Jak vnímáte současnou situaci na Ukrajině v kontextu pokračující ruské agrese a těžkých bojů na východě země?

Je to samozřejmě obrovská tragédie, která má za následek životy tisíců Ukrajinců a miliony lidí, kteří museli opustit své domovy nejenom na východě země. Jenom těžko lze chápat ruské útoky na civilní obyvatelstvo a občanskou infrastrukturu. V kontextu ruské agrese jsem zejména sledoval osud Mariupolu v Doněcké oblasti, kde jsem do začátku války žil a pracoval. Město, které se posledních 8 let intenzivně rozvíjelo, bylo během několika týdnů úplně zničené. Ukrajinci jsou ale hrdý národ, který bojuje za svoji suverenitu a jejich vojenské a bezpečnostní složky jsou v podstatně lepší kondici než v roce 2014. Několikaměsíční obrana Mariupolu, symbolu ukrajinské nezávislosti, jasně demonstrovala odhodlání Ukrajinců bránit se početně silnějšímu soupeři. Stejně intenzivní jako je jejich odhodlání zemi bránit, bude i jejich snaha o obnovu zničené země všemi prostředky. Zejména si přeji, aby válka brzo skončila a každý se mohl vrátit zpět do svých domovů.

Co bylo Vaší náplní práce před invazí ruských vojsk? Jak se Vaše práce a aktivity mise změnily poté, co ruské jednotky napadly Ukrajinu?

Před válkou jsem v Mariupolu vedl mezinárodní  tým expertů a naším úkolem byla podpora reformy bezpečnostního sektoru v Doněcké, Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. Já jsem odpovídal za koordinaci plnění mandátu, komunikaci s oblastními partnery a reprezentaci mise v regionu. Naše práce spočívala v poskytování poradenství a tréninkových aktivit ukrajinským partnerům, včetně policie, státního zastupitelství, policejní akademie, pohraniční policie, celní správy atp. Každý člen týmu poskytoval partnerům poradenství v určité expertní oblasti podle své specializace a to jak na taktické, tak i operační úrovni.

Po začátku války se naše role značně změnila. Celý tým byl včas z Ukrajiny evakuován. Naši partneři Mariupol museli postupně opustit také a soustředili se na obranu země. I když většina spolupracovníků bezpečnostního sektoru stále zůstává v Doněcké oblasti (stav k 20. červenci 2022), mise z bezpečnostních důvodů v oblasti nepůsobí. To však neznamená, že se mise z Ukrajiny zcela stáhla. Právě naopak. Hned po začátku ruské agrese mise použila finanční prostředky původně určené ke zvyšování kapacit na nákup taktického vybavení pro orgány civilní bezpečnosti. Členské státy EU pružně zareagovaly na nové výzvy, proto byl mandát mise bezodkladně rozšířený o poskytování poradenství v oblasti vyšetřování trestných činů proti lidskosti, proti míru a válečných trestných činů. V souvislosti se vznikající migrační krizí na hranicích členských států EU a Ukrajiny a problémy při exportu potravin z ukrajinských přístavů byl mandát mise také doplněn o poradenství v oblasti migrace a integrované správy hranic. Všechny změny se odehrály velmi rychle v řádu týdnů, mise tak zůstala spolehlivým partnerem Ukrajiny i ve světle nových bezpečnostních výzev.

EUAM Ukrajina byla založena před více než sedmi lety. Co byste zařadil mezi její největší úspěchy? Jakou roli hraje teď, v průběhu války, a jakou roli může podle Vás hrát v budoucnu po ukončení bojů?

Za úspěch považuji to, že se mise dokáže rychle adaptovat na novou situaci a poskytovat podporu, která je aktuálně potřeba. Příkladem může být například otevření regionálního úřadu v Mariupolu, kterým EU reagovala na incident v Kerčském průlivu a dokázala tím Ukrajinu politicky a prakticky podpořit. Nebo už zmíněné rozšíření mandátu mise o vyšetřování válečných trestných činů krátce po začátku války. Podobnými kroky EU demonstruje flexibilitu na základě reálných a aktuálních potřeb ukrajinských partnerů. Úspěchem je i to, že ukrajinské bezpečnostní služby mají zájem o rozšiřování spolupráce s misí a sami přicházejí s návrhy na rozvoj spolupráce, např. v oblasti ochrany proti kybernetickým útokům, v boji proti šíření dezinformací atp.

Role mise v budoucnu bude záležet na vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině. Část personálu mise se sice na území Ukrajiny vrátila, nelze však očekávat, že regionální jednotky na východě území budou brzy zase otevřeny. Mise se proto bude muset adaptovat na situaci zejména v regionech a podle toho nastavit způsob implementace mandátu. Z obsahového hlediska bude mise přispívat k naplňování reforem a dodržování lidských práv a zásad právního státu v souvislosti s přijetím asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Téma války, zejména vyšetřování válečných trestných činů, ale i povyšování důvěry občanů v bezpečnostní instituce zůstane prioritou mise na dlouhou dobu.

V rámci předsednictví ČR v Radě EU se MZV naskytuje příležitost zvýšit povědomí mezi širokou veřejností o civilních aspektech Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Co byste doporučil možným zájemcům, kteří přemýšlejí o práci civilních expertů?

Práce v civilních misích krizového řízení je velice specifická a nedá se moc dobře srovnávat s jiným zaměstnáním. Stejně specifický je způsob výběru vhodných kandidátů a jejich příprava. Každý potenciální kandidát  musí zvážit,  zda by mu práce ve strukturách krizového řízení v bezpečnostně nestabilních zemích světa vyhovovala. Proto bych zájemcům o působení v misích doporučil zjistit si o práci co nejvíce ještě před podáním žádosti. Na MZV ČR působí Národní kontaktní místo, které takový informační servis poskytuje. Další informace o civilních misích je možné získat např. na stránkách Evropského centra excelence pro civilní krizové řízení (European Centre of Exellence for Civilian Crisis Management). S každou získanou informací a dobrou přípravou se pak českým kandidátům výrazně zvyšují šance na úspěch ve výběrovém řízení, které je taky specifické. Pokud kandidát přijme možná bezpečnostní rizika, bude mu odměnou pestrá práce v mnohonárodnostním kolektivu se zajímavými pracovními výzvami a pracovní zkušeností, kterou jinde nezíská.