Cheb - Cheb dnes hostil národní zahájení Dnů evropského dědictví. Dvoudenní oslavy jsou spojené se 700. výročím trvalého připojení Chebska k Českému království. Podle starosty Antonína Jalovce (VPM) je národní zahájení Dnů Evropského dědictví pro město jednak čest, ale i příležitost k propagaci, řekl ČTK.
Fotogalerie
"Jedna věc je turistická propagace, to je nesporné. Ale druhá věc i propagace na odborné úrovni, protože na slavnosti bude navazovat i odborná konference, kam přijedou historici nejen z České republiky, ale třeba i z Německa, a budou mluvit o historii Chebu. Je tu sympozium lidí, kteří se točí kolem tesařství a krovů z obou stran hranice," řekl Jalovec.
Právě Cheb je městem, kde se dochovaly historické krovy v nebývalém rozsahu, od nejstaršího krovu v Česku nad presbytářem kostela františkánského kláštera až po krovy z první poloviny 20. století. V souhrnu jde o asi největší soubor historických krovů v Česku a jeden z nejvýznamnějších i v Evropě.
Oslavy, které se odehrávají na různých místech v centru historického města, přinesou návštěvníkům i některé výjimečné příležitosti. Po celý dnešek je například možné vidět v chebském infocentru dvě historické kroniky města Cheb z 18. století a počátku 19. století. V Chebu je také instalována výstava replik českých korunovačních klenotů, po městě a na hradě se pohybuje družina v čele s králem Janem Lucemburským, který Chebsko připojil k českému království, na večer je naplánovaný videomapping na domech na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.
Patronem Dnů evropského dědictví (European heritage days) je v Česku Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Během nich se veřejnosti otevírají i jinak nepřístupné památky a další zajímavá místa nebo se pořádají akce, které připomínají historii nebo historická řemesla. Letos se v Česku do akce zapojilo přes 220 míst po celé zemi.
Součástí dnešního zahájení Dnů Evropského dědictví v Chebu bylo i vyhlášení tří nositelů tradice lidových řemesel 2022. Ocenění předal ministr kultury Martin Baxa (ODS) Pavlu Šrytrovi, který se zabývá lidovou výšivkou v Podještědí,, chebskému tesaři Petru Růžičkovi a Romaně Jablunkové z Morkovic - Slížan, která se věnuje galanternímu košíkářství.
Dvě historické kroniky Chebu se po 225 letech na jeden den znovu sešly
Asi po 225 letech se na jeden den sešly na jednom místě dvě historické kroniky města Cheb z 18. a první poloviny 19. století. Jedna, kterou psal tehdejší purkmistr Johann Thomas Funk, a druhá, sepsaná posledním chebský katem Karlem Hussem. Podle historika Miloše Říhy, který dnes v chebském infocentru výstavu kronik doprovázel výkladem, část Hussovy kroniky vychází z kroniky Johanna Funka, a jeho text doslova opisuje. Je tak zřejmé, že obě kroniky byly zřejmě v jistou chvíli v Hussově dílně současně, řekl dnes ČTK. Výstava kronik je součástí dvoudenních oslav 700. výročí trvalého připojení Chebska k Českému království a také národního zahájení Dnů evropského dědictví.
"Karl Huss byl poslední chebský kat a psal svou kroniku o 80 let později. A první díl opisoval z Johanna Funka. Takže si dělám takovou představu, jak seděl v katovně, ty kroniky měl vedle sebe, blikotala mu tam svíčka a udělal několik opisovacích chyb, které jsem našel. No a v zásadě dnes se ty kroniky setkaly v Chebu po 225 letech," řekl Říha, který Funkovu kroniku překládal z němčiny do češtiny.
Jak popisuje, kroniky, na rozdíl od úředních záznamů a dokumentů, jsou více o příbězích a je na kronikáři, aby dokázal vybrat, která událost bude zajímat lidi za 100 nebo 200 let. "Jsou tu podrobnosti k notoricky známým událostem, třeba k Valdštejnově vraždě nebo když do Chebu přijel zimní král Fridrich Falcký, který zde byl pozvaný na oběd a potom ho chebské stavy vyprovodily na chebsko-české hranice, to bylo u Odravy, kde ho předaly českým stavům, kteří ho doprovodily na korunovaci do Prahy," uvedl Říha.
V kronikách jsou ale i pikantní příběhy té doby. Například skandál, který začal tím, že u jednoho kupce byla služka, která pravidelně kradla zboží a prodávala ho kramářům. Podle Říhy pak kupci někdo nabízel něco ke koupi a on zjistil, že je to jeho vlastní zboží. Když byla služka podrobena útrpnému právu, mimo jiné se přiznala k tomu, že měla hříšný sex s ženatými muži. Při rozplétání její výpovědi se začaly objevovat další cizoložné vztahy a aféra, která začala zlodějskou služkou, přerostla ve skandál, při kterém padaly hlavy a asi třicítka cizoložníků pak raději uprchla z Chebu.
Kroniku Johanna Funka získalo město Cheb před dvěma lety, kdy ji koupilo za 1000 eur (tehdy asi 26.600 korun) od soukromého majitele. Kronika Karla Hussa je zase součástí sbírek Státního zámku Kynžvart, kam se Huss, jinak vzdělaný a vážený občan, na sklonku svého života uchýlil.
V tradici chebský kronikářů nyní pokračuje Jindřich Turek, který se na výstavu kronik dnes také přišel podívat. Jeho mnohokrát oceněné, ručně psané a vlastnoručně ilustrované kroniky města si s těmi historickými nijak nezadají. I on si v přívalu informací musí vybrat ty události, které jsou zajímavé a mohly by mít v budoucnu pro čtenáře význam.
