Hrušovany - Ochranné pásmo vojenského radaru v Hrušovanech na Chomutovsku, které zřídilo Ministerstvo obrany, bránilo povolení plánovaného větrného parku. Letos v srpnu však Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že opatření obecné povahy, kterým bylo ochranné pásmo radaru zřízeno, je nezákonné. Případ u soudu úspěšně zastupovala kancelář Frank Bold Advokáti.
Investor dlouhodobě plánuje svůj projekt větrného parku v Ústeckém kraji. Jedním z důvodů, který donedávna bránil jeho povolení, bylo i ochranné pásmo vojenského radaru v Hrušovanech, které v roce 2021 opatřením obecné povahy vyhlásilo Ministerstvo obrany. Pro větrné elektrárny mělo ochranné pásmo kolem radaru poloměr 30 km a kromě rozsáhlého území, kde jsou již nyní větrné elektrárny v provozu, zasahovalo zejména lokality, v nichž se další projekty plánují.
ROZHODLO NEDOSTATEČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Ministerstvo obrany však v rámci odůvodnění zcela opomenulo vysvětlit, proč je v okolí radaru nezbytné vymezit takový rozsah ochranného pásma a proč právě pro větrné elektrárny. „Soud ochranné pásmo zrušil kvůli nedostatečnému odůvodnění. Jasně k tomu uvedl, že nepostačí odkaz ministerstva na vojenský letecký předpis LET-1-6/L14, ten totiž nemá sílu podzákonného právního předpisu, kterým lze třetím osobám uložit nějakou povinnost. Jedná se o vnitřní předpis působící pouze v rámci ministerstva. Pouhým odkazem na tento interní předpis není možné vyhlásit ochranné pásmo, a bránit tak výstavbě větrného parku našeho klienta,” uvedl Jiří Nezhyba, advokát a partner Frank Bold Advokáti, který u soudu společnost zastupoval.
Díky pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze tak nyní již paušální zákaz výstavby větrných elektráren do vzdálenosti 30 km od radaru v Hrušovanech neplatí.
MOŽNÉ ŘEŠENÍ ENERGETICKÉ KRIZE
Obnovitelné zdroje energie včetně větrných elektráren, kterým se Frank Bold Advokáti dlouhodobě expertně věnují, jsou jedním z řešení prohlubující se energetické krize. Navzdory tomu je plánů na výstavbu nových větrných elektráren v České republice minimum. V Ústeckém kraji proběhla výstavba takové elektrárny naposledy před zhruba deseti lety a v rámci celého území ČR naposledy před dvěma lety. „Podmínky pro rozvoj větrné energetiky jak na úrovni vlády, tak na úrovni jednotlivých krajů, je nutné nastavit systémově lépe, aby mohla větrná energie využít celý svůj potenciál,” doplňuje Jiří Nezhyba.
Větrné elektrárny by přitom mohly kolem roku 2040 podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR pokrýt až 28 % spotřeby českých domácností.
