Praha - Většina klubů s vnitřními sportovišti bez pomoci státu kvůli drahým energiím nepřežije příští rok, ukázal aktuální průzkum České unie sportu. V kritické situaci jsou i sokolské jednoty, drtivá většina z nich se obává o svou existenci. Sice se snaží omezovat spotřebu energií, ale to je možné jen do určité míry. Limity má také navyšování cen pronájmů a členských příspěvků, které přenese náklady na rodiny. Tím by se znovu zhoršila dostupnost sportování pro děti a mládež. Pražský volejbalový svaz upozornil, že v zimě hrozí přerušení mládežnických beachvolejbalových soutěží.
Fotogalerie
O alarmující situaci ve sportu, který je nyní spíše na začátku energetické krize, na společné tiskové konferenci hovořili šéfové ČUS, České obce sokolské a Sdružení sportovních svazů. "Tyto tři největší spolky reprezentují dva miliony aktivně sportujících občanů. Dnes po deseti letech od pádu Sazky jsme znovu v těžké situaci. Tentokrát jsme ji nezavinili sami," uvedl předseda ČUS Jansta.
Vzápětí prezentoval výsledky průzkumu, do něhož se zapojilo 500 sportovních klubů s vnitřními sportovišti. Sedmnáct procent z nich uvedlo, že pokud se situace nezlepší, budou muset skončit ještě letos. Dalších 12 procent se toho obává od začátku roku 2023 a plných 58 procent varuje, že reálně hrozí ukončení činnosti během příštího roku. "Tyto kluby se bez státních dotací neobejdou. Jsou to nevýdělečné spolky, které mají výdělečnou činnost jako vedlejší, může to být pět až deset procent nákladů. Více než čtyři pětiny klubů jsou závislé na penězích státu," upozornil Jansta.
Starostka České obce sokolské Hana Moučková má od sokolských jednot podobné informace. "Devadesát procent tvrdí, že náklady jsou enormní a ohrozí jejich fungování," uvedla. Více než tři čtvrtiny klubů uvedly, že plánují omezování spotřeby energií snižováním teploty v halách nebo omezením dostupnosti teplé vody ve sprchách. "To nejde do nekonečna, je nějaká úroveň sportování především v zimních měsících," poznamenala.
Upozornila, že bez státní podpory hrozí zánik malých jednot, které bývají centrem společenského života v malých obcích. Postrádá také větší uznání sokolské činnosti ze strany státu. "Bylo by dobré, aby práce našich cvičitelů, trenérů byla oceněna, aby byla celospolečensky uznána. Potřebujeme slyšet, že stát vnímá úlohu naší organizace pro zdravý životní styl a že si jí váží," uvedla.
Více než dvě pětiny klubů v průzkumu ČUS uvedly, že budou muset snižovat počty tréninkových hodin. Tím by přišli o práci i mládežničtí trenéři, kterých je nedostatek. "Zvýší to nejistotu v řadách trenérů. Je to povolání, do kterého lezou jenom srdcaři. Budou to nahrazovat rodiče jako dobrovolníci. Když odejdou kvalifikovaní trenéři, zhorší se kvalita přípravy," upozornil generální sekretář ČUS Jan Boháč.
Situaci na prahu nové sezony intenzivně řeší Pražský volejbalový svaz. Krize dopadá hlavně na beachvolejbalové kluby, které na zimu nafukují vyhřívané přetlakové haly. I v případě, že by se na ně vztahovalo zastropování cen, by jim náklady stouply meziročně na téměř šestinásobek u elektřiny a více než sedminásobek u plynu. "Není možné provozovat beachvolejbal při 12 nebo 13 stupních, to je životu nebezpečné. Čekáme, jestli přijde pomoc. Pokud by nepřišla, v listopadu budeme mít jednání a budeme řešit, jak naložit se sezonou," uvedl šéf pražského volejbalu Jakub Lébl.
V ohrožení může být pravidelná pražská beachvolejbalová juniorská liga, kterou hraje 4500 dětí. "Hrozí, že se v listopadu nebo prosinci budou muset haly sfouknout a přerušíme mládežnické soutěže," varoval Lébl.
Sportovní kluby by potřebovaly výrazně více prostředků na provoz a údržbu, na které mají letos přislíbeno 385 milionů korun. Do rozpočtu tyto prostředky přibyly až dodatečně, takže nyní musejí čekat, až poslanci novelu rozpočtu schválí. Teprve pak může Národní sportovní agentura (NSA) začít vyplácet peníze více než 2000 žadatelům. NSA už minulý týden upozornila, že tyto prostředky jsou jen zlomkem toho, co sportovní organizace potřebují. Odhadla, že letos se náklady na energie všech amatérských sportovišť v Česku pohybují kolem šesti miliard korun. To je víc, než jsou kompletní státní výdaje na sport.
