Před lety Charles navštívil ekovísku Hostětín, rádi na něj vzpomínají

  9:21
Nový britský král Karel III. v roce 2010 coby korunní princ přiletěl do Kunovic a strávil dvě hodiny v Hostětíně. Zajímal se o ekologické projekty, ochutnal slivovici a odmítl gumáky do bláta.

V roce 2010 navštívil současný britský král Karel III. obec Hostětín. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Když v předvečer návštěvy britského korunního prince Charlese přijela do Ekologického institutu Veronica v Hostětíně část jeho doprovodu, byl dům plný lidí. Bylo 21. března 2010.

V roce 2010 navštívil současný britský král Karel III. obec Hostětín.

„Řekli nám, že máme v domě příliš teplo, že princ tady ve vestě a saku nevydrží. Tak jsme větrali,“ připomněla jeden z momentů spojených s významnou osobností ředitelka institutu Yvona Gaillyová. „A pak jsme to s oblibou glosovali, že běžné interiérové teploty v Česku nejsou normální a nemá je ani jeho královská výsost.“

Pro dvousethlavou bělokarpatskou obec to tehdy byla návštěva století, která se postarala o její zviditelnění i zájem turistů. Dnes, po smrti královny Alžběty II. a Charlesově usednutí na britský trůn, dostává další rozměr.

„Ten zážitek byl nezapomenutelný a teď je umocněný tím, že jsem vlastně měl tu čest potkat se s Jeho Výsostí,“ svěřil se Stanislav Mišák, který v pozici tehdejšího hejtmana Zlínského kraje vítal Charlese při příletu na kunovické letiště a následně ho doprovázel i v Hostětíně. „Uchvátilo mne, jak byl skromný, řekl bych až normální. Dokázal vytvořit atmosféru, že se vedle něj člověk cítil jako rovný s rovným.“

Hostětín si následník trůnu tehdy nevybral náhodou a nešlo jen o formální státnickou návštěvu. Stejně jako zbytek královské rodiny se i on zajímal a stále zajímá o ekologii, životní prostředí, ochranu klimatu a udržitelný rozvoj. A malá obec nedaleko Slavičína se mohla pochlubit několika takovými projekty.

Kroky budoucího krále vedly do místní výtopny na biomasu, která obec zásobuje teplem. Podíval se i na kořenovou čistírnu odpadních vod nebo do moštárny a sušírny ovoce. Kromě toho v ulicích už tehdy svítila energeticky úsporná světla, střechy domů pokrývaly solární kolektory nebo fotovoltaické elektrárny a postavený byl energeticky pasivní dům, ve kterém stále sídlí institut Veronica.

Před návštěvou bylo potřeba uklidit chodníky, napéct vdolečky nebo připravit trasu. Počítalo se s tím, že po obci se skupina bude přesunovat pěšky. „Program byl sice náročnější na přípravu z hlediska bezpečnosti nebo dodržení časových limitů, ale návštěva to byla nesmírně příjemná,“ shrnul Robert Janota, který jako starosta prince Charlese vítal.

„Samozřejmě jsem mu nabídl naši slivovici. Trošku se otřepal, ale chutnala mu. Nebyl ani nijak rezervovaný, podával si ruku i s lidmi z obce, byl bezprostřední, ale zároveň aristokrat,“ popsal Janota.

Chybí mi sušírna, řekl Charles lidem v obci

Charles v obci potvrdil, že s ekologickými projekty má zkušenosti a ve svých sídlech používá kořenovou čistírnu i vytápění na biomasu. „Žijete jako já. Jediné, co mi schází, je sušírna ovoce,“ prohlásil při prohlídce.

Na jarmarku na návsi pak obcházel stánky bělokarpatských řemeslníků a pěstitelů, u každého se zastavil. „Ťukl si s námi slivovicí, prohodili jsme pár slov,“ poznamenal tehdy bednář Radek Frýzelka. „Líbilo se mi, že se u každého krámku zastavil, zajímal se o naše výrobky. Není to žádný naškrobený panák, naopak příjemný a vstřícný člověk.“

Prince Charlese ale přece jen něco překvapilo. „O všechno se hodně zajímal, poslouchal, když mu zemědělci vysvětlovali, že se snaží zachránit původní ovocné odrůdy,“ upozornil Mišák. „Nejvíc ho ale fascinovala hromada pecek ze švestek ve výtopně, a chtěl vědět, kde jich tolik vzali. A to tam přitom byly jen pecky z průmyslových pálenic.“

Místní si také vybavují humornou situaci, kdy se skupina měla vydat po polní cestě ke kořenové čistírně. Bylo po dešti a pro vzácnou návštěvu i další doprovod byly kvůli blátu připravené gumáky. On je ale s noblesou odmítl s tím, že má kvalitní obuv. Jeho doprovod se pak musel zachovat stejně a nesl to trochu s nelibostí.

„Na cestě na něj pak čeká člověk převlečený za žábu s anglicky psanou tabulí děkující mu za angažmá při záchraně obojživelníků v deštném pralese. Princ se nejprve mírně lekne, pak se ale srdečně rozesměje,“ popsal tehdy atmosféru redaktor MF DNES.

Hostětín láká turisty pořád

Největší boom už sice pominul, ale zájem turistů o místa, která budoucí britský král před dvanácti lety navštívil, stále trvá. „Určitě to napomohlo zvýšené turistice,“ poukázal Janota. „A začaly k nám také následně jezdit i další osobnosti, třeba velvyslanec Spojených států Andrew Schapiro.“

Pro ekologický institut měla návštěva prince z Walesu ještě větší význam. „Když si na to vzpomenu dnes, cítím dojetí. Sledovali jsme dráhu prince Charlese dlouhé roky předtím a samozřejmě i potom, známe jeho vystoupení z klimatických summitů. Když přijel do Hostětína, ukázala jsem mu náš letáček z roku 1991, na kterém byl jeho citát o tom, jak je ochrana klimatu naléhavá, a že měla přijít už před deseti lety,“ vysvětlila Gaillyová.

„Jeho návštěva pro nás a pro to, co děláme, znamenala opravdu hodně, protože v té době se o těchto tématech ještě tolik nemluvilo.“

Autor: