Madeira - ostrov věčného jara

Na Madeiru jsme cestovali leteckou společností TAP Portugal z Vídně s přestupem v Lisabonu. Letenka byla za příznivou cenu, a až na dvouhodinové zpoždění při startu ve Vídni byl let i služby na palubě na dobré úrovni. Společnost tedy nepotvrdila přezdívku TAP = "take another plane". Kvůli zpoždění jsme nicméně museli po přestupu letět z Lisabonu pozdějším spojem a dorazili jsme na Madeiru až v nočních hodinách . Na letišti nás již čekalo sjednané taxi , které nás odvezlo do místa našeho ubytování - hotelu Pestana v hlavním městě ostrova Funchalu.

První dva dny naší dovolené jsme věnovali procházkám po Funchalu a blízkém okolí. Funchal se nachází na jižním pobřeží ostrova  na úpatí hor. Je zde příznivější klima než ve vnitrozemí a na severu ostrova - méně děště , více slunečných dnů a v průměru vyšší teploty.

Camara de Lobos a Levada do Norte : jeden celý den jsme strávili procházkou po pobřeží do rybářského městečka Camara de Lobos. Zajímavostí tohoto místa je , že se tu jezdil pravidelně rekreovat Winston Churchil a toto místo údajně miloval. Poté jsme se vydali vysoko nad toto městečko částečně pěšky a částečně autobusem na procházku kolem Levady do Norte. Levady se začaly budovat již před několika sty léty a hlavním účelem bylo a je přivedení vody z hor do jižních sušších oblastí ostrova. Tyto levády jsou dodnes udržovány a vede kolem nich spousta hezkých turistických tras

Další dva dny jsme si pronajali auto s cílem vydat se do vnitrozemí do hor a též projet ostrov kolem pobřeží. Nejdříve jsme vyjeli nad Funchal směrem do hor. První zastávkou byl vyhlídkový bod Pico do Areeiro. Toto místo je výchozím bodem na hřebenovou tůru k nejvyšší hoře Madeiry Pico Ruivo. My jsme se zde pouze krátce prošli a pokochali se nádhernými výhledy. Na Pico Ruivo jsme se vydali až později z jiného výchozího bodu.

Levada dos Balcoes - naší další zastávkou byla Leváda dos Balcoes, je to vlastně pár kilometrů dlouhá procházka kolem menší levády v národním parku Ribeiro Frio k úžasnému vyhlídkovému místu : Balcoes ( balkón ).

Jak už jsem se zmínil , chtěli jsme vystoupit na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo (1861 m.n.m.). Jako výchozí místo pro výstup jsme si zvolili parkoviště v národním parku Achada do Teixeira, nad městečkem Santana , kde jsme se cestou též krátce zastavili. V Santaně jsou k vidění typické madeirské domečky se špičatou střechou.

Poté, co jsme se potěšili nádhernými výhledy z vrcholu Pico Ruivo, jsme sešli zpět na parkoviště a vydali jsem se půjčeným autem po pobřeží s měrem k severovýchodu. Naší další zastávkou bylo historické velrybářské městečko Canical. Zde se právě konala náboženská slavnost , něco na způsob naší pouti. Městečko bylo krásně vyzdobeno, probíhala zde různá vastoupení a vyhrávala hudba. Městečko je známé svou velrybářskou historií a je zde též muzeum velrybářství. Poseděli jsem zde i v malé restauraci, kde jsme pojedli vynikající salát s praženými, marinovanými rybami.

Na závěr tohoto cestovatelského dne jsme ještě navštívili magický poloostrov Saint Lawrence na samém severovýchodním cípu ostrova, poblíž městečka Canical. Úžasné výhledy na zelené pahorky se zde střídají s pohledy na strmě se tyčící načervenalé útesy v rozbouřeném moři. Úžasné místo , které lze stěží popsat , tak alespoň pár fotek.

Další den bylo naším cílem městečko Port Moniz na severozápadě Madeiry. Cestovali jsme autem vnitrozemím ostrova , přes náhorní planinu Paúl da Serra, která hodně připomíná skotské pláně - bylo zde hodně chladné , vlhké a mlhavé počasí.

Cestou od Port Moniz nad severozápadním pobřeží jsme se krátce zastavili u Levády Do Moinho poblíž Achadas da Cruz

Dále jsme pokračovali nad jihozápadním pobřežím Madeiry , silnice vedla nad vysokými skalnatými útesy. Krátce jsme se zastavili ještě v rybářském městečku Paúl do Mar.  Příjezd do tohoto městečka pod vysokými skalnatými útesy byl opravdu zážitek, úzká silnice , serpentiny a několik tunelů. V městečku jsme se krátce prošli , a dali si k večeři rybu v místní restauraci.

Poslední dny našeho pobytu jsme již trávili procházkami po hlavním městě Funchal a též odpočinkem na hotelu.

Navštívili jsme mimo jiné nádhernou zahradu jednoho z nejstarších hotelů na Madeiře - Reids hotel.

Hezkým zážitkem byla také návštěva Muzea historie a současnosti věhlasného madeirského vína. Zde bylo možné víno ochutnat i zakoupit, včetně některých cenově velmi zajímavých archivních ročníků.

Při našich procházkách po Funchalu jsme si nenechali ujít návštěvu trhu a několika hezkých restaurací.

Na závěr ještě pár fotek k přiblížení atmosféry z našich procházek po Funchalu.

Co na závěr k Madeiře , tomuto nádhernému ostrovu:

Příjemné podnebí , nádherná a rozmanitá příroda, mnoho možností k trávení dovolené - turistika , kulturní památky , dobré jídlo a pití , příjemní lidé a také trochu té relaxace u moře nebo u bazénu. Doporučuji poznat osobně.