V přístavu Cartagena je sedm hodin ráno a nákladní loď Jouri, která převáží dobytek, se připravuje k nakládce. Na místo přijíždějí desítky nákladních aut plných hlučného dobytka. Vozy stojí ve frontě a čekají nejprve na zvážení, teprve pak se jejich náklad přeloží na loď.
Turisté, kteří navštěvují zdejší římské zříceniny a nedaleké pláže, by jen stěží uhodli, že se španělský region Murcia v tichosti stal jedním z největších hráčů v celosvětovém obchodu s živými zvířaty. Spolu s Tarragonou, dalším španělským přístavem vzdáleným asi 500 kilometrů severně, je Cartagena jediným zařízením svého druhu ve Španělsku, které má povolení k odesílání živých zvířat po moři, píše list The Guardian.
V posledních pěti letech přístav v Cartageně vypravil na lodích více než tři miliony kusů hospodářských zvířat. Místem vykládky byl většinou Blízký východ nebo severní Afrika. V roce 2020 dosáhl obchod obratu téměř 500 milionů liber (14,6 miliardy korun).
Zemi pomohla Austrálie
Španělsku v dobré obchodní bilanci napomohla především Austrálie. Tamější zpřísnění pravidel pro chov hospodářských zvířat v zemi, která je už roky dalším významným vývozcem hospodářských zvířat, bylo pro Španělsko velkou vzpruhou. Od jejich zavedení v roce 2011 přestali protinožci obchodovat se Saúdskou Arábií a Libyí, obě země jsou nyní spolu s Libanonem a Jordánskem hlavními destinacemi pro ovce a skot ze Španělska.
„Když se někdo stáhne z trhu, okamžitě přijde někdo jiný, aby zaplnil prázdné místo,“ říká Olga Kikouová, manažerka pro evropské záležitosti organizace Compassion in World Farming. Dodává, že Španělsko bylo ochotné udělat přesně to. Sama teď ale vede kampaň za zpřísnění předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek hospodářských zvířat.
V rumunském přístavu se převrátila loď, záchranáři vyprošťují 14 tisíc ovcí |
Španělsko je ideálním místem pro výkrm zvířat, říká organizace. Poukazuje na relativně nízké náklady na krmivo a v rozsáhlý prostor, který mají zvířata k dispozici.
Mnoho kusů jatečního skotu jsou telata samčího pohlaví nechtěná mlékárenským průmyslem, ta se do Španělska dostávají z celé Evropy. Zároveň však aktivisté mají výhrady ke způsobům, jakým se se zvířaty zachází.
Lidé slyší, co auta vezou
V loňském roce se z Cartageny vyvezlo téměř 400 tisíc zvířat, z celého Španělska pak celkem 534 tisíc kusů. Kamiony z farem z celé země přivážejí náklad přímo do jedné ze sekcí přístavu, která je pro veřejnost uzavřena. Teprve když nákladní auta přijedou a čekají na otevření přístavu na nedaleké čerpací stanici, až hluk zevnitř návěsů napoví nezasvěceným, co auta vezou.
Ochránci zvířat dodávky bedlivě sledují. Používají teleobjektivy k hledání důkazů o porušování pravidel EU a každý prohřešek hlásí. Mezi ně patří například špatné zacházení vedoucí k zranění při nakládce a vykládce, špatné podmínky uvnitř nákladních vozů nebo plavidel obecně či týrání zvířat.
„Většina lidí ani nechápe, proč se dnes zvířata transportují v autech. Prostě to nedává smysl. Je to zbytečná krutost, která dříve nebo později bude znamenat konec tohoto odvětví,“ říká Gabriel Paun, ředitel organizace Animals International.
Hladoví 130 tisíc ovcí. Ucpaný Suez zvýraznil problém s převozem zvířat |
Přestože veterináři zvířata před naloděním kontrolují v přístavech, podmínky na palubách lodí zůstávají z velké části velkou neznámou. Pouze Austrálie zveřejnila údaje o úmrtnosti při často několikadenních cestách zvířat. Aktivisté proto požadují, aby byla povinná přítomnost veterináře na plavidlech zahrnuta do nové legislativy EU, která by měla být přijata do konce roku 2023.
Jen v loňském roce uhynuly během dvou týdnů na lodích stovky kusů skotu vyvezeného ze Španělska na dvou různých plavidlech. Lodě Karim Allah a Elbeik totiž na moři uvízly poté, co jim přístavy odmítly vstup do přístavů na Blízkém východě kvůli podezření na nákazu katarální horečkou ovcí.
Maso přes palubu
Loď Karim Allah vyplula z Cartageny s 895 kusy dobytka na palubě a do svých přístavů jí odmítly vpustit postupně Turecko, Libye a Tunisko. Po dvouměsíční cestě se tak musela vrátit zpět do Cartageny. Během této cesty uhynulo přes třicet kusů zvířat, ostatní veterináři počátkem března prohlásili za nezpůsobilá a musela se utratit rovněž. Stejný osud potkal i loď Elbeik s 1 789 kusy zvířaty na palubě. Když se plavidlo vrátilo do španělského přístavu, bylo již 179 zvířat mrtvých. Úřady musely následně utratit i zbývající zvířata.
Oficiální zpráva o případu lodi Elbeik popisuje nedostatek vody a potravy pro zvířata na palubě, špatně fungující krmné systémy, přeplněnost některých částí plavidla, porušování pravidel o maximální hustotě nákladu a celkové zanedbávání péče o zvířata ze strany posádky. Kapitán lodi se později také španělským úřadům přiznal, že posádka musela nejméně 169 kusů dobytka rozčtvrtit a maso hodit přes palubu do Středozemního moře.
S postoji španělských ochránců zvířat souzní i někteří politici. Poslankyně regionálního parlamentu v Murcii María Marínová uvedla, že levicová strana Unidas Podemos (Společně můžeme) navrhne nařízení, které zakáže obchod s hospodářskými zvířaty do třetích zemí a nahradí jej obchodem s masem zvířat poražených v Evropě podle evropských předpisů.
Široká politická podpora takového zákazu ve Španělsku však zůstává nepravděpodobná, tvrdí španělská Strana proti týrání zvířat. „Naše zemědělství má vysoký podíl na ekonomice země. Ve skutečnosti to bylo jedno z mála odvětví, které rostlo i během pandemie,“ uvedl v písemné zprávě jeden ze členů strany.
Podle Guillerma Díaze, poslance za španělskou liberální stranu Ciudadanos (Občané), by východiskem byla větší transparentnost. „Dokud lidé nebudou mít dostatečné informace o tomto obchodu, ten nebude pod žádným tlakem,“ říká. „Kdyby lidé věděli, jak se se zvířaty zachází, obrátili by se proti němu,“ uzavírá podle The Guardianu Díaz.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
