Češi na Slováky občas koukají jako na ušlechtilé divochy, říká sociolog Dominik Želinský
Při příležitosti třicátého výročí rozpadu Československa na Wavu přinášíme sérii rozhovorů se zajímavými slovenskými osobnostmi. Tentokrát jsme si na dálku popovídali se sociologem, literárním kritikem a básníkem Dominikem Želinským z Kodaňské univerzity. Dá se na vztah mezi Čechy a Slováky dívat kolonialistickou perspektivou? Jaké mocenské dynamiky mezi sebou tyto dva národy historicky měly? A jak Češi Slováky zobrazují v popkultuře?
„Na projekt Československa se od začátku koukalo trochu víc jako na vyvrcholení českých dějin, jako dovršení českého boje o sebeurčení,“ vysvětluje Želinský, kde debaty o mocenských dynamikách v Československu začínají.
„Na Slovensko navíc po vzniku společenského státu přišlo enormní množství Čechů, kteří tam začali obhospodařovat administrativu nebo třeba armádu, v tomhle to pro Slováky mohlo působit jako kolonialismus. I přes to ale to označení není úplně vhodné. Samozřejmě, že u nás bylo mnoho podporovatelů myšlenky společného státu. Češi na to ale prostě občas zapomněli. Můj oblíbený příklad je třeba Milan Kundera, který ve svých textech mluvil o Československu a přitom myslel jenom na Čechy,“ dodává.
V současnosti si podle něj Češi rádi přivlastňují to dobré ze Slovenska – jako třeba prezidentku Čaputovou. Slovenské herečky zase čeští režiséři rády obsazují do specifických rolí.
Jaké postavy hrávají slovenské herečky Vica Kerekes nebo Táňa Pauhofová? Poslechněte si celý příspěvek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
