V lese trávil Michal Nepela letní dovolenou každý rok, jenomže zatímco jindy chodil na hřiby, teď tady zpracovává dříví. „Stejně nerostou,“ směje se.
Takzvaných samovýrobců, kteří si od správce lesa koupí dříví a sami si ho vytěží, přibylo už v loňské sezoně. Letos jich je ale ještě mnohem víc. „Zájem o palivové dříví se obecně zvýšil asi o třetinu, jak u samovýrobců, tak v rámci prodeje vlákninového dříví i kulatiny z lesních skladů,“ potvrdila mluvčí státního podniku Lesy České republiky (LČR) Eva Jouklová.
Samovýroba je z principu nejlevnější, ale zároveň pracnou možností. Nepela loni odkoupil zhruba polovinu ze stanoveného limitu, letos celý. Ten činí 35 kubíků na osobu a rok. „Loni to bylo spíš z nudy kolem koronaviru, letos už je to nutnost,“ zhodnotil.
A podobně to v době energetické krize vidí řada lidí. Kdo má možnost vytápět dům dřevem, nahradí jím plyn nebo elektřinu. V minulých letech ceny dřeva padaly kvůli masivnímu kácení, které mělo zastavit kůrovcovou kalamitu. Dřeva tak byl během krátké doby na trhu přebytek a obtížně se pro něj hledal odbyt. Teď ceny zase rostou, dříví pro veřejnost se u LČR meziročně zdražilo o 38 procent.
„S ohledem na nárůst cen energií pro domácnosti jsme letos pro třetí kvartál ceny nezvyšovali,“ upozornila Jouklová. „Zároveň ale chceme předcházet spekulacím ve smyslu levněji koupím a dráž prodám.“ Proto platí limit pro množství i jasně formulovaná smlouva.
V budoucnu ceny dřeva pravděpodobně ještě porostou, energetická krize rozšířila trh natolik, že nebude problém prodat všechno, co těžaři dodají. A těžit budou, horké a suché léto totiž zmařilo optimistické výhledy ze začátku roku a v některých částech kraje se znovu rozjela kůrovcová kalamita. Kromě toho začaly hromadně usychat také listnaté porosty.
Sucho je extrémní, trpí i mladé stromy
Lesníkům z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) to potvrdil nedávný rekognoskační let nad lesy v jejich správě. Průzkum z výšky dokáže odhalit počínající problém dřív, než by byl viditelný ze země. Byl to ale smutný pohled.
Na území Zlínského kraje je nejhorší situace v Chřibech, v okolí Velehradu. Listnaté stromy se předčasným shazováním listí brání suchu, protože tak sníží odpařování vody. „Sucho je tak extrémní, že většina listnatých porostů na Velehradě již nyní vypadá jako v půlce podzimu,“ potvrdil jednatel ALSOL Arnošt Buček. „Na nedostatek srážek trpí i mladé stromy, kterým se snižují přírůsty, a některé dokonce usychají úplně.“
Kromě toho se ukázalo, že se v lokalitách, kde od začátku roku spadlo extrémně nízké množství srážek, opět rozmohl kůrovec.
„Situace se nevyvíjí dobře,“ posteskl si Buček. „Lesy jsou natolik rozvráceny kalamitou, že má podkorní hmyz mnohem větší příležitosti k šíření.“
Také LČR momentálně evidují, že v kraji přibývá napadených stromů. „Souvisí to s druhým rojením kůrovce a také s řadou extrémně teplých dnů a týdnů beze srážek,“ potvrdila Jouklová. „Zároveň je ale kůrovcového dříví výrazně méně než v předchozích letech touto dobou,“ doplnila.
Lesům pomohly deště ze začátku léta, ale především několik let trvající permanentní vyhledávání napadených stromů a jejich asanace. Za normálních okolností napadá kůrovec hlavně slunné stěny lesů, ve stínu se nevyvíjí tak dobře. Teď je ale všude a kromě toho se dokonale přizpůsobuje podmínkám. Během kalamity dokázal zkrátit reprodukční cyklus a během jedné sezony tak vyletěly ne dvě, ale tři generace brouků.
Podle lesníků je klíčový vývoj počasí v následujících týdnech. Pokud se příroda přikloní na stranu kůrovce, může i letos stihnout vyvést třetí generaci. Kromě toho by to znamenalo problémy s podzimní výsadbou stromků, které by neměly dostatek vláhy. Tím trpí i stromky, které se do země dostaly už na jaře. Podle odhadů se jich neujme zhruba 15 procent.
