Ruské plány na Ukrajině dlouhodobě nevycházejí, současný úspěch protiofenzivy sil Kyjeva je však pro Kreml vyloženě alarmující. V Rusku se probouzí kritika prezidenta Vladimira Putina, a pokud se Kreml pokusí vojenský vývoj na Ukrajině zvrátit mobilizací, může situace přerůst v občanské nepokoje. Moskvě navíc hrozí, že přijde o vliv v okolních zemích a některé vleklé konflikty se začnou vyvíjet v její neprospěch. Hlavním rizikem je spor o Náhorní Karabach, kde už Ázerbájdžán obnovil boje.
Ukrajinské síly v posledních dnech fascinují celý svět rychlostí osvobozování dosud okupovaného území. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí v noci uvedl, že pod kontrolu Kyjeva se od počátku září znovu dostalo už šest tisíc kilometrů čtverečních území dosud ovládaného Rusy. Ruská média se snaží ukrajinské úspěchy bagatelizovat, někteří bloggeři jsou však v informování otevřenější. Roste rovněž počet významných Rusů a veřejných činitelů, kteří se nebojí přímo kritizovat i Putina.
Petice za Putinovo odstoupení
Několik desítek volených představitelů po celém Rusku kupříkladu podepsalo petici, která žádá politickou změnu. „Požadujeme odstoupení Vladimira Putina z postu prezidenta Ruské federace,“ píše se v dokumentu. Její organizátoři se netají tím, že ruské vojenské tažení do sousední země považují za chybu. „Nyní je naděje, že Ukrajina tuto válku ukončí,“ citoval list The New York Times Kseniji Torstremovou, členku městské rady v Petrohradu. „Rozhodli jsme se, že musíme vyvinout tlak ze všech stran,“ dodala.
Putinovi zlí muži: Kdo velí armádě a kdo řídí invazi na Ukrajinu?
Nebezpečí plyne pro Putina i ze strany nacionalistů, kteří válku naopak schvalují, ale těžko snášejí neúspěchy. Tyto kruhy, zahrnující široké spektrum osob od krajně pravicových ideologů, válečných veteránů, žoldáků po některé novináře, bloggery a influencery na Telegramu, požadují nasazení ještě větší síly, která by boje rozhodla v ruský prospěch. Potíž je v tom, že tato skupina kritiků zjevně žije v iluzích o možnostech ruské armády. Putin ve skutečnosti může učinit jen málo, aby jim vyhověl, pokud se nebude chtít uchýlit k použití jaderných zbraní.
Moskva se už nyní potýkala s podstavem svých jednotek na Ukrajině a těžko hledala cesty, jak rekrutovat nové vojáky. Jednou z mála možností, které má, je všeobecná mobilizace. O ní se spekuluje už dlouho, Putin se jí však dosud bránil zjevně v obavě z růstu nespokojenosti obyvatelstva.
Riziko ze strany vojáků a zpravodajců
„Pokud bude Ruská federace čelit sérii významných vojenských porážek na Ukrajině, a zejména pokud se jim Putin rozhodne čelit například všeobecnou mobilizací, dalším utahováním šroubů nebo nebezpečnou eskalací na mezinárodněpolitickém poli, lze očekávat, že se skupina lidí v ruských elitách, která bude tento vývoj považovat za alarmující, pokusí o státní převrat,“ domnívá se odborník na postsovětský prostor Emil Aslan z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Prezidentovi podle něj však nehrozí pouze vzpoura elit a palácový převrat. „Nelze vyloučit ani nepokoje v ruských městech, zejména pokud by se Putin rozhodl neslevovat ze svých snah na Ukrajině a zvolit cestu vysoce nepopulární všeobecné mobilizace,“ dodal Aslan.
Někteří další odborníci hovoří zejména o možném puči ze strany armádních důstojníků či zpravodajských služeb. Příkladem je v Austrálii působící bezpečnostní expert Alexej Muravjev. „Myslím si, že mezi zpravodajskou komunitou a prezidentem panuje napětí,“ řekl televizi Sky News s tím, že Putin od počátku z neúspěchů na Ukrajině hodně obviňoval právě tajné služby.
Ázerbájdžán využívá ruského oslabení
Kromě doutnajících domácích problémů musí Kreml hasit i ty zahraniční. Arménie v úterý uvedla, že bude žádat o ruskou vojenskou asistenci v souvislosti s obnovením bojů s Ázerbájdžánem. „Rozhodli jsme se oficiálně obrátit na Ruskou federaci za účelem využití ustanovení smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci,“ uvedl Jerevan po jednání bezpečnostní rady státu. V oblasti Náhorního Karabachu působí na základě dohody o příměří z listopadu 2020 ruští vojáci a Moskva jsou považováni za hlavního ochránce Arménie.
Podle premiéra země Nikola Pašinjana ozbrojené síly Baku v noci na úterý zahájily ofenzivu v šesti nebo sedmi směrech. Jerevan tvrdí, že střety si už vyžádaly několik desítek obětí z řad jeho vojáků. V počínání Ázerbájdžánu lze jen těžko nevidět souvislost s postupem ukrajinských sil.
„Pokud bude Rusko vojensky a politicky oslabováno na Ukrajině, režim v Baku se může rozhodnout pro vojenskou finalizaci karabašského problému. V Ázerbájdžánu totiž roste nespokojenost s tím, že navzdory ujednáním z prosince 2020 nedošlo ke stažení arménských bojůvek z Náhorního Karabachu, které se podle Baku těší přízni ruských mírotvorných jednotek,“ vysvětlil pohled Ázerbájdžánu Aslan.
Z Kyjeva už na jaře zaznělo, že by mu pomohlo, pokud by Rusko muselo zaměstnat své síly i jinde, konkrétně v místech zamrzlých konfliktů, v nichž Moskva podporuje separatisty. Otevřeně o tom hovořil především šéf bezpečnostní rady země Oleksij Danilov, který kromě Náhorního Karabachu zmínil i Gruzii a Podněstří. Pokud by Baku dosáhlo svých cílů bez ruského odporu, mohlo by to vyvolat dominový efekt v regionu.
