The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Nedostatek pracovní síly trápí celou Evropu. Evropské společnosti se potýkají nejen s rostoucími cenami ale také s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
Společnosti napříč kontinentem bijí na poplach, že na pracovním trhu nenachází potřebnou pracovní sílu. Zatímco firmy se nové zaměstnance snaží nalákat na lepší pracovní podmínky, evropské země zvažují rozvolnění vízových pravidel pro pracovníky ze třetích zemí.
V prvním čtvrtletí letošního roku hledalo práci zhruba 193 milionů Evropanů. Oproti tomu, 74,5 % lidí mezi 20-64 lety práci mělo, což je největší míra zaměstnanosti od roku 2009, kdy tyto statistiky začal vydávat statistický úřad EU Eurostat. Zároveň v Evropě zůstávají více než 3 % pracovních míst neobsazených, tedy nejvíce od roku 2006. Jinými slovy je napříč EU k dispozici asi šest milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v EU tak v červenci klesla na 6 % a je nejnižší od roku 2001.
Důvodem je i pandemie
Jedním z důvodů nedostatku pracovníků je i pandemie covid-19, která omezila pracovní migraci v rámci Evropské unie.
„Pracovníci z východní Evropy se během pandemie vrátili domů a rozhodli se, že se do západní Evropy za prací už nevrátí,“ popsal situaci Gerhard Huemer z evropské asociace malých a středních podniků SMEUnited.
Například v Polsku je v současné době nejnižší nezaměstnanost za posledních 32 let, tamní firmy se ale přesto potýkají s nedostatkem pracovníků, a to zejména ve stavebnictví. Sektor je oslaben především kvůli odchodu ukrajinských pracovníků, kteří se kvůli ruské agresi vrátili na Ukrajinu svou domovinu bránit.
S nedostatkem pracovníků se potýkají firmy i v zemích východní Evropy jako Rumunsko, Bulharsko či Albánie. Tamní pracovní síla totiž odchází za lepšími pracovními místy do zahraničí. Nedávná studie z dílny European Training Foundation ukázala, že ze země odešlo zhruba 40 % Albánců s vyšším vzděláním. Více zde.
BERLÍN
Die Linke vyvolala kontroverze proruským přístupem, opouští ji členové. Dva prominentní členové levicové strany Die Linke oznámili odchod ze strany poté, co v parlamentu od jejich kolegyně zaznělo, že Západ vede proti Rusku „ekonomickou válku“.
Bývalý europoslanec a nynější poslanec Fabio de Masi oznámil odchod ze strany v úterý (13. září). Ještě předtím tak učinil šéf asociace sociálních organizací Ulrich Schneider. K odchodu je dovedla parlamentní řeč bývalé předsedkyně strany Sarah Wagenknechtové z minulého týdne, která kritizovala vládu za podle ní „bezprecedentní ekonomickou válku“ proti Rusku a vyzvala k ukončení „fatálních ekonomických sankcí“ a k jednání s Ruskem o obnovení dodávek plynu.
„To, že frakce Die Linke nechala Wagenknechtovou vystoupit a to, co pak řekla, bylo přes čáru. Ze strany jsem odešel,“ napsal Schneider na twitteru. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
HELSINKI
Finsko chce přes zimu zhasnout pouliční osvětlení. Jak ještě ušetřit energie? Finská města například plánují v zimních měsících vypnout pouliční osvětlení. Jak snížit účty za energie vymýšlí i supermarkety.
Vypnutí osvětlení je těžkým kompromisem mezi ušetřením energie a bezpečností na silnicích, v zimě je totiž v ranní i odpolední špičce tma. Podle Virpi Anttilové z finské Agentury pro dopravní infrastrukturu je tato denní doba zároveň špičkou v odběru elektřiny. Řešením by mohlo být zhasnutí každé druhé lampy, nastínila Anttilová v rozhovoru pro YLE. Ve Finsku je vybaveno pouličním osvětlením zhruba 12 000 kilometrů ze 78 000 kilometrů cest.
Nad tím, jak ještě ušetřit energie si lámou hlavu také obchodní řetězce, které v současné době vymýšlí konkrétní opatření. K Group uvedla, že má šanci ušetřit až 20 % spotřeby. Šetřit hodlá i Lidl a S Group, řetězce ale zatím nepřiblížily jak. Mohlo by však jít o zhasnutí světelných cedulí a některého osvětlení.
Taková opatření by se ve Finsku mohla stát nutností vzhledem k tomu, že už minulý týden nebyla země daleko od vážného nedostatku energie kvůli údržbě a problémům v jaderných elektrárnách. Navíc vládlo klidné počasí, nebyl tak dostatek ani energie z větrných elektráren. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
SOFIE
Bulharsko se bojí možného uzavření uhelných elektráren. Pokud Bulharsko letos ještě dvakrát překročí hodnoty znečištění ovzduší, země bude možná muset uzavřít uhelné elektrárny, varoval v úterý ministr pro energetiku Rosen Hristov. To by představovalo vážné riziko pro celý region, Bulharsko je totiž největším vývozcem elektrické energie na Balkáně a třetím největším vývozcem v Evropě.
Nejistý je osud zejména relativně malé elektrárny s názvem „Maritsa 3“, která má způsobovat vážné znečištění ovzduší. „Kvůli tomu může Bulharsko ztratit 30 % své energetické kapacity. Nesplnění environmentálních standardů může ale vést k uzavření dokonce všech velkých uhelných elektráren na řece Maritse,“ upozornil ministr. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
BĚLEHRAD
Bělehrad zakázal průvod EuroPride, organizátoři se ale nevzdávají. Srbské ministerstvo vnitra zakázalo uspořádání průvodu EuroPride, organizátoři události na podporu LGBTI+ komunity jsou ale odhodlání využít „všechny dostupné a legální nástroje“, aby zamítavé rozhodnutí zvrátili.
Ministerstvo nepovolilo ani tzv. průvod proti globalismu, který se měl stejně jako EuroPride konat v sobotu. „Vzhledem k tomu, že akce se mají konat blízko sebe, domníváme se, že existuje riziko střetů, násilí, ničení majetku a dalšího narušování veřejného pořádku,“ vysvětlilo ministerstvo.
Organizátoři se ale stále snaží průvod zachránit. „Průvod se musí uskutečnit, pro jeho zákaz není jediný důvod. V podstatě je to trasa, kterou jsme chtěli jít, která je zakázaná, ne průvod jako takový,“ uvedl Goran Miletić, jeden z organizátorů.
Zákaz průvodu v Bělehradu vyvolal v Evropě kritické reakce. Například Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) uvedla, že EU je zákazem „zklamána“. „Od svého vzniku před 30 lety je průvod klíčovou součástí (festivalu) EuroPride. Je to veřejné vyjádření vůle k boji s diskriminací a podpory rovných práv pro LGBTI+ lidi, a je to nejviditelnější část EuroPride. Bez průvodu EuroPride být nemůže,“ uvedla EEAS v prohlášení.
Nesouhlas zazněl i od českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). „Zásadně nesouhlasím s rozhodnutím srbského ministerstva vnitra, které zakázalo pochod EuroPride za práva LGBTI+ v Bělehradě. Jsem rád, že naše tamní ambasáda byla u zahájení akce. S Pirátskou stranou stojíme za LGBT+ komunitou. LGBT práva jsou lidská práva,“ napsal na twitteru. (EURACTIV.rs | betabriefing.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.