Možnost vrátit se na místo, kde začínal, šlo jen těžko odmítnout. Tomáš Hertl se po devíti letech znovu představil fanouškům hokejové Slavie. V sešívaném dresu se reprezentační útočník na zimním stadionu Eden opět proháněl vedle klubových legend i současných hvězd českého hokeje v rámci velké rozlučky Jaroslava Bednáře a Marka Tomici. Při návratu do slávistické kabiny zavzpomínal na dobu, kdy ještě jako kluk obdivoval někdejší hvězdy Pražanů, před zimákem prodával předzápasové programy, nebo když dostal první šanci v extralize od Vladimíra Růžičky. „Staré dobré časy,“ culil se nynější tahoun San Jose Sharks.
Když přišla pozvánka na rozlučku s kariérou
Jaroslava Bednáře
a Marka Tomici, zřejmě jste se nemusel dlouho rozhodovat, viďte?
„To rozhodně ne. S Tombou (Marek Tomica) jsem se třeba dlouho neviděl, ale byl tady se mnou po celou slávistickou kariéru. S Bedýnkou (Jaroslav Bednář) se vídám častěji, byli jsme na tenise. Nebyly pochyby, že bych řekl ne.“ (usmívá se)
Vybavily se vám nějaké vzpomínky, když jste po letech znovu oblékl slávistický dres po boku někdejších parťáků?
„Jo, hrozně jsem si to užil. Právě s těmito kluky jsem začínal. Hlavně s Bedýnkou a Tombou jsem hrál, když jsem byl jako zobák. (usmívá se) Mi dávali samozřejmě i céres, že jsem musel sbírat puky a podobně, ale vždycky na mě byli super. Jsem hrozně rád, že jsem mohl být znovu v slávistické kabině a obléknout po dlouhé době dres Slavie. S kluky jsme si v kabině povídali, proběhly nějaký vtípky. Zavzpomínali jsme na můj poslední rok ve Slavii, to jsme vlastně byli bronzoví. Sešla se tady řada kluků, se kterými jsem tehdy hrál. Bylo to fakt super.“
Naběhla vám při příchodu do kabiny nějaká speciální vzpomínka, třeba na pověstný žert od Bednáře či Tomici?
(směje se) „Musím říct, že na mě byli relativně super, nehrál jsem s nimi tak dlouho. Nějaké ty vtipy říkat nebudu, to jsou takové interní věci, ale bylo toho hodně.“
Byl Bednář i vaším vzorem ve Slavii, nebo jste vzhlížel k někomu jinému?
„Abych pravdu řekl, tak vždycky jsem měl hrozně rád Supína (Michal Sup). Nosil jsem i osmičku. Bylo tady dost kluků. Pro mě byla vždycky čest, když jsem se mohl dívat a někoho pozdravit. Teď je to trochu paradox, že jsme třeba spolu hráli. Když jsem byl ale malý, tak byl můj sen dostat se do Slavie, hrát za áčko. Vzpomínám, když jsem ještě chodil do Edenu a prodával jsem před zápasem programy. Něco jsme si za to vydělali, a pak jsme se nad hospodou koukali na hokej. To byly staré dobré časy, než se Slavie přesunula do O2 areny.“
Napadlo by podle vás tehdy mladého slávistu
Tomáše Hertla
, že se z Prahy dostane do NHL, kde si vydře životní kontrakt a k tomu navíc přidá i bronz z mistrovství světa?
„Samozřejmě, že by mě to nikdy nenapadlo. (usmívá se) Před devíti lety jsem byl rád, že jsem dostal šanci a hraju za áčko Slavie v extralize. Nevěděl jsem, co bude dál a jak to bude. Každopádně jsem strašně šťastný, jak to dopadlo. Hlavní dík patří Slavii, tady jsem vyrůstal, vychovali mě tu. Všichni z organizace, trenéři i spoluhráči mě dostali tam, kde nyní jsem.“
Chyběl vám tedy nyní v Edenu trenér
Vladimír Růžička
, který se z akce omluvil?
„Mně určitě. On mi dal šanci, vytáhl mě do áčka. Vídal jsem ho na Slavii nonstop. Určitě i jemu hodně děkuju.“
Viděl vás v sešívaném dresu i váš malý syn?
„Malej tady zrovna nebyl, byl doma, ale pak mu to řeknu. Ale když bude třeba zase nějaká exhibice na Slavii a samozřejmě až bude starší a víc to bude vnímat, tak mu jednou ukážu, kde všude jsem vyrůstal. Co víme, třeba tu půjde jednou v mých stopách. Každopádně jsem si to hrozně užil a zavzpomínal jsem na staré dobré časy.“
V Edenu se sešla celá plejáda současných i bývalých hokejistů či fotbalistů. Při pohledu třeba na
Davida Výborného
bylo patrné, že hrát nezapomněli, viďte?
„Nezapomněli. S kluky se občas i potkáme v létě, když hrajeme nějaký sranda match. Kluci, kteří hokej hráli, sice třeba trochu zpomalí, ale v rukách to pořád mají. To se nezapomíná. Zrovna Vejba (David Výborný), ale i Bedýnka stále bruslí krásně. Pořád dokazují, že by ještě klidně hrát mohli.“
Překvapil vás někdo opravdu hodně svým představením na hřišti?
„Těžko říct, ale ukázali se kluci z fotbalu.
Pasta
chytal v bráně, což bylo takový zpestření. Myslím, že se to povedlo. Byla to skvělá akce s výbornou atmosférou.“
Zřejmě potěší, když bývalý slavní fotbalisté, jako třeba nedávno Patrik Berger, řeknou, že je momentálně baví více hokej než fotbal, viďte?
„Určitě, ale to tak občas bývá. Když je léto, taky hrajeme fotbal a jiný sporty. Člověk to rád změní, když jeden sport hraje celý život. Takže se to vystřídá. My jsme už taky měli nějaké fotbalové exhibice, kde oni pro změnu učí nás. Je to takové kamarádské a super z obou stran.“
Na začátku nové sezony NHL vás čeká speciální zážitek v podobě dvojutkání s Nashvillem v Praze. Bezpochyby se těšíte, že ano?
„Hrozně se těším. Teď akorát plánuji nějakou večeři a program, který tu budeme mít. O2 arena jistě bude plná. Vlastně to bude i na místě, kde jsem začínal extraligu! (směje se) Mám to štěstí, že se to povede nejen doma v Česku, ale i v hale, kde jsem začal hrát profesionální hokej.“
Takže ultra speciální záležitost?
„Určitě, ale bude to i pro rodiče, pro všechny, třeba i pro fanoušky Slavie, kteří mě v O2 areně nyní uvidí v dresu Sharks.“
Kolik lístků jste musel shánět?
(usmívá se) „Tak nějak jsem řekl, že je to prostě pro rodinu. Bych se musel z toho zbláznit. Sám musím ještě vymyslet, kolik bude lístků. Určitě jich ale nebude málo.“
