách sportovního prostředí je 385 milionů potřeba na jeden kraj, nikoli pro celu republiku,“ upozorňuje Boháč.
„Potřebujeme samozřejmě navýšení peněz na údržbu a provoz. Ale abychom udrželi kluby v chodu, potřebujeme 1,5 – 2 miliardy,“ zdůrazňuje Jansta.
V potížích jsou provozovatelé většiny vnitřních sportovišť, širší veřejnosti se to může dotknout především v plaveckých bazénech. I těm hrozí zavírání. A může se to týkat i reprezentativního areálu v pražském Podolí.
„Zavřeme třeba na čtyři, pět měsíců Podolí, protože nebudeme mít na plyn,“ říká Boháč. „My si nemůžeme dovolit z odpovědnosti vůči svým členům to zplundrovat a dát ČUS do minusu. Budeme donucení Podolí zavřít. V případě neúnosných cen energií budeme muset omezit i provoz sportovního centra Nymburk.“
Kluby a provozovatelé sportovišť se snaží šetřit všemi možnými způsoby. Podle výzkumu ČUS chce 64 procent klubů na sportovištích snížit teplotu. Tím se ale sníží komfort sportujících a nastane vyšší riziko zranění. Vyhláška ministerstva zdravotnictví přitom stanovuje, že teplota v chladném období by neměla být nižší než 22 stupňů (s odchylkou dvou stupňů). Rozhodně by se nemělo sportovat v teplotě pod 16 stupňů Celsia.
Další cestou je naopak menší teplota při výrobě ledu. I to má však negativní důsledky.
„Jakmile se ubere teplota, led je nekvalitní, je tam voda a ten efekt je katastrofický. V kabinách to neschne, je to nepříjemné, je to morálně devastační. Nehledě na to, že brusle, rukavice, kalhoty neschnou a plesniví. Není to cesta,“ říká Vacke.
