Lidské tělo jako čistička? V interiérech dokáže odbourávat škodliviny

Naše těla vypouští velké množství chemikálií. Badatelský tým se zabýval tím, jak reagují na přítomnost ozónu. Ozón je přítomný v našem okolí, přirozeně se tvoří v atmosféře. Uvnitř budov a místností vzniká třeba i v situacích, kdy používáme kopírku.

Čtěte také

Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání

Není vyloučeno, že vědci nově popsali způsob, jak dokážeme uklidit látky, které by nám později škodily. „Likvidujeme všechnu chemii v našem okolí,“ podotýká molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.

Pro člověka totiž není přirozený stav být v izolovaném prostoru, kde nedochází k žádné výměně vzduchu.

Milion v milimetru

Do světa nevypouštíme zdaleka jen nejznámější oxid uhličitý nebo aerosoly. „V kůži máme aminokyseliny nebo tuky,“ vysvětluje chemik Petr Slavíček. Reakci těchto složek našich těl s ozónem vědci popsali.

Venku procesy, při nichž se odbourávají škodlivé chemikálie, probíhají jinak. Některé chemikálie smyje déšť.

Naše těla posílají do vzduchu volné, tzv. hydroxylové radikály, neutrální molekuly složené z kyslíku a vodíku. Zatím není zcela jasné, jak vznikají.

„V atmosféře jich je málo. Jeden milion v mililitru,“ upozorňuje chemik. Právě tyto sloučeniny zřejmě přispívají k odbourávání škodlivin v interiérech.

Vliv člověka

Studie podobného typu se dřív odehrávaly v přesně definovaném reaktoru. Šlo o to, aby do pokusu někdo nepřišel. To tentokrát autoři studie nedodrželi.

„Najednou přijde do místnosti člověk a chemie je hodně jiná,“ upozorňuje chemik Petr Slavíček. Právě v tomto bodě je studie podle něj cenná.

Čtěte také

Mozek třídí vůně podle chemie. Vonět nám může i méně pohledný člověk, zkoumají to vědci

To, že chemické procesy probíhají v interiérech jinak než venku, je podle něj podstatné i do budoucna.

„Kolem sebe vytváříme reaktivní obálku. Je možné, že nás chrání před patogeny,“ sdílí jeho pohled Jan Pačes. Zatím nevíme, jak tuto naši schopnost ovlivňuje větrání místnosti nebo používání čističek vzduchu.

Ochrana před patogeny

Venku procesy, při nichž se odbourávají škodlivé chemikálie, probíhají jinak. Některé chemikálie smyje déšť. Například ozón se venku rozpadá tím, že na něj svítí UV záření ze slunce.

V troposféře, vrstvě atmosféry nejbližší Zemi, ozón spíš způsobuje problémy. Je ve větším množství jedovatý a tvoří základ fotochemického smogu. „Když se v přímé koncentraci ocitne v kontaktu s rostlinami, živočichy či s námi, škodí,“ podotýká Slavíček.

Jaké chemikálie si vyrábí skupina lidí v místnosti? Co dokládá, že se myš a její bakterie vyvíjejí společně? Co odlišuje neandertálce od moderního člověka?  Debatují molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes, chemik Petr Slavíček a herec Kajetán Písařovic.