Žíkovská obora končí, zvěř vypustí ven. O příčinách se vede pře

Josef Sinkule, známý místní podnikatel a majitel Libštejnských lesů, kam včetně obory patří 800 hektarů zdejších lesních porostů, to odmítá. Tvrdí naopak, že důvodem zániku je špatné oplocení a útěky zvěře, což dává za vinu jednateli firmy Žíkovská obora Jiřímu Blažkovi.

Zatímco se společníci přou, odbor životního prostředí městského úřadu v Rokycanech má jasno.

„Honitba Žíkovská obora zanikla hlavně z důvodu volného vybíhání zvěře průnikem nefunkčního oplocení, a to v celém obvodu oborního oplocení, do okolních honiteb. V okolí bývalé obory se odstraněním stavby oplocení z výše uvedených důvodů stavy zvěře výrazně nezvýší,“ konstatoval zástupce vedoucího odboru Zbyněk Ludvík.

4 fotografie

Doplnil, že honební pozemky, které byly součástí obory, budou přičleněny k sousední honitbě. S tím ale nesouhlasí Blažek. Podle něj je teď kardinální otázkou, co bude se zvěří.

„Podle mého posledního sčítání, které jsem poslal na městský úřad do Rokycan, je tu kolem 200 kusů zvěře. Bohužel jsem boj s úřady prohrál, a obora byla papírově zrušena,“ posteskl si s tím, že by potřeboval tak dva roky přechodného období, aby zvěř postupně odchytal, prodal a část odlovil.

V oboře je zvěř dančí, mufloní, jelen evropský či jelen sika dybowského. „Mohu zvěř také vystřílet. To ale moje srdce neunese, protože já jsem ji tu choval, staral se o ni a teď ji mám kvůli chybám společníka vyvraždit? To neudělám,“ svěřuje se Blažek, který se prý s dotazem, co má udělat se zvěří, obrátil na ministerstvo zemědělství.

Trofeje bodovaly na výstavách

Zastřelit zvěř podle Blažka znamená ztratit chovnou hodnotu. „Jedná se o chovný materiál, do kterého jsem investoval velké peníze,“ líčí Blažek, který prý za 22 let existence obory nakoupil ke stovce chovných kusů.

Třeba v Rakousku prý pořídil jelena, za kterého zaplatil pět tisíc eur, protože to byl kapitální chovný kus a celá léta přinášel do žíkovské populace kvalitu.

„I díky němu jsem tu odchoval medailové kusy, kvůli kterým sem přijížděli čeští i zahraniční lovci. Než například daněk vyroste z malého dančete do fáze, kdy se může lovit, trvá to osm až deset let,“ popsal Blažek.

S tím vším je podle něj s likvidací obory konec. „Je to škoda, protože naše trofeje bodovaly na výstavách,“ doplnil.

Na rozdíl od Blažka je Sinkule přesvědčen, že nejdůležitější není zvěř, ale les a jeho obnova. „Tři roky už sázíme nový les, v oboře už je většina lesa vykácená a připravujeme se na sázení. Sázet ale nemůžeme, protože je tam zvěř, která výsadbu může poškodit,“ vysvětlil Sinkule.

Les se podle něj dělí na honitby, z nichž každá má předepsaný počet zvěře, který tam má být, aby se dalo sázet. „Tady je to desetkrát víc, proto oboru úřad ruší,“ sdělil Sinkule.

Blažek jako jednatel a tedy hlavní aktér ve společnosti Žíkovská obora by teď měl podle Sinkuleho odstranit celé oplocení, díky čemuž se zvěř rozvrství po okolí a nebude ničit nově vysázené stromky.

Toho se ale obává starosta nedalekých Němčovic Karel Ferschmann. „Zvěř je tu už nyní přemnožená a ještě k tomu vypustí 200 kusů, které v okolí ožerou pole a další porosty,“ soudí starosta, který prý do Libštejnských lesů léta chodil na houby.

Les je nás život, tvrdí jeho majitel

„Ale dnes je tamní les těžce zničený. Je mi to líto, protože to byly krásné lesy. Ve srovnání se všemi vlastníky okolo mají největší procento kůrovcem zasažených stromů,“ říká Ferschmann, který viní Sinkuleho ze špatné péče o les.

„Místo aby vyhledávali kůrovcové stromy, nechali tam napadené dříví na stojato. Nyní inkasují peníze za pokácené dříví, které by bez kůrovce pokácet nemohli,“ popsal Ferschmann.

Sinkule odmítá, že by se o lesy nestaral. „Les je náš život a my děláme všechno, abychom ho zachránili, včetně toho, že si bereme úvěry na zalesnění,“ sdělil. Odhadem polovina plochy Libštejnských lesů je prý napadená kůrovcem.

Na otázku, jestli Sinkule péči o svoje lesy zanedbal, odbor životního prostředí Městského úřadu Rokycany odpověděl, že kůrovcová kalamita je problémem celé republiky. „Přibližně od roku 2018 se týká i správního obvodu obce s rozšířenou působností Rokycany. Ke vzniku kůrovcové kalamity došlo v důsledku mnoha faktorů,“ stojí v odpovědi.

K těmto faktorům podle úřadu patří dlouhodobý srážkový deficit a s tím související oslabené lesní porosty, nedostatek pracovníků v lesním hospodářství, problémy s odbytem dřeva, nesprávně provedená asanace dřevní hmoty napadené kůrovcem a tak dále.