Děti se zánětem mozkových blan, salmonelózou, neštovicemi a dalšími nakažlivými onemocněními léčí na Klinice dětských infekčních nemocí (KDIN) v Dětské nemocnici spadající pod Fakultní nemocnici Brno. Specializované oddělení má šestnáct pokojů plus dalších devět s intenzivní péčí a přijímá pacienty z Jihomoravského kraje i okolí. Už delší čas se však potýká s nedostatečnou kapacitou.
Na vině je covid, i když v tomto případě nepřímo. „Malé děti ve věku dvou až pěti let dva roky prakticky nikam nechodily. Nyní se potkávají ve školkách a při různých jiných aktivitách, což vede k enormnímu nárůstu počtu infekcí,“ vysvětluje přednostka kliniky Lenka Krbková.
V průběhu koronavirové pandemie přijala KDIN téměř 370 dětí, od té doby však nápor příliš nepolevil. K zahlcení přispívá i fakt, že sem míří pacienti ze širokého okolí, přestože by se o ně podle tiskové zprávy FN Brno mohly postarat okresní nemocnice. Jako příklad uvádí právě covidovou krizi.
„Pouze 24 dětí bylo hospitalizováno v jiných nemocnicích kraje,“ poukazuje na nepoměr vedoucí centra komunikace FN Brno Václav Janištin.
Ostatní nemocnice však namítají, že samy nejsou na řešení některých případů vybavené, nebo nemají dostatečnou kapacitu, takže jim nic jiného než poslat děti do Brna nezbývá. Poukazují také na to, že fakultní zařízení v Černých Polích je pro určité situace lépe stavěné.
„Nemocnice Břeclav má v rámci standardního dětského oddělení vyčleněna čtyři lůžka pro infekční pacienty. Klinika v Brně je pro ně lépe připravená,“ sděluje mluvčí břeclavské nemocnice Eliška Windová.
Jinde chybí vlastní záchody
Z okresních špitálů také zní, že na převozu pacientů se domlouvají předem a děti posílají do Brna na základě konzultace lékařů.
„Takový případ řeší přímo primářka našeho dětského oddělení s cílovou nemocnicí,“ přibližuje mluvčí hodonínské nemocnice Bohdana Kuzmová Křepinská. „Pro případ převozu není žádné bližší zdravotnické zařízení s rozsahem poskytované péče jako Fakultní nemocnice Brno,“ podotýká primář dětského oddělení kyjovské nemocnice Milan Tauš.
Z Kyjova podle něj letos poslali do Brna pět dětí v závažném klinickém stavu. „Naše dětské oddělení nedisponuje pokoji s vlastním sociálním zázemím, tudíž nelze zcela zabránit možnému kontaktu pacientů, případně průvodců dětí při vstupu na toalety či do koupelny,“ dodává.
Výjimečnou úlohu Dětské nemocnice vnímají i na kraji. „Svou působností pokrývá nejen Jihomoravský kraj, ale i ty sousedící. Například dětští diabetici s covidem míří rovnou sem, protože zdejší infekční oddělení nabízí vysoce specializovanou péči,“ přibližuje mluvčí hejtmanství Alena Knotková.
Aktuální složitou situaci na KDIN podle ní kraj vnímá. „Průběžně se problémem zabývá a s nemocnicemi komunikuje. Situace se řešila i na pracovní schůzce s oběma fakultními nemocnicemi a nemocnicemi krajskými. Nyní se však nic podobného jako přerozdělování pacientů neplánuje,“ říká Knotková.
Další potíž? Ubytovaní rodiče
Oddělení má specifické nároky na izolaci, protože pacienti s nejrůznějšími infekcemi by se vzájemně neměli potkávat. Situaci však komplikuje přítomnost rodičů u nejmenších dětí.
„Nyní je dětí s covidem málo, bavíme se o dvou až čtyřech pacientech týdně. Ale přesto zablokují dva až čtyři pokoje. Jsou to obvykle děti do šesti let, tudíž jsou zde s rodičem a mohou být na jednom pokoji maximálně dvě. Otec je někdy také problém, protože nemůžeme uložit na stejný pokoj cizí matku a cizího otce,“ odhaluje Janištin.
Klinika nabízí rodičům postel na ubytovně v areálu nemocnice. „Rodičům se však ubytovna nelíbí a chtějí zůstávat na pokoji s dětmi. Denně nám tak blokují třetinu lůžkové kapacity kliniky,“ vyčísluje Janištin.
Sama ubytovna nicméně není spásným řešením, protože v ní společně nemohou bydlet rodiče dětí s různými infekčními onemocněními. Dospělí, kteří jsou zároveň nakažení covidem, navíc na ubytovnu nesmějí vůbec, a zároveň je nemohou léčit ani lékaři na klinice.
„Pediatrům přísluší péče jen do devatenácti let věku, na dospělé nemáme ani smlouvu s pojišťovnou. Pokud bychom dělali rodičům vyšetření, dávali léky a infuze, pojišťovna by nám to neuhradila a bylo by to na úkor dětských pacientů,“ vysvětluje Janištin.
Ročně je podle něj na specializované infekční dětské klinice „ubytováno“ přibližně 800 rodičů, a to zcela zdarma.
