Článek
Jednopatrovou letní rezidenci čtvercového půdorysu vybudoval pravděpodobně mezi lety 1720-1730 pražský stavitel Václav Špaček, a to pro manželku toskánského vévody Gastona III., posledního z rodu Medici, Annu Marii Toskánskou z rodu sasko-lauenberského.
Dnešní podoba zámku však pochází z druhé poloviny 19. století, kdy se upravil na soukromé barokní letní sídlo pro rakouského císaře a posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Habsburského. Při této příležitosti byl zámek zvýšen o jedno patro.
Ferdinandův pobyt se promítl i do interiéru, který navozuje tu pravou honosnou císařskou atmosféru. V tu dobu zde pracoval jeden z nejvýznamnějších malířů českého romantismu Josef Navrátil, jehož nástropní malby zdobí první patro sídla. Zámek je též obohacen o sochařskou výzdobu Václava Levého. Po smrti císaře se Ploskovice staly osobním vlastnictvím jeho synovce Františka Josefa I.
V roce 1918 se po vyhlášení československého státu v zámku nacházelo letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. O rok později byla ve východním pavilonu zřízena česká škola. Po mnichovských událostech bylo pohraniční území republiky a s ním i Ploskovice obsazeno německými vojsky, a tím zde byla pro tzv. Sudety zavedena nacionálně politická škola.
Malebný zámeček se nachází nedaleko Litoměřic.
Východní pavilon slouží i dodnes vzdělávacím účelům, a proto v této části nalezneme Základní a Mateřskou školu Ploskovice. Po okupaci byl zámek rozsáhle poškozen a po roce 1945 se navrátil do majetku státu. V roce 1952 převzaly zámek spolu s parkem do své správy orgány státní památkové péče a postupně se začalo s úpravami celého areálu. Poté mohl být začátkem 60. let zpřístupněn veřejnosti.
Grotty procházejí rekonstrukcí
Ploskovický zámek zdobí pomyslná třešnička na dortu v podobě uměle vytvořené vodní jeskyně, tzv. grotty. Jelikož je ploskovický zámek postaven na okraji terénního zlomu proměněného v terasu, jeví se ze severu jako dvoupatrový a z jihu třípatrový. Proto se vodní jeskyně, které najdeme na jižní straně v přízemí, nacházejí z našeho pohledu ze severní strany ve sklepení.
Zámek Karlova Koruna je českou barokní perlou
Bohužel samotné grotty ještě letos stále procházejí rekonstrukcí. Jistě se však brzy dočkáme otevření. Vzhledem k jejich žalostnému stavu byly pro veřejnost uzavřeny téměř 30 let. Roku 1998 bylo přistoupeno alespoň k částečné rekonstrukci a jeskyně tedy mohla být znovu zařazena do prohlídkového okruhu. Jednalo se zejména o restaurování barokních kašen a změny jejich napájení vodou. Novinkou bylo též osvětlení jednotlivých kašen.
Barokní prostory s kašnami a nástěnnými malbami pocházejí z počátku 18. století. Vstup do jeskyní lemují sochy gigantů. Jádro grott je tvořeno oválným sálem zaklenutým stlačenou kopulí. Stěny zdobí částečně plastické zříceniny antických staveb. Do trysek je voda přiváděna ze studny pomocí tlakové nádoby a provoz je zcela automatizován.
Medvědi na zámku
Základní okruh prohlídkové trasy zámku zahrnuje celkem jedenáct místností. Ve druhém patře nalezneme například výstavu obrazů „Z českého malířství 19. století“. Při prohlídce si také prohlédneme rokokový pokoj, ve kterém bydlela dcera Anny Marie Toskánské, jídelnu, ložnice či přijímací salon Ferdinanda I.
Vstup do grotty zdobí sochy.
Nejmenší návštěvníci se mohou podívat na výstavu plyšových medvídků s názvem „Medvědi na zámku“, kterou připravila rodina pana Greblera převážně ze své sbírky a je inspirována muzeem medvědů v dánském Skagenu.
V zámeckém parku se nachází hned u vstupu úřednický domek, kde najdeme nejen recepci s pokladnou, ale také kavárnu Caffé Páv. Jelikož se pávi v parku běžně volně pohybují, název je zcela trefný. V kavárně si můžete dát nejen dobrou kávu, ale také tu dobře vaří, takže vřele doporučujeme spojit prohlídku zámku i s menším obědem.
V rozlehlém parku je možné si udělat i piknik a dokonale si tak vychutnat celkovou atmosféru. Otevírací doba kavárny je od dubna do října. V budově, jež je spojená se zámkem arkádami, nejdeme též zázemí pro návštěvníky a salonek s interaktivní tabulí.
Prohlídka parku s botanikem
Zámecký park má rozlohu osm hektarů a je zdoben kašnami, vodotrysky a v jeho zadní části nechybí ani rybník. Jak jsme již zmiňovali, v areálu se pohybují pávi, kteří jsou zde opravdu jako doma, a můžete je například vidět, jak se s oblibou vyhřívají v kašně nebo zdobí zámecké arkády.
Arkády u zámecké kavárny
Po zámeckém parku se potulují pávi.
Základní koncepce parku vznikla po roce 1720. Jeho dnešní podoba pochází z let 1850-1853, kdy došlo k úpravě zámku ve stylu druhého rokoka. Od roku 2018 je dokonce v nabídce i komentovaná prohlídka s odborným botanikem, kterou lze využít ve vybrané dny od května do října.
To, že ploskovický zámek stojí za naši pozornost, dokazuje i dlouhý seznam filmů, které se zde natáčely. Nalezneme jej na informační tabuli u pokladny. Zámek je velmi často vyhledáván nejen českými, ale i zahraničními filmovými produkcemi. Je tedy ideálním místem jak pro pohádkové snímky, tak i celovečerní filmy, reklamy či videoklipy.
Když procházíme interiéry zámku či park, ihned poznáváme kulisy jedné z nejznámějších českých pohádek Princ a Večernice (režie Václav Vorlíček, 1978). Zámecké schody v hale můžeme zahlédnout hned v prvním záběru v úvodních titulcích.
Pávi se často vyhřívají v kašně.
Zámek posloužil jako palác krále (Vladimír Menšík), šaška Kacafírka (František Filipovský) a králových potomků (prince Velena a princezen Helenky, Elenky a Lenky). Natáčely se zde také záběry u rybníka, do kterého nechal škodolibě princ Velen spadnout všechny tři své sestry. Využita tu byla třeba i princova komnata, do které se snesla hvězda Večernice (Libuše Šafránková), či pokoje princezen.
Zámek byl vybrán i pro ztvárnění paláce jezerní královny Ivany Chýlkové ve stejnojmenné pohádce (režie Václav Vorlíček, 1998). Ze seriálů můžeme například uvést diváky oblíbený snímek První republika. A zámecké komnaty byly například propůjčeny i pro videoklip písně Tři oříšky pro Popelku nazpívané Ivetou Bartošovou.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Zámek Ploskovice