Dámská jízda v Benátkách: Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková a Vica Kerekes představily na festivalu v Benátkách svůj film Běžná selhání

Film Běžná selhání s Taťjanou Medveckou a Beátou Kaňokovou v hlavních rolích měl svou světovou premiéru na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Přímo na místě film představily Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Vica Kerekes, Nora Klimešová, režisérka Cristina Grosan, scenáristka Klára Vlasáková a český producent Marek Novák.

„Být tady je jeden velký zážitek,“ neskrývala nadšení představitelka jedné z hlavních rolí Beáta Kaňoková. Přímo z červeného koberce ji doplňuje i Taťjana Medvecká: „Ještě včera večer jsem měla představení v Praze a teď stojí. Je úžasné, že jsme se tady rok po konci natáčení mohli sejít a navíc tady film poprvé uvidíme.“

Film Běžná selhání sleduje příběh tří žen různých generací v průběhu jednoho dne. Každá z nich čelí osobní krizi právě ve chvíli, kdy je město, v němž žijí, zasaženo podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy.

„Je to podle mě výjimečný film, moc podobných u nás nevzniká. Byla jsem nadšená už při čtení scénáře,“ říká k filmu Beáta Kaňoková. „Moje postava ve filmu hledá práci, řeší, jestli je dobrá máma, a bilancuje, jestli její život vůbec dává smysl. Běžná selhání nabourává hodně stereotypů včetně představy, že mateřství musí být pro ženu čistá radost. Hodně žen zažívá nejistotu, jestli jsou dobré matky a jestli by se neměly realizovat i jinak. Myslím, že spousta žen se v něm může najít,“ pokračuje Kaňoková.

Nejstarší z hrdinek filmu, čerstvě ovdovělá Hana, dostane nečekaně výpověď, další ženu Silvu zasáhne krize mateřství a nejmladší Tereza uteče z domova. Dohromady je svede teprve chaos, který znenadání jejich město postihne. Rostoucí panika a krizová situace mohou hrdinkám paradoxně pomoci narovnat své životy.

Scénář Kláry Vlasákové získal ocenění FILMOVÉ NADACE, na jeho počátku stála myšlenka blížící se katastrofy a nevysvětlitelných detonací, které zahlcují město. „Na scénáři mě zaujala jeho podprahová znepokojivost, pocit, že se něco děje,“ říká k filmu Taťjana Medvecká.

Právě atmosféra obecného ohrožení vedly první diváky k dotazům, zda film ovlivnila doba Covidu. Film však začal vznikat už v době před pandemií a podle režisérky nemohl nikdo očekávat, že se doba během pár let tolik promění a film bude blíže realitě, než si kdo mohl myslet.

„Já hraju maminku jedné z hlavních postav, mladé Terezy. Moje postava má ráda věci pod kontrolou, všechno musí být podle jejích představ, a to se týká i jejího vztahu s dcerou. Ráda vládne i činům své dcery. Dělá to pro ní, má na srdci jen její dobro a chce pro ní to nejlepší, jen s přehnanou mateřskou starostlivostí,“ popisuje Vica Kerekes svou postavu a vzpomíná i na dobu natáčení s rumunsko-maďarskou režisérkou Cristinou Groșan. „Většinou točím v jiném jazyce, než je má mateřská maďarština. Teď to byl to úplně jiný pocit, najednou stačilo opravdu málo, abychom si s Cristinou porozuměli. Jazykem štábu během natáčení byla angličtina a já jsem si mohla s Cristinou rychle něco říct. Cítila jsem, že to bylo v něčem pohodlnější. Občas jsme taky postřehla, co si maďarsky špitají s kameramanem, a mohla jsem se smát pod fousy,“ vzpomíná s úsměvem Vica Kerekes.

„Je zvláštní, že občas, když někoho potkáte poprvé, tak máte pocit, že ho znáte léta. A to přesně se mi stalo s Cristinou. Byla se podívat na jedno představení v divadle, kde jsem hrála a pak jsme se potkaly a přišlo mi, že se nevidíme poprvé, ale že se prostě známe,“ dodává k režisérce a k natáčení Taťjana Medvecká.

Snímek režisérky Cristiny Groșan uvedl festival v sekci Giornate degli Autori, do které vybírá z celého světa deset filmů. Předsedkyní poroty pro tuto sekci je oceňovaná filmařka Céline Sciamma, autorka dramatu Portrét dívky v plamenech. Festival v Benátkách patří mezi nejvýznamnější filmové přehlídky, byl založen již v roce 1932, jde o nejstarší filmový festival na světě a letos proběhne jeho 79. ročník.

„Hrdinky vzdorující běžným selháním na nás silně zapůsobily. Feministická dystopie Cristiny Groșan je varováním o světě, který se záhadně hroutí. Zároveň nás však vyzývá, abychom se apokalyptické závrati nevzdávali a čelili jí lidskou sounáležitostí.“ zdůvodnila výběr filmu umělecká ředitelka festivalu Gaia Furrer.

Producentem Běžných selhání je Xova Film, koproducentem je Česká televize – kreativní producent Alena Müllerová. Film podpořili Státní fond kinematografie, Nadační fond Praha ve filmu Prague Film Fund, Plzeňský kraj, slovenský Audiovizuálny fond, maďarský Národní filmový institut (NFI), italské ministerstvo kultury (MiC), Fondo Audiovísivo Friuli Venezia Giulia, Regione Lazio, Filmová NADACE, francouzsko-německá televize ARTE a Eurimages. Zahraničními koproducenty jsou Laokoon Filmgroup (HU), Rosamont (IT) a Super film (SK).

Českým distributorem bude Bontonfilm, mezinárodní distribuci zajišťuje francouzská sales agentura Totem Films.

hrají: Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Nora Klimešová, Vica Kerekes, Rostislav Novák ml., Jana Stryková, Luboš Veselý, Tereza Hofová, Jana Plodková a další
režie: Cristina Groșan
scénář: Klára Vlasáková
kamera: Márk Győri
střih: Anna Meller
zvuk: Filippo Barracco, Ivan Caso, Pavel Jan
hudba: Pjoni
architekt: Antonín Šilar
kostýmy: Petra Krčmářová
casting: Maja Hamplová
producent: Marek Novák
koproducentky: Judit Stalter, Marica Stocchi, Monika Lošťáková, Zuzana Jankovičová, Simona Hrušovská, Veronika Kocourková

Instagram filmu: https://www.instagram.com/ordinaryfailures/

Foto: archiv filmu