Jak se zdobili a krášlili

V Pavilonu Anthropos, součásti Moravského zemského muzea, byla od 19. srpna otevřena výstava s názvem Nejstarší šperky a ozdoby těla. Potrvá do 26. února 2023. Záštitu nad ní převzal ministr kultury Martin Baxa a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Pozvání k návštěvě Anthroposu, v pěkném prostředí pisáreckého parku, nepříliš vzdáleném centru města, jistě zaujme i mnohé z návštěvníků Brna. Magnetem je však výstava, na níž jsou mimořádně k vidění originály všech paleolitických venuší, nalezených na území České republiky. Nechybí ani ta nejslavnější – z Dolních Věstonic. Tam byla nalezena týmem profesora Karla Absolona v roce 1925. Věstonická venuše je nejstarší nalezenou keramickou soškou na světě, Národní kulturní památkou a nejvzácnějším exponátem MZM. Na výstavě je i raritní šamanova loutka, kterou v roce 1891 nalezli stavební dělníci při výkopových pracích na Francouzské ulici v Brně. Je pravděpodobně nejstarší nalezenou loutkou na světě a také náleží k nejcennějším kusům sbírek Moravského zemského muzea.

Lidé, žijící přibližně třicet tisíc let před námi, se stejně jako ti dnešní, rádi zdobili. Kromě mamutoviny označované za „bílé zlato prehistorie“ dotvářeli i pro takový účel nejrůznější v přírodě nasbírané materiály, jako kosti, paroží, zvířecí i lidské zuby, drápy, lastury, kameny, fosilie, jantar… Shromažďovali je, vyměňovali, opracovávali. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali, vysvětluje Martina Galetová, autorka výstavy.

Návštěvníka výstavy překvapí množství forem a typů ozdob od jednoduše perforovaných předmětů, přes dokonale opracované perly z různých materiálů, dekorované rondele, přívěsky, náhrdelníky, prsteny, náramky, čelenky, jehlice, až po složitá spínadla. V ozdobách a zdobeních, které pravěcí lidé používali, rozeznáváme často hlubokou symboliku – výraz hierarchie, společenského postavení, sexuální signál, odraz přináležitosti k etnické skupině, rituální prvek. Může se rovněž jednat o milodar, obětinu, ochranný nebo léčivý předmět, komunikační prostředek, součást počítacího systému nebo dokonce hudební nástroj.

Prostřednictvím nálezů z moravských a českých lokalit nahlédneme do života lidí, kteří žili dávno před námi, na stejném území jako my dnes. Jak vypadali a zdobili se naši předchůdci z doby kamenné? – Na to se pokouší výstava odpovědět. Příběh nejstarších šperků a ozdob těla se odvíjí na příkladu rekonstruované nálezové situace ozdob v hrobě tří jedinců z Dolních Věstonic a antropologické rekonstrukce šamana z dílny Laboratoře antropologické rekonstrukce. Napovědět mohou venuše. Mužská zobrazení byla nalezena jen výjimečně. Jejich příkladem je zmíněná šamanova loutka z Brna či torzo muže z Dolních Věstonic.

Zdobení těla spojuje všechny známé lidské kultury i časově vzdálená období. Různé ozdoby, vlastně šperky, byly nošeny za všech dob. Také tetování a další přímé zásahy do těla se vyskytují za všech časů. Vnímáno bývá jako věc osobního vkusu. V naší současné době, často jeho nedostatku. Snad i symptom sílící sdílené sociální nápodoby, dodávám, se špetkou konzervatismu.

Autor: Jaroslav Štěpaník
Publikováno: 18. září 2022

Burza Moravské zemské muzeum

Komentáře k článku: Jak se zdobili a krášlili

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)