Na druhý z dárků už bude vzpomínat v daleko vážnějším duchu. K národnímu týmu se totiž připojil nejen před mistrovstvím Evropy v Praze, které začíná přesně za týden, ale zároveň před dvěma zápasy kvalifikace o postup na mistrovství světa.
První z nich, jeden z nejtěžších, zavedl české basketbalisty i s Půlpánem v sestavě do Paříže, kde ve středu večer před 14 200 diváky čelili drtivé síle domácí Francie v čele s hráči z NBA.
„Už jen vidět soupisku domácích bylo pro mě ohromným zážitkem a příležitostí. Jsem rád, že jsem se dostal na hřiště. Bohužel to dopadlo, jak to dopadlo, ale myslím si, že celkově nás to může jen posílit,“ uvažoval Půlpán po utkání, v němž stříbrný celek z loňské olympiády vyhrál drtivě 95:60. Celý zážitek si tím zkazit nenechal. „Na konci zápasu, když celá hala začala zpívat, jsem měl husí kůži,“ přiznal.
Ve Francii dostal nejen šanci zahrát si proti světovým hvězdám, ale taky obtížný úkol: Půlpán byl jedním z těch, na nichž bylo zastoupit zraněného rozehrávače Tomáše Satoranského. Hvězdy, jejíž role je pro český tým téměř nezastupitelná.
O to těžší role náhradníků byla, že chyběli i další rozehrávač Vít Krejčí a křídelník Jaromír Bohačík. „Nahradit Satyho je dost těžké, úplně to ani nejde. Děláme, co jde, pereme se s tím líp a líp. Já hlavně věřím, že se Saty dá dohromady,“ řekl Půlpán.
Na Goberta ani „sekerou“
Při dirigování hry národního týmu se Půlpán střídal s Ondřejem Sehnalem a s dalšími hráči, kteří byli zrovna schopni vyvézt míč a založit akci.
Půlpán to předváděl převážně v prvním poločase, kdy odehrál drtivou většinu ze svých dvanácti a půl minuty. Zúčastnil se tedy té daleko lepší české poloviny, završené průběžným skóre 38:42 z pohledu domácího favorita.
„V první půli jsme si ukázali, že i s takovým soupeřem se dá hrát. Ve druhém poločase jsme trochu vyhořeli. Důležité je si z takových zápasů něco vzít – a my máme odkud brát,“ zamýšlel se brněnský zástupce v reprezentaci.
Momenty ze zápasu Francie - Česko:
Sám toho nepředvedl málo. Několik průniků zakončil vyhozením míče do křídla, odkud jeho spoluhráči zaměřovali koš. Tak si připsal svoji jedinou asistenci. Ostřílenému Thomasi Heurtelovi v dresu Francie se snažil znepříjemnit rozjíždění útoků, kolem českého koše sebral pár odražených střel. V jediném skórování v zápase mu zabránilo odpískání faulu domácích, ohlášené zároveň s Půlpánovým „dopíchnutím“ předchozí střely do obroučky.
„Snažil jsem se dát týmu energii v obraně, na které si zakládám. Vyvézt míč, udělat svoji černou práci. Jsem rád, že i v nároďáku se dá tahle pozice uplatnit,“ konstatoval několikanásobný nejlépe bránící hráč české ligy. Tušil, že snažit se suplovat Satoranského jedinečné schopnosti by nejspíš nebylo reálné. „Nevím, jaké Saty dostává pokyny. On hraje hodně podle svého pocitu. Já jsem se snažil hrát podle toho, co můžu do hry přinést já,“ vysvětlil Půlpán.
Naplno to v reprezentaci předvedl už v březnu v utkání proti Bulharsku, kdy uhlídal ústředního hráče soupeře Deeho Bosta a ještě přihrál na rozhodující trojku duelu Martinu Peterkovi.
Tuto spolupráci si zopakovali i v Paříži. Našlapané hlediště na okamžik zmlklo, když Peterka trojku z rohu trefil a podpořil tak výborný výkon českých barev v první půli.
Jiné situace byly nad Půlpánovy síly, jako když se pod českým košem utkal s obrovitým Rudym Gobertem. Pokusil se mu v zakončení zabránit faulem, Gobert však jeho „sekeru“ přes ruce ustál bez mrknutí oka a zavěsil.
„Gobert byl hodně nepříjemný. Nehraje se úplně dobře, když narazíte na takový kolos. Snažil jsem se na to nehledět a hrát svoji hru, ale samozřejmě je cítit, že ti hráči jsou úplně někde jinde než my,“ přiznal Půlpán.
Za svůj nebojácný výkon slyšel chválu. „Viktor mě ohromil, hrál skvěle. Máme hráče, kteří se musí naučit takové situace zvládat, a tohle je nejlepší cesta,“ prohlásil na tiskové konferenci pivotman Ondřej Balvín.