S modernizací vytápění pomohou i v roce 2022 dotace

10.10.2022 – UPOZORNĚNÍ: INFORMACE V TOMTO ČLÁNKU JIŽ NEJSOU PLATNÉ VZHLEDEM K AKTUÁLNÍMU VÝVOJI.

Rostoucí ceny energií přiměly nejednu českou domácnost k úvahám o změně technologie vytápění.

Na uklidnění cen energií si sice ještě nějakou dobu počkáme, s nemalými investicemi do nového kotle ale i letos pomohou dotace. A to poměrně výrazně. Například lidem s nízkými příjmy stát zaplatí téměř celý nový kotel. Na pořízení nových zdrojů tepla lidem přispívají i někteří dodavatelé plynu.

Rychle rostoucí ceny energií nejednu domácnost přiměly k modernizaci topení a náhradě starých elektrických přímotopů levnějším zdrojem tepla. Investice do nového plynového kotle nebo tepelného čerpadla sice není malá, i letos však mohou lidé využít poměrně štědrých státních dotací.

„Dobrou zprávou pro všechny zájemce o nové topení je, že dotací by se letos měl dočkat každý, kdo o ně požádá. Adrenalinové klikací závody u Kotlíkových dotací jsou minulostí a stále platí, že dotaci na plynové vytápění lze využít i v neplynofikovaných lokalitách. Kondenzační plynové kotle totiž fungují také na LPG, respektive čistý propan, který se dodává do zásobníku,“ říká Jiří Karlík ze společnosti Primagas a doplňuje, že i když je obecně propan mírně dražší než zemní plyn, jeho cena je mnohem stabilnější a ve srovnání s průměrem posledních let zdražil jen o 15 %.

SOUVISEJÍCÍ: Energetická krize vyvolává rekordní zájem o tepelná čerpadla

Přitom ceny elektřiny i zemního plynu loni vykázaly nebývalé výkyvy a kilowatthodina energie u obojího aktuálně stojí několikanásobně více. To pocítili hlavně odběratelé, jimž vypršela fixace, museli přejít k dodavateli poslední instance, eventuálně využívají spotový produkt. Kdo si cenu včas zafixoval, zdražení samozřejmě zatím pocítit nemusel.

Nová zelená úsporám

O dotaci na výměnu starého kotle na tuhá paliva mohou lidé žádat v rámci programu Nová zelená úsporám. Ten nyní podporuje výměnu starých kotlů za moderní zdroj tepla a také náhradu elektrického vytápění za tepelné čerpadlo. Celkově je v tomto programu na výměnu staré tepelné techniky v domácnostech určeno 8,5 miliardy korun. Díky tomu by se dotace měly dostat na každého žadatele.

V rámci Nové zelené úsporám mohou domácnosti dostat až 80 000 Kč na automatický kotel na biomasu se zásobníkem teplé vody. Na plynový kotel pak dotace činí až 35 000 Kč. Podporována jsou rovněž tepelná čerpadla nebo napojení domu na dálkové zásobování teplem. Výše dotace je vždy omezena na 50 % uznatelných nákladů. Do nich lze započítat nejen kotel samotný, ale i jeho příslušenství a další náklady potřebné pro připojení do otopné soustavy.

S podporou výměny kotlů kromě státu přicházejí také některé firmy z oboru dodávek paliv a energií. „Pokud nový odběratel LPG pro rodinný dům z nějakého důvodu nedosáhne na dotaci nebo ho odradilo papírování, umožňujeme mu využít příspěvek až 20 tisíc korun formou slevy z prvního vyúčtování. Je to samozřejmě podmíněno časově omezeným závazkem k odběrům propanu,“ popisuje podporu modernizace vytápění Jiří Karlík ze společnosti Primagas. A doplňuje, že lokality, kde má vzhledem k absenci distribuční soustavy zemního plynu smysl uvažovat o propanovém vytápění, se neomezují jen na odlehlé horské či příhraniční oblasti.

SOUVISEJÍCÍ: Jak ušetřit za vytápění a elektřinu? Poradí nový portál

Podle údajů Českého statistického úřadu je totiž podíl neplynofikovaných obcí velký například ve Středočeském i Jihočeském kraji. V okresech Příbram, Rakovník, Benešov a Tábor nemá možnost zřídit plynovou přípojku kolem 80 % obcí. Podobně je na tom také okres Pelhřimov v kraji Vysočina. Zcela opačná je pak situace v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. „Podle našich odhadů je v Česku asi 10 tisíc domácností, které vytápějí propanem ze zásobníku. V souvislosti se sílícím tlakem na výměnu starých kotlů jsme v roce 2021 zaznamenali rekordní zájem o nové instalace zásobníků. Evidujeme o 140 procent více poptávek, hlavně ve Středočeském kraji,“ popisuje Jiří Karlík.

Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti

Také v roce 2022 bude možné pro výměnu starého kotle využít oblíbené Kotlíkové dotace. Podobně jako v minulých letech je zajišťují jednotlivé kraje. Letos jsou ale Kotlíkové dotace určeny pouze pro nízkopříjmové domácnosti, v nichž na jednoho člena připadá za rok 2020 maximálně 170 900 korun čistého příjmu. Tento strop se ovšem počítá také na každé dítě. Na dotaci proto dosáhne třeba čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi a celkovým čistým příjmem ne vyšším než 683 600 Kč za rok. Dotace je přitom velkorysá. Například na plynový kotel mohou nízkopříjmové domácnosti získat částku, která pokryje 95 % uznatelných nákladů v maximální výši 100 000 korun. Dotace tak kotel zaplatí téměř celý.

SOUVISEJÍCÍ: LPG neboli propan jako alternativa ve vytápění domu

Na kotlíkové dotace bude letos určeno 14 miliard korun, což by mělo stačit na výměnu 150 000 starých kotlů. Ministerstvo životního prostředí navíc v případě velkého zájmu počítá s navýšením této částky. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec deklaroval, že pokud bude zájem o poslední kolo kotlíkových dotací ještě vyšší, peníze na financování většího počtu výměn než předpokládaných 150 tisíc ministerstvo sežene.

Plynové vytápění zůstává perspektivní

Koncem minulého roku se objevila zpráva, že Evropská komise navrhuje od roku 2040 zákaz vytápění plynem. Český plynárenský svaz (ČPS) ale upozornil, že tato informace je ukvapená a značně zavádějící. V prvé řadě jde totiž o návrh, který teprve musí projít připomínkami napříč státy EU. A hlavně ustanovení, které by plyn zakazovalo, tento návrh v žádném případě neobsahuje. „Balíček poskytuje jednotlivým členským státům pouze právní rámec toto rozhodnutí učinit v rámci takzvaných Národních plánů na renovaci budov. Nejde tedy o návrh plošného zákazu napříč EU,“ vysvětlila Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS.

zdroj: tisková zpráva

47 Comments on “S modernizací vytápění pomohou i v roce 2022 dotace”

          1. No vidíš jak se pleteš. Tady kde žiju, jsou dvě třetiny chalup rekreačních, ale tento rok se všichni připravují, jak zde budou trávit zimu. Tady si totiž nezmrznou a můžou se zahřát vším, co hoří.
            Zatímco ve svých krásných městských bytech 3+1 jsou bez proudu se svými kotli a elektromobily v prdeli, jak Baťa s dřevákama.

                1. Cituji „Je tam kotol co ma 40 rokov….“. A vy prijdete s nejakym Q plus agro. Nedelejte ze sebe jeste vetsi poleno nez jste.

                2. A v tom JEHO 40letém kotli nemůže spalovat lisovanou slámu-brikety.A ještě jednou reakce byla na :::Tys někdy topil v kotli SLÁMOU?Zkuste se zamyslet co to sdělení vyjadřuje?

                3. Nemlatim rad prazdnou slamu. Jdu radeji sekat travu, to ma vetsi smysl.

            1. Pro kkk…zase nevymejšlej 😉…brikety napsal obecně, takže sláma je sláma… Popravdě o kotli na balíčky slámy slyším poprvé. A je mě to docela sympatický nápad. Jednu zimu jsem se nechal zaměstnat ve výrobě SLAMĚNÝCH peletek. Když jsem viděl co je s tím prcání, pochybuju, že je to energeticky pozitivní. A taky docela bordel…Taky byl jediný odbyt do místní elektrárny. Tam ty pelety prý ROZEMLELI a přifukovali do topeniště…Dotace 🙄🥴

      1. Do zplynovacího kotle lze bez problémů dávat i půl roku stará polena. Vysychání totiž není lineární. Půl roku vysychání stáhne vlhkost na cca 30%. Roční pak na cca 20%, dvouleté na 15%.
        Výhřevností se půlroční a dvouleté liší jen o cca 15%.

        Podmínkou je nechat vysychat již naštípaná polena a kotel netlumit – topit na plný výkon (ideálně s akumulací do vody). Pak můžete bez obav o váš komín spálit i sousedovic kočku.

              1. Tak mam posekano. Chtel bych se omluvit za nedostatecne jasnou formulaci mych prispevku. Koukam ale ze s drivim to je uz jasne. Tak prejdu k jinemu komentari ohledne rekordni vyroby Lada auto. Jak znamo, dnes zverejnila AFU (Armed Forces of Ukraine) cislo 50.150 Liquidated enemy personnel. V ruZZku se stejny pocet pozustalych muze radovat na medaily a auto Lada. Gratuluji, to je duvod k oslave.
                Edit.Kdo nebo co je MPA?

          1. Ano, je to tak. Naštípamá polena již uschlého smrku dosáhnou těch 15% výrazně rychleji, než kulatina ze zdravého dubu.

            Co se týká té slámy, tak jako nouzovka ok, ale přikládat pětkrát častěji a ještě potřebovat pětinásobek skladovacích prostor, je poněkud náročné, a to nemluvím o obtížích s manipulací.

            1. Pro menší zemědělskou usedlost spalování balíků slámy může být hodně zajímavé… skladovací prostory většinou nechybí. Ten rozměr balíků je teda atyp, který se fakt nevidí (běžný rozměr je 55×55, to je na objem/hmotnost dvojnásobek oproti 40×40)… Pokud nám jde o energetickou účinnost, tak je to mezi biomasou špice. Z pole rovnou do komína a navíc jde v podstatě o odpad.

              1. Energetická účinnost je ale pro majitele kotle ten nejméně podstatný parametr.
                Hlavní je kolik toho a za kolik seženu, kolik to zabere místa, jak často musím přikládat a jak je to pracné na manipulaci.

                A až na to první sláma moc neexceluje. U kotelny mám teď narovnáno čtyřicet metrů dřeva v pohodlném dosahu. Při provozu na polena budu přikládat 3x denně. Kdyby to byla sláma, nevím kam bych dal dalších 200 metrů balíků a přikládat 15x denně taky nehodlám.

                Už takhle je ten kotel na sedmdesátková polena velký a mít 5x větší je nesmysl.

                1. Ani jeden z nás není sedlák, není to palivo pro nás… Energetická účinnost majitele kotle možná nemusí zajímat, ale je důležité si uvědomovat výhodnost různých druhů paliva. Např. ty slaměné pelety oproti celým balíkům vozíš tam a zpátky, výrobní linka je překvapivě náročná na elektřinu (aspoň mě překvapila).. Aspoň desítky procent získané energie propálíš při výrobě… Lepší skladování a automatické přikládání je paráda, ale s účinností procesu nám to nepomůže…od určitého procenta ztrát už je otázka, jestli to má ještě smysl…

        1. Dalsi harvard co je bystrejsi nez liska. Je uplne jedno jak dlouho drevo vysycha. Ty dva roky tam pisu z toho duvodu, ze to je daleko pred energokrizi. A ze lidem co maji plynovy kotel je drevo platne jako ten povestny zimnik. Tak si to nechte jeste jednou projit hlavou a snad poznate o co go.

    1. Dobre by bylo upozornit na fakt, ze kotle do vykonu 10kW nepodlehaji budoucimu zakazu. Pro mhoho RD kotel s 9kW uplne staci. Bohuzel je nabidka na trhu miziva. I kdyby se muselo obcas dotapet jinym zdrojem, tak by to byla zajimava alternativa. Velke kotle se vetsinu casu musi skrtit a tim klesa ucinnost. Asi by byly moc lacine a sebraly by profit tem velkym drahym s dotaci.

      1. Dobrý den,

        Upozorňuji, že žádný zákaz provozu kotlů I a II emisní třídy neplatí a nikdy neplatil.
        To co platí, je: Je zakázáno provozování a uvádění do provozu vytápěcích zdrojů, produkujících více emisí než odpovídá I a II emisní třídě.

        čili aby mohla padnout pokuta, musí proběhnout certifikované měření skutečných spalin. Což je drahé a časově náročné. Rovněž emisní třída I má limit 30 000, třída III má limit 3000. Domnívám se, že při použití kvalitního dřeva a správné manipulaci s kotlem lze dosáhnout 3 třídy produkce emisí i s kotlem třídy II. kde je limit 15000.

        Dále se zákon odvolává na normu, která už neexistuje, byla nahrazena jinou. Nevím jestli je zákon v tomto směru platný, a automaticky se přebírá norma, která normu uvedenou v zákoně nahradila.

        Takže reálně žádná pokuta nehrozí. A úředníka vyhodit.

Napsat komentář