Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry, dosahují však politických dohod. Shodu tedy ministři nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.
Evropská unie pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
„Facilitační smlouva má určité předpoklady pro to, aby existovala, a to že chceme vést přátelské vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Dnes taková politická realita není,“ řekl Lipavský. Vnímá to jako první důležitý krok. Podle Borrella pozastavení dohody povede k tomu, že počet nově vydaných víz výrazně poklesne.
„Od poloviny července vidíme zásadní nárůst přechodů hranic z Ruska do sousedních států, což se stalo bezpečnostním rizikem pro tyto sousední země,“ řekl Borrell. Státy sousedící s Ruskem podle něj mohou přijímat národní opatření, která zamezí vstupu do EU přes jejich hranice.
Na okraj jednání se uskutečnil oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny Dmytrem Kulebou, Moldavska Nicolaem Popeskem a Gruzie Iljou Darčiašvilim. „Bavili jsme se o tom, co můžeme udělat pro to, abychom jim pomohli v jejich přibližování k Evropské unii, a jak více pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi,“ řekl Lipavský.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Evropskou unii, aby zakázala vydávání víz pro ruské turisty. Jde podle něj o úměrný krok v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vzhledem k tomu, že většina Rusů tuto „genocidní válku“ podporuje. Podle Jana Lipavského unijní státy hledají kompromis.
„Čas polovičatých opatření vypršel. Výsledky přinese jenom tvrdá a důsledná politika,“ uvedl Kuleba.
Severské státy podle Lipavského mají přetížené hranice. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se EU měla inspirovat Finskem, které počet vydávaných víz pro ruské turisty omezí na desetinu současného počtu.
Ministři z některých států v úterý mluvili o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina i lidem, kteří válku schvalují.
Kuleba zároveň navrhl spuštění zvláštního programu pro ruské vojáky, kteří už nechtějí na Ukrajině bojovat. Vzdát se mají ukrajinským silám. „Věřím, že stojí za to tuto nabídku učinit, protože jestli i jediný ruský voják složí zbraně a rozhodne se skončit, znamená to záchranu ukrajinských životů a přiblížení k míru,“ uvedl Kuleba.
Neformální summit ministrů zahraničí zemí Evropské unie ve středu pokračuje druhým dnem. Zatímco v úterý šéfové diplomacií podle programu debatovali zejména o vztazích EU a Afriky, ve středu se debatovalo o ruské agresi vůči Ukrajině.
Konference se zúčastnilo mnoho zahraničních hostů. Kromě řady šéfů diplomacií například prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer, novináři, analytici či lidskoprávní aktivisté.
U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.
