Jihlavský záložník Tureček: Naše vstřelené góly? Byla to jen otázka času

V základní sestavě druholigových jihlavských fotbalistů hledejte Miroslava Turečka na postu středního záložníka. Hlavní náplní třiadvacetiletého středopolaře je pak spíše tvorba hry a útok z druhé vlny.

V posledních dvou zápasech se však odchovanec Zlína v dresu FC Vysočina prosadil i střelecky. „Konečně se štěstí přiklonilo na mou stranu,“ usmívá se Tureček. „Minulou sezonu jsem neměl skoro žádná čísla, tak tomu teď jdu naproti. A nějak to tam začalo padat.“

Je pravda, že v předchozím druholigovém ročníku jste za 30 zápasů nedal ani jednu branku. Z tohoto pohledu už nyní máte sezonní plán značně překročen.

No, ony tam nebyly skoro ani žádné asistence. Teď za pět zápasů dvě branky. Takže je to pěkné.

Vysočina v posledních dvou kolech za šest vstřelených branek získala šest bodů. Vypadá to, že to šlape celému týmu.
V přípravě nám to střelecky moc nešlo, pořád jsme ale pracovali dál a v lize nám to tam začalo padat. Minulou sezonu jsme těch gólů taky moc nedali. A teď už konečně vychází jak herně, tak gólově.

Skoro se dá říct, že okřídlené rčení těžko na cvičišti, lehko na bojišti platí na sto procent.
Přesně tak, krásně řečeno.

Není to i tím, že nyní nehrajete proti soupeřům z nejvyšší domácí soutěže, ale proti druholigovým týmům? Přece jen, jde vám to o poznání lépe.
No, ono to není tak, že by nám to předtím nešlo. Herně se dařilo, ale výsledkově to moc nevycházelo. Ale my jsme tomu pořád věřili. Teď se to v lize obrátilo. Hned jsme začali dávat góly a vyhrávat. A o to nám celou dobu šlo.

Ptát se tedy, jak jste s úvodem sezony spokojen, je asi zbytečné.
Zatím jsem spokojený moc. Jak s tím, jak jsme na tom tabulkově, tak i z mých osobních výkonů. Takže není si na to stěžovat. Doufám, že to tak bude pokračovat dál.

Zatímco na jaře jste jako tým ve čtrnácti zápasech dali 14 branek, v novém ročníku jich máte po šesti kolech 12. Čekal jste takové střelecké probuzení?
Jako ani mě to nepřekvapuje. (usmívá se) Nám vždycky chyběl v tom zakončení jen malý detailek. Vždy jsme se do šancí dostávali, akorát nám to tam nepadalo. A tou neustálou prací se to překlopilo na naši stranu. Začalo to tam konečně padat. Bylo to jen otázkou času.

A možná i psychické pohody, ne? Často se říká, že někdy stačí jen proměnit jednu „šmudlu“ a prorazit to. U vás osobně zabrala penalta v pohárovém utkání ve Žďáře nad Sázavou.
Ono je to i možné. Že nějaký ušmudlaný gól spadne a změní se celá psychika, štěstí se k vám otočí a začne tam padat kdeco. Zkoušíte pak taky střílet odkudkoliv. Takže je to s tím taky určitě spojené.

Když se zeptám na středeční zápas se Spartou B, tam jste po přestávkové remíze 1:1 rozhodli dobrým vstupem do druhé půle. Co jste si v kabině řekli?
V prvním poločase na nás Sparta trochu vletěla, prvních deset patnáct minut jsme se hledali. Zaskočili nás. O poločase jsme si řekli, že musíme přestat být nervózní, ztrácet lehké míče. A úplně se to obrátilo. Hráli jsme, co jsme chtěli a taky to dopadlo vítězně.

Bylo ale vidět, že vám to soupeř docela usnadnil. První branka byla jeho vlastní, při druhé nemůže mít gólman Tůma čisté svědomí...
Využili jsme chyb, které udělali. Ale myslím, že jsme tomu šli naší hrou hodně naproti.

Už v neděli vás čeká další zápas a docela těžký soupeř z Opavy.
Máme hodně těžký los. Ano, v neděli hrajeme doma s Opavou. Doufám, že jsme našimi výkony i výsledky pozvali lidi na fotbal, ať se přijdou podívat. Budeme to chtít zvládnout, abychom si to příští týden na Líšni mohli napřímo rozdat o průběžné první místo.

Když zmiňujete fanoušky, asi byste byli rádi, kdyby na vás přišlo o hodně víc diváků, než chodilo na domácí zápasy na jaře.
Je pravda, že jarní návštěvy nebyly úplně ideální. Ale výsledky taky nebyly nic moc. Teď, když se začalo dařit, výsledkově i předvedenou hrou, myslím, že je to nejlepší pozvánka, aby se v neděli odpoledne, při pěkném počasí, lidi přišli podívat.