Obří secesní globus se nad Ústí nevrátí. Majitel ho daroval muzeu

  18:14
Tři tuny vážící a šest metrů vysoká plastika glóbu, která ještě před dvěma lety zdobila střechu historické secesní budovy u hlavního železničního nádraží v Ústí nad Labem, zamířila do depozitáře muzea. Obří zeměkouli z roku 1907 daroval ústeckému muzeu majitel nemovitosti Pavel Elias.

Své rozhodnutí předat globus muzeu zdůvodnil přílišnou ekonomickou náročností restaurování dřevokovové plastiky. Technicky složitý by byl podle něj i její návrat na původní místo.

„Nabídky restaurátorských firem se pod dva miliony nedostaly a mně se rekonstrukce už tak výrazně prodražila oproti původnímu rozpočtu. Věřím, že Ústečané i přesto docení celkovou opravu této překrásné budovy, kterou jsem provedl s citem k jejím historickým hodnotám,“ uvedl roudnický podnikatel a zastupitel Pavlem Eliasem (ANO).

Velikost plastiky zkomplikovala přesun z Roudnice nad Labem, kde byla plastika dosud uložená, do depozitáře v ústecké části Klíše. Naložený nákladní vůz málem neprojel vraty do haly. Manipulaci ztěžoval i velmi křehký materiál.

Při ohledání horní poloviny glóbu narazili zaměstnanci muzea také na stopy války. „Tři průstřely menší ráže byly dodatečně zaletovány záplatou,“ upozornil vedoucí historického oddělení Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.

Spolupráce hned od začátku

S majitelem byli ústečtí muzejníci v kontaktu hned od začátku rekonstrukce secesní budovy. „ Chtěli jsme, aby se globus vrátil na původní místo. Zároveň jsme ale předjednali i variantu předání plastiky do muzejních sbírek, aby se tato zajímavá památka zachovala pro budoucí generace i v případě, že se zpět na střechu už nedostane,“ vysvětlil Krsek.

Globus by se mohl časem stát součástí nové expozice „Odtajněný depozitář“, v níž muzeum plánuje skladovací halu proměnit. Převzetí plastiky do vlastnictví muzea také podle ředitele muzea Václava Houfka do budoucna nevylučuje ani její případný návrat na původní místo.

Zeměkoule patřila k symbolům centra Ústí nad Labem od roku 1907, kdy završila stavbu ústeckého bankovního paláce rakousko-uherské finanční skupiny Wiener Bankverein. Ta měla centrálu ve Vídni a dva velké bankovní domy v Praze a v Ústí nad Labem, což dokládalo tehdejší význam města v habsburské monarchii.