Stockholm - Švédská sociálnědemokratická premiérka Magdalena Anderssonová dnes oficiálně rezignovala na funkci. Stalo se tak den poté, co předsedkyně vlády uznala porážku svého středolevého bloku v nedělních parlamentních volbách. Předseda švédské pravicové Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson už uvedl, že je připraven dnes zahájit práci na vytvoření nové vlády.
Podle předběžných výsledků voleb by pravicový blok měl obsadit 176 křesel v 349členném švédském parlamentu, zatímco středolevá aliance bude mít 173 křesel. Anderssonová se dnes sešla s předsedou parlamentu Andreasem Norlénem, aby ho oficiálně informovala o svém odchodu z funkce. Do vytvoření nové vlády povede Anderssonová přechodný kabinet. Předpokládá se, že sestavením nové vlády pověří Norlén právě šéfa Umírněných Kristerssona.
Nejsilnější stranou v pravicovém bloku jsou protiimigrační Švédští demokraté, které podpořilo 20,5 procenta voličů, ostatní strany s nimi ale odmítají ve vládě spolupracovat. Kristersson se pravděpodobně pokusí vytvořit vládu s Křesťanskodemokratickou stranou a v parlamentu bude spoléhat na podporu Švédských demokratů a Liberálů.
"Nyní zahájím práci na formování nové vlády," uvedl ve středu večer Kristersson ve videonahrávce na svém instagramovém účtu. Slíbil přitom, že vytvoří vládu "pro všechny občany Švédska". "Společnost je teď frustrovaná, lidé se obávají násilností, ekonomického vývoje, ve světě panuje nejistota a i ve Švédsku zašla politická polarizace příliš daleko. Proto je mou snahou sjednocovat, a ne rozdělovat," dodal.
Odcházející premiérka Anderssonová ve středu prohlásila, že si přeje, aby nová vláda vznikla co nejdříve. Podotkla přitom, že mnoho Švédů je znepokojeno volebním úspěchem Švédských demokratů, kteří budou mít ze své pozice na vládu velký vliv. "Vnímám tyto obavy a sdílím je," řekla Anderssonová.
Mezi zakládajícími členy Švédských demokratů byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, postupem času ale strana zmírnila rétoriku, přestala odmítat vstup Švédska do NATO a vzdala se plánů na odchod země z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovala. Před parlamentními volbami zveřejnili Švédští demokraté 30bodový plán, který by měl změnit Švédsko v zemi s nejpřísnějším postupem vůči běžencům v Evropské unii. Žadatelé o azyl by mohli být odmítáni například i na základě náboženského vyznání.
