Ne nebere jako odpověď, ponižuje vás a lže. Signály, že vás partner nerespektuje, a co s tím

Jak se respekt ve vztahu projevuje? Partnera přijímáte takového, jaký je, ač s ním nemusíte ve všem souhlasit. Nesnažíte se ho měnit, neshazujete ho pro jeho odlišnosti. Vzájemný respekt vytváří prostředí plné důvěry a pohody.

Co dělat, když máte pocit, že respekt je ve vašem vztahu nedostatkové zboží? Zeptali jsme se párové terapeutky Alexandry Hrouzkové a psychoterapeutky Kateřiny Vašíčkové, která je průvodkyní procesem rozchodu.

Popsat vztah, kde respekt nechybí, nejde jednoznačně, ale společným rysem je, že jsou partneři rovnocenní, zajímají se jeden o druhého, dělají si radost, jsou k sobě upřímní a bezpečně prožívají vztahovou intimitu.

Podle Alexandry Hrouzkové je respekt široký pojem a konkrétní projevy se liší člověk od člověka: „Někdo si s respektem spojuje milé chování, jiný za jeho projev považuje, že ho partner přijímá i v těžších a emočně vypjatých chvílích, že ho respektuje i se stinnými stránkami. Je nezbytné mít vykomunikováno, kdy se cítím respektován a kdy ne a co k těmto mým pocitům přispívá.“

Někdy si toho všimnete hned, jindy to chvíli trvá. Projevy nerespektu a neúcty nejsou vždy jednoznačné. Jaké partnerovo chování není v pořádku?

V jaké situaci je podle Kateřiny Vašíčkové riziko takového chování větší? „Respekt paradoxně často schází ve vztazích, kde jsou spolu partneři hodně natěsno. Jejich identita je propojená, chybí zdravý odstup a respekt k odlišnosti a jedinečnosti partnera. Očekávám například, že má partner stejné potřeby jako já, a není-li tomu tak, vyvolává to ve mně strach nebo znejistění.“

Než začnete řešit, že k vám partner nechová dostatečnou úctu, zamyslete se: možná je situace trochu složitější. Možná se do vašeho pocitu promítá především vaše zranitelnost.

„Pocity (ne)respektu mnohdy mají málo společného s chováním protějšku, velmi často jde o vaše niterné pocity. Co si o sobě jako o partnerce/partnerovi myslíte, jak se ve vztazích cítíte, jaké o sobě máte přesvědčení, nakolik respektujete sami sebe,“ vysvětluje Alexandra Hrouzková.

Projevovat i přijímat respekt totiž předpokládá mít dostatečně zralý a zdravý vztah sám k sobě. Kateřina Vašíčková upozorňuje: „Těžko můžete respektovat partnera, když nerespektujete sám sebe. A pokud neznáte sebe, své hodnoty, potřeby a emoce, nemůžete je ani respektovat, tedy přijímat a brát vážně. Zjednodušeně bych řekla, že respekt ve vztahu vyvažuje lásku. Láska nás přibližuje, respekt udržuje zdravé hranice.“

Ač se zdá, že mnohé projevy neúcty jsou s láskyplným vztahem neslučitelné, nemusí to být pravda. Mnohdy je totiž problém především v tom, že spolu nemluvíte, že se bojíte sdělit, co vám vadí a co potřebujete.

Alexandra Hrouzková se domnívá, že každý vztah nabízí prostor zkusit na sobě i na partnerství zapracovat: „Někdy však může člověk dojít na hranici svých možností a přes všechny snahy se stále necítí ve vztahu dobře. Pak je čas odejít – a to s jistotou, že jste udělali maximum.“

Kateřina Vašíčková je přesvědčená, že je důležité dát najevo svoje hranice: „Je každého zodpovědnost znát a respektovat sám sebe, komunikovat, co sám chce a potřebuje, a umět říkat ne. Je tedy dobré začít u sebe – a buď se partnerovo chování promění, anebo ne. Ale vy už pak máte větší sílu uvažovat například o rozchodu.“

A pozor, bývají to zejména ženy, kdo často staví potřeby partnera a dětí nad svoje vlastní a přirozeným důsledkem je, že nejsou respektovány.

A co nevěra? Je to vždy důvod k rozchodu?