Co byste udělal jako první, kdybyste se stal primátorem města Plzně?
Nechali bychom zpracovat pořádné audity hospodaření města Plzně. Ale musely by být opravdu objektivní, abychom zjistili, kam peníze jdou a jestli se nevyužívají na zbytné účely. Nepřipadá nám totiž účelné investovat třeba do golfové akademie. Podporují se také známí známých. Neříkáme, že je úplně všechno špatně, ale vazby na lokální kmotry v Plzni pořád cítíme. Některé zakázky jsou přímo šité na místní podnikatele, kteří jsou napojení na politiky.
Uvedete příklad takových zakázek?
Já nechci nikoho jmenovat, ale to asi ví každý. Mohli bychom začít divadlem, které bylo možná o 200 milionů korun předražené, navíc nebyly splněny parametry, které figurovaly v zadání stavby. Vejce před divadlem je například poloviční, mělo být navíc celistvé. I přesto byly účtovány vícenáklady. Pokud jsou vícenáklady vyšší než 10 procent z celkových nákladů, zakázka lidově řečeno smrdí. Předražený byl i parkovací dům Na Rychtářce.
Jak je možné, že někdo z opozice nevyšťoural, kdo to předražil, o kolik, komu šly peníze a že nikdo nepředloží důkaz?
Každý normální člověk, a nemusí to být politik, vidí, co se kde staví a za kolik, a pak stačí prosté srovnání s jinými stavbami.
Je hezké říkat, že všichni kradou, že vše je předražené, ale proč jsou lidé v politice, když nedokážou říci, kdo co ukradl a za kolik?
Konkrétně jsem nejmenoval, protože nejsem vyšetřovatel. Nemohu chodit a někoho vyšetřovat, neznám navíc smlouvy.
Můžete přece podat trestní oznámení nebo ne?
To bych ho musel podávat pořád. Když jsem byl opoziční zastupitel, konkrétně k parkovacímu domu Rychtářka jsem několikrát na radnici vystupoval a kritizoval jsem předražení i samotnou stavbu, která mi připadá zbytečná. I po těch letech si myslím, že to moc efektivní investice nebyla.
Co byste udělal s kulturním domem Peklo?
Nedávno tuto kulturní památku v majetku města nikdo nekoupil ani za nabídnutou cenu 6,5 milionu korun. Důvodem mohlo být to, že rekonstrukce bude extrémně drahá. Zátěží je i podmínka provozovat velký sál.
Co byste tedy s Peklem, které městu padá lidově řečeno na hlavu, podnikl?
Nejdříve je třeba se ptát, proč radnici padá na hlavu. Odpověď je jednoduchá. Protože posledních několik desítek let do něj město neinvestuje a nechává je svému osudu jako plno jiných domů v Plzni, aby je pak pod cenou prodali známým politiků.
Ale Peklo nikdo nekoupil...
Až se ještě změkčí kritéria, odpadne třeba povinnost provozovat velký sál, navíc se ještě sníží cena, on se někdo najde. Jedná se totiž o velice lukrativní pozemek. I kdyby se mělo Peklo nakonec zbourat. Plzeň na tomto scénáři pracuje několik desítek let.
Víte o nějakém zájemci, pro kterého je Peklo připravené?
Nevím. Co vím ale jistě, že já bych Peklo nikdy neprodal, protože je to památka typu Měšťanské besedy, do které mělo město primárně investovat. Mělo být opravené už dávno. Místo toho chátrá mnoho let.
Podobně jako další tři budovy města - bývalé Komorní divadlo, vedlejší bývalé krajské vedení KSČ a dům Resslova 13. Nedávno proběhlo výběrové řízení a nikdo se při minimální ceně 93 milionů korun nepřihlásil.
Ani tyto domy bych neprodával. Zbavovat se majetku, aby se pak peníze rychle rozkutálely, mi připadá velice neekonomické a nehospodárné. Proč Komorní divadlo nezrekonstruovat a nenechat ho městu? Bývalý dům KSČ je administrativní budova. Proč z něj tedy neudělat administrativní centrum města? Sestěhoval bych tam úředníky z různých budov rozmístěných po městě. Pro občany by to bylo přívětivější. Jedná se o stejný scénář jako Peklo. Postupem času dojde k rozvolňování prodejních podmínek, cena klesne a zájemce se najde.
Vedení města v uplynulém volebním období začalo uvažovat o zasypání území v okolí Rondelu. Začít se má v roce 2025, dokončení je naplánované 2030, náklady se odhadují na půl miliardy korun a stát by měl zaplatit 200 milionů korun. Jste pro?
Problém je v tom, že nejde ani tak o to zasypání, ale o zónu, která kolem zasypané plochy vznikne. Jde o komerční věci, jako jsou například obchody, podobně jako v ulici Otýlie Beníškové. V horních patrech domů budou byty, dole obchody. Boj developerů a komerčního sektoru je velký. Nejsem zastáncem toho, aby se Plzeň takovýmto způsobem poblíž centra ještě zahušťovala. Navíc je to díky mimoúrovňovosti dopravně jedno z nejbezpečnějším míst v Plzni. Rovným úsekem se dá projet bez jakéhokoli křižování. Pokud tam vznikne křižovatka či kruhový objezd, vzniknou i problémy. Levnější by byla revitalizace než totální změna terénu.
Na jaře příštího roku se očekává spuštění západního okruhu. Kritici upozorňují na to, že křižovatka u Makra bude přetížená. Kdybyste byl primátor, těšil byste se na tuto dobu?
Velká část lidí včetně KSČM západní okruh chtěla. Dopravě v Plzni uleví a zda bude přetížený, je zatím otázka. Já nejsem motorista a mohu říci jen to, že jsem pro to, aby co nejméně aut jezdilo do centra města. S tím souvisí problém odstavných parkovišť, která byla naslibovaná a postavilo se jich velice málo. Mnoho lidí proto dnes řekne: já do centra města autem musím, protože nemám kde zaparkovat. Odstavnými parkovišti se mělo začít. Líbí se mi odstavné parkoviště u centrálního autobusového nádraží, kde je několik stovek parkovacích míst. Když se vytvořilo, bylo tam pár aut, dnes je každý den plné. Hodně pomohlo. Auta, která tam stojí, by jela dál do centra. Kdyby se další podobná vybudovala při každém vstupu do Plzně, hodně by to pomohlo. Díky tomu by MHD získala nové klienty.
Někteří lidé jsou pro zákaz vjezdu aut na náměstí Republiky v centru města. Byl byste pro?
Někteří architekti toto řešení kritizují s argumentem, že by náměstí bylo mrtvé. Já si to nemyslím. Vjezd bych tam ale nezakázal, umožnil bych zastavení, aby si tam lidé mohli třeba něco vyřídit během půl hodiny na úřadě, stání bych tam ale zakázal.
S kým by KSČM vstoupila do koalice?
Nemáme nic proti sociální demokracii, v některých věcech ani proti SPD, spojení se Šlachtovou Přísahou by také bylo možné. Musí se to brát i z toho pohledu, kdo by šel s námi.
Koaliční potenciál máte samozřejmě nízký.
Máme ho nízký, ale už ne tak nízký jako před pár lety. Můžeme jít i s ANO. Na celostátní úrovni jsme s nimi do jisté míry také spolupracovali.
